Evropská digitalizace českého veřejného sektoru se ubírá ukrajinskou cestou

Digitální a informační agentura (DIA) si stanovila ambiciózní cíle, ale na cestě k plně funkčnímu eGovernmentu stále stojí technické i morální překážky.

Vládní Digitální informační agentura (DIA) zahájila činnost na začátku letošního dubna. Plánovaným cílem je, aby měla na starosti celou digitalizaci státu, včetně digitálního přístupu k vládním službám, elektronického hlasování, specializovaných online platforem a dokonce i předvyplněných daňových přiznání.

Zatím však DIA nenaplňuje svůj záměr kvůli nedostatku kvalifikovaných státních úředníků, kontroverzi dílčích technických otázek, jako je postupná náhrada rodných čísel jednotnými identifikátory, a vnitřní politice mezi státními orgány.

Od eObčanky k eGovernmentu

Dlouhou dobu byla největší novinkou tuzemského přístupu k digitalizaci eObčanka, elektronická občanka s čipem. Jejím prostřednictvím se lze připojit do Portálu občana na Gov.cz, kde uživatel nalezne všechny dostupné úřady.

Hlavním cílem Ivana Bartoše (Piráti) bylo však zprovoznit vládní agenturu DIA, která by stanovila plány pro digitalizaci státní správy eGovernment, což se i přes komplikace, které s sebou přinesla válka na Ukrajině, podařilo. Po mnoha politických a odborných jednáních začala DIA v lednu letošního roku fungovat v omezeném režimu a začátkem dubna zahájila svou činnost v plném rozsahu.

“Vznik Digitální a informační agentury jsme dlouhodobě podporovali, protože jde o významnou organizaci s potenciálem pomoci při zásadních transformačních změnách ve veřejné správě, kde narážíme na resortismus,” uvedla Eva Pavlíková, ředitelka organizace Česko.digital, která sdružuje české IT odborníky.

Hlavním projektem DIA je eDoklad

“DIA má před sebou ještě hodně práce, a protože funguje teprve něco málo přes měsíc, nelze hodnotit, jak se jí daří. Jsem však přesvědčen, že první kroky a celkový směr jsou nastaveny tak, aby digitalizace konečně nabrala zasloužený spád,” řekl Bartoš pro EURACTIV.cz.

Hlavním projektem DIA pro letošní a možná i příští rok je eDoklad, rozšíření stávající digitální identity na plnohodnotný občanský průkaz v mobilním telefonu. Od začátku roku 2024 bude aplikace fungovat jako elektronická alternativa občanského průkazu, uvedl na Twitteru poslanec Ivan Bartoš.

“Zákon stále hovoří o dokladu jako o plastové kartě. To by se mělo do konce roku změnit. Cílem je, aby zákon postavil digitální doklad na roveň tomu fyzickému,” dodal Bartoš.

Změna právní úpravy má předjímat Evropskou peněženku digitální identity, interoperabilní elektronický průkaz totožnosti, který je v současné době v poslední fázi legislativního procesu.

Podle Evy Pavlíkové však bude zásadní otázkou pro to, aby nová agentura stíhala plnit své nové úkoly, nábor vhodných odborníků. “V době nízké zaměstnanosti spojené s nízkými platy ve veřejné správě to bude bez razantní změny v odměňování odborníků velmi obtížné,” upozornila.

V této souvislosti Bartoš uvedl, že již přijali dalších 50 zaměstnanců nad rámec současných 200 zaměstnanců a že vláda pracuje na zatraktivnění veřejného sektoru částečnými úvazky a možností home office.

Přihlašování k sociálním sítím pomocí digitální peněženky

Návrh nařízení ohledně Evropské peněženky digitální identity, která má být implementována v Česku, se také snaží zajistit rozšíření této peněženky tím, že oslovuje velmi velké online platformy, jako jsou Facebook a Google, aby tuto aplikaci podporovaly jako prostředek pro přihlašování ke svým službám.

