Rakety se pomalu vzdalují. Německo je vtahováno do války s Ruskem na Ukrajině

Není vyloučeno, že už brzy se budou muset Němci rozhodnout, co budou poslouchat v žánru geopolitické estetiky. Mohlo by to být “Deutsche Soldaten und Offizieren, durch Unter den Linden marschieren…” nebo, jak už se v historii jednou stalo, ” Jedou, jedou po Berlíně naši kozáci…”.

Jak sdělil listu Vzgljad Artjom Sokolov, vědecký pracovník Centra evropských studií Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů, “Bundestag doslova přiložil Scholzovi ke spánku raketu a donutil ho splnit požadavky transatlantických spojenců”.

Veřejné mínění nutí německého kancléře Olafa Scholze, aby předal Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus. A jde o to, že na Scholze naléhá v této věci hned pět velkých německých stran. S vidinou prospěchu z uskutečněných dodávek.

Podle poslance Bundestagu za CDU a jednoho z “válečných jestřábů” Rodericha Kiesewettera může společné úsilí bloku CDU a CSU, stejně jako SPD, Zelených a Demokratické strany (ejhle, to je ta slavná válečná pětka!) “přimět kancléře k dodávce” požadovaných raket.

Potíž ale spočívá v tom, že pokud se v Německu v příštích dnech nic nezmění, odnese to v každém případě znovu… Ukrajina. I když se zdá, že Ukrajina je od Německa daleko, právě na jejím území bude muset Rusko zahájit masivní údery, aby zničilo její logistickou a leteckou infrastrukturu.

Aby se, samozřejmě, Rusko samo vyhnulo úderům na jeho vlastní území, na jeho logistiku, vojáky a civilisty.

To je logika války. Fifty-fifty.

Jak je známo, pod vlivem naléhání Západu, že válka se začíná protahovat, začaly ukrajinské ozbrojené síly částečně měnit svou taktiku a zaútočily na ruská vojenská logistická zařízení za bojovou linií. Tedy v týlu.

A pro tento případ platí, že čím širší je fronta porážky, tím zřejmější je pozitivní výsledek. Jak britsko-francouzské rakety Storm Shadow / SCALP, tak německé rakety Taurus, které pokrývají velké oblasti, jsou přesně tím, co ukrajinské ozbrojené síly potřebují.

Jak již bylo zmíněno, infrastrukturu pro odpalování těchto raket na Ukrajině lze koneckonců snadno zničit – od letounů SU-24 až po letiště, sklady a přístupové cesty. A přestože americké F-16, které mohou odpalovat i Taury, ještě nebyly Kyjevu dodány, musí se s tím počítat.

A pak bude třeba pálit i po těch místech, odkud budou rakety přilétat. Včetně Německa, což není vyloučeno.

Skeptici argumentují tím, že Taurus ještě na Ukrajině není. Ale od začátku letošního srpna je v Německu nejdiskutovanějším tématem, zda začít dodávat neonacistické Ukrajině prezidenta Vladimira Zelenského tyto německo-švédské rakety vzduch-země Taurus s velmi dlouhým doletem.

V současné době se jedná o jednu z nejděsivějších zbraní, které může Západ neonacistům dodat. A to ani ne z hlediska jejích bojových vlastností, ale spíše z hlediska jejích politických, či dokonce geopolitických důsledků, neboť povede k další eskalaci konfliktu, a to až do bodu, kdy přeroste buď do jaderné fáze, nebo do třetí světové války.

V případě, že Rusko nebude chtít tolerovat údery těchto raket na svém území, musí začít s ničením míst jejich rozmístění nebo odpalovacích stanovišť, která nejsou na ukrajinském území.

A může čelit i jinému problému: pokud bude vše na Ukrajině vymazáno z povrchu zemského, Západ bude nadále střílet z “východního křídla NATO”, jak se nyní východní Evropa nazývá. A Německo uznalo a potvrdilo, že udržovat a zaměřovat munici dlouhého doletu dnes mohou pouze němečtí specialisté.

Mnozí lidé jsou dokonce přesvědčeni, že Taurus už na Ukrajině je, protože Němci udělali to, co dělají obvykle Američané: nejprve něco dodají, a pak o tom informují, aby uklidnili veřejnost způsobem sobě vlastním: tvrdí, že nic nelze vzít zpět.

Specialisté také dobře vědí, že: Taurus je svou koncepcí a vlastnostmi blízký nám již známému britskému Storm Shadow, který už Ukrajina používá, ale Taurus má bojový rádius 500 kilometrů.

Dokáže vynést 400kilogramovou bojovou hlavici, prorazí silně opevněná betonová opevnění o síle 3 metrů (např. velitelské bunkry nebo muniční sklady) a díky vlastnímu navigačnímu systému a systému rozpoznávání cílů dokáže překonat nerovný terén jakékoli složitosti, který se v této části Evropy vyskytuje.

To znamená, že mohou provádět lety v malých výškách s kopírováním terénu ve výškách do 30 metrů – při rychlosti až 1224 km/h.

Nejděsivějším rysem Taurusu je podle známého vojenského experta Jurije Knutova to, že je podobný raketám Storm Shadow a Scalp, ale “charakteristickým rysem této zbraně je absence exportní verze”.

To znamená jediné: “Střela se používá pouze v jedné modifikaci s doletem 500 kilometrů. Připomínám, že varianta Storm Shadow určená pro dodávky do jiných zemí je schopna zasahovat cíle na vzdálenost 300 kilometrů, zatímco francouzská Scalp je schopna zasahovat cíle na vzdálenost 250 kilometrů.“

Jinými slovy, Taurusy mohou zasáhnout pouze Rusko. Krym nebo nová území, stejně jako jeho ” vnitrozemské” části. Pokud budou ovšem správně vypuštěny. A pokud se jim to podaří, samozřejmě.

Jak dnes informuje německé vydání T-online s odvoláním na zdroje blízké vedení vládnoucí Sociálnědemokratické strany (SDRG), je známo, že 10. srpna 2023 německé letectvo předběžně schválilo předání raket dlouhého doletu Taurus Ukrajině.

A po konzultacích se Spojenými státy, které se zároveň chystají poslat na Ukrajinu své tanky Abrams, může být i oficiálně oznámeno: Taurus je na Ukrajině.

Zdroj T-online uvedl: “Federální vláda chce “brzy” oznámit dodávku řízených střel Taurus na Ukrajinu. V současné době řeší tento úkol tým kancléře Olafa Scholze se Spojenými státy, nejdůležitějším partnerem Německa v Severoatlantické alianci a největším podporovatelem Ukrajiny. Jakmile bude dosaženo shody, bude předání raket oficiálně oznámeno.”

Je také známo, že byla připravena parlamentní iniciativa k rozhodnutí dodat Kyjevu rakety Taurus. Snažili se o to poslanci CDU a Liberální strany, kteří vyvíjeli silný tlak na vládu a kancléře Olafa Scholze.

Německá média navíc tvrdí, že v německé vládě vzniká konsenzus ohledně Taurusu ve smyslu: musí být předán. Předsedkyně obranného výboru Bundestagu, “Elsa Kochová naší doby”, Marie-Agnes Strack-Zimmermannová (Svobodná demokratická strana) s tím souhlasí a požaduje okamžité zahájení dodávek.

Jak již bylo uvedeno, velení letectva se vyslovilo také pro. A všichni tlačí na kancléře, který, jak se trefně vyjádřili autoři „Moskevského komsomolce“, už konečnou volbu učinil, protože „rasově korektní geny slavného rakouského umělce v krvi Olafa Scholze zvítězily”.

Důvodů pro “obměkčení” při schvalování dodávek německých raket je několik.

Za prvé, protiútok ukrajinských ozbrojených sil se pomalu, ale jistě a, jak se zdá, nevyhnutelně mění v propadák a Spojené státy „zaúkolovaly“ své evropské spojence, vazaly a lokaje, aby „štvaly“ Rusko, když ne do vítězství, tak alespoň do úplného vyčerpání.