Menší internetové společnosti může Evropská komise prostřednictvím starého nařízení eIDAS z roku 2014 v přenesené pravomoci přimět, aby novou aplikaci rovněž podporovaly.

Výhrady ochránců soukromí Komise zohlednila jen částečně

Evropská peněženka digitální identity se zatím potýká s nedostatečnou ochranou proti sledováníVýhrady proti vágní legislativní úpravě a nedostatečné specifikaci technických řešení měli odborníci na ochranu soukromí od samého počátku legislativního procesu.

V průběhu uplynulých měsíců zaslali odborníci Evropské komisi opakovaně své připomínky a komentáře, v nichž žádali o zapracování ochranných opatření proti možnosti sledování jak ze strany „spoléhajících se stran“ (subjektů zapojených do procesu autentizace), tak ze strany samotných států. Tyto připomínky však zatím Komise zohlednila jen částečně.

Po vzoru Ukrajinské DIIA

Digitalizace dokumentů nemá být jediným cílem české DIA. Česko chce zamířit směrem k centralizaci přístupu k celé státní správě v jedné aplikaci tak, jako k tomu v poslední době došlo na Ukrajině, kde se vládní aplikace DIIA stala “jednotným kontaktním místem” pro 120 digitálních služeb státní správy, jako jsou registrace podniků, žádosti o státní dávky, placení daní a získávání dokumentů, jako jsou digitální občanské průkazy, digitální řidičské průkazy a digitální biometrické pasy, které jsou od roku 2021 uznávány stejně jako jejich papírové ekvivalenty.

Funkce ukrajinského digitálního průkazu totožnosti Diia v praxi též znamená, že Diia se používá k ověřování uživatelů i v bankovních aplikacích pro instituce, jako je Bank of Ukraine, nebo v aplikacích pro soukromé poštovní doručovatele, jako je Nova Pošta.

“Kontakt s veřejnou správou by měl být plně digitální. Například obdržíte předvyplněné daňové přiznání a občané ho potvrdí nebo odmítnou. To vše je také v souladu s řešením bezpečnosti našich dat a respektem k lidem, kteří z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí digitální komunikaci využívat,” uvedla ředitelka Česko.digital Pavlíková.

Kritici varují také před digitální diskriminací

Hypercentralizovaný ukrajinský model “jednotného kontaktního místa” však vyvolává řadu etických obav. Takto rozšířené používání digitálního občanského průkazu a dalších digitálních právních dokumentů by údajně mohlo být zneužito k diskriminaci jednotlivců či skupin obyvatelstva.

Kritici upozorňují například na zprávu WEF z roku 2018 o Digital ID, která připouští, že tento nástroj má k diskriminaci potenciál, a tvrdí, že “pro jednotlivce otevírá (nebo uzavírá) digitální svět s jeho pracovními místy, politickými aktivitamivzdělávánímfinančními službamizdravotní péčí a dalšími možnostmi”. Přesto zpráva trvá na tom, že digitální průkaz totožnosti je klíčovým nástrojem pro “finanční a sociální začlenění” ve stále digitálnějším světě.

Zdroj.

Ruské digitální povolávací rozkazy

Ještě dál než Ukrajina je v digitalizaci Rusko, které umožňuje sběr biometrických údajů do jedné centrální databáze, kterou spravuje nevládní akciová společnost, a úspěšně ukončilo testování digitálního rublu.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno také podepsal zákon o používání elektronických vojenských povolávacích rozkazů a také o vytvoření jednotného registru všech osob, které splňují podmínky pro výkon služby.

Podle nově schválené legislativy bude každému, komu bude zaslán povolávací rozkaz prostřednictvím portálu státních služeb Gosuslugi – bez ohledu na to, zda bude skutečně přečten -, znemožněno opustit zemi, dokud se nedostaví na odvodní úřad.

Osoby podezřelé z vyhýbání se odvodu mohou mít zakázáno řídit auto, kupovat nebo prodávat nemovitosti a brát si půjčky.