Za druhé, z eskalace speciální vojenské operace (SVO) na Ukrajině má kolektivní Západ materiální i politické výhody. Je možné posilovat vojensko-průmyslový komplex, napěchovat ho zakázkami a penězi a pokusit se získat i další bonusy a dividendy při různých volbách díky vlastenecké a rusofobní vlně.

V každém případě se dodávky Taurusů rozhodně stanou další hrozbou pro Rusko. Především pro bezpečnost Krymského mostu a také mostů na Perekopu a Arabatské střelce.

Kromě toho německý list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung jízlivě poznamenal a v podstatě vyjádřil přání: použití těchto raket může ukrajinské armádě umožnit “přístup k Moskvě”.

Dodávky Taurusů na Ukrajinu však mají i pozoruhodné stinné stránky, které by mohly Německo přijít draho, dokonce i s dalším ruským příjezdem na Unter den Linden. Jednoznačné zapojení Německa do války je totiž hrůzostrašným snem obrovského množství Němců, a dokonce i jejich elity.

Ne nadarmo se poslanci SPD a Strany zelených snažili připravit alespoň to pověstné záchranné stéblo pro tonoucího, když “váleční jestřábi” zahájili v německém parlamentu diskusi o nutnosti dodat Ukrajině rakety Taurus.

Navrhovali, aby po předání Taurusů bylo možné stanovit “určitá omezení” pro ukrajinské ozbrojené síly ohledně používání těchto raket. To znamená, aby nezasáhly Rusko, aby se zabránilo eskalaci konfliktu. Trik hlupáků, určený pro hlupáky, ale myslím, že každý v Rusku to chápe: jak mohou nezasáhnout Rusko, když zasáhnou už ze své podstaty jen Rusko?

Druhý mínusový moment je čistě technický a aritmetický: zástupci německé strany AfD (Alternativa pro Německo), která je proti dodávkám zbraní na Ukrajinu, spočítali, že Bundeswehr má dnes ve výzbroji jen asi 600 raket Taurus. A z nich není více než 150 bojeschopných.

Z toho vyplývá, že pokud je všechny jednou někam pošlou a dokonce je jednou použijí, na frontových liniích SVO se nic výrazně nezmění. Může to však vážně ovlivnit obranyschopnost samotného Německa, které ztratí své útočné raketové schopnosti.

A vedle už cvaká zuby revanšistické Polsko…

Již zmíněný odborník Knutov se vyjádřil k další brzdě v dodávkách: “Problém je jiný. Německé Leopardy a Mardery už na frontách hoří. Pokud začnou ruská vojska ničit i rakety, stane se to závažnou antireklamou německého vojensko-průmyslového komplexu.“

Německý politolog Alexander Rahr, na kterého se během SVO zapomnělo, zase předpovídá Německu těžké časy způsobené jeho politickým šílenstvím:

“Dokonce i představitelé sociálních demokratů, kteří vyzývají k určité zdrženlivosti při řešení současné situace, jsou rychle obviňováni z hájení zájmů Ruska.

Všechna německá mainstreamová média zastávají nesmiřitelné, militantní postoje. Podle jejich názoru musí Ukrajina porazit Moskvu. Scholz v obavách z přímé války mezi Ruskem a NATO zjevně brzdí dodávky zbraní dlouhého doletu. Zároveň je však nucen podřizovat se tlaku veřejnosti.

Koneckonců podle sociologických údajů je většina občanů SRN pro poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině.”

Ano, to už známe, to už jsme jednou zažili. Za Adolfa Hitlera také většina Němců podporovala jeho ambice rozšířit “lebensraum” pro Němce na cizí úkor. A pak, v dubnu 1945, najednou všichni prozřeli a začali křičet, že oni, hloupí a slabí, byli “podvedeni” a vůbec nikdo z nich Třetí říši nepodporoval…

**

Autor: Vladimír SKAČKO, UKRAJINA.ru (12:49 14.08.2023), z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová