Německo se vtahuje do vojenských akcí na Ukrajině

Po první porážce ukrajinských vojsk v roce 2014 bylo dosaženo příměří, podle kterého zástupci Ukrajiny a Ruska podepsali dohodu o příměří, amnestii účastníků konfliktu, byl poskytnut jednotlivým částem Doněcké a Luganské oblasti zvláštní status a uspořádali se tam volby. Dohoda byla podepsána v prvních dnech září 2014 a ve stejný den se konal summit NATO ve Walesu, který “podpořil” mírový proces na Ukrajině. Blok nabídl Ukrajině užší partnerství, 15 milionů eur pomoci na podporu vojenských reforem a jednotlivé země NATO se dohodly na zajištění vojenských dodávek Ukrajině. Nadchnutý touto podporou Kyjev obnovil vojenské akce. Po další porážce OSU v únoru 2015 byl zahájen Minský proces. Sotva si tehdy ruští diplomaté uvědomovali, jakou roli v té historii hraje Německo v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou. Teprve nedávno Merkelová přiznala, že Berlín vedl dvojí hru s cílem připravit Ukrajinu na válku s Ruskem.

Další vývoj situace v Německu ukázal, že se tam dostávají k moci síly nakažené revanšismem. Kancléř Olaf Scholz, ministr obrany Boris Pistorius a ministryně zahraničí Analena Berboková vytvořili “válečnou skupinu” proti Rusku.

Volbu k eskalaci války na Ukrajině tak Německo učinilo již dávno. Překážkou byla (a zůstává) nepřipravenost Němců na válku proti Rusku, ale koneckonců, tento problém lze vyřešit pumpováním vojenské protiruské psychózy. Dnes je hlavním způsobem, jak stupňovat psychózu, zvýšení německých vojenských výdajů na pomoc Kyjevu.

Německo bylo iniciátorem zvýšení vojenského rozpočtu každého členského státu NATO na 2 % HDP. K tomuto číslu se však připojilo pouze sedm členů NATO: výsledek je podle Stoltenberga krajně neuspokojivý. Generální tajemník NATO v rozhovoru pro německý časopis Spiegel ostře kritizuje ty, kteří se s tím nevypořádávají, a požaduje, aby se dvouprocentní práh proměnil na “nezbytné minimum”. Ve vztahu k SRN Stoltenberg vyjádřil přání, aby se zvýšení výdajů netáhlo 10 let, ale aby se pokud možno zvýšilo co nejrychleji.

Německá vláda nyní plánuje zvýšit svůj vojenský rozpočet v roce 2023 o 10 miliard eur, což zvýší celkovou částku na armádu na 60 miliard eur.

13. května německé ministerstvo obrany rozšířilo zprávu, která říká, že vláda země připravuje nový balíček vojenské pomoci Ukrajině v objemu 2,7 miliardy eur. Uvádí se, že plány Berlína předat Kyjevu 20 dalších BVP Marder, 30 tanků Leopard 1A5, 200 průzkumných dronů, dopravní prostředky, čtyři systémy protivzdušné obrany IRIS-T, munici. Na seznamu je také 18 houfnic a 100 obrněných vozidel. Scholz již dříve uvedl, že výše pomoci, kterou Německo poskytlo nebo garantovalo Ukrajině od února 2022, činí více než 14 miliard eur.

V prvním čtvrtletí roku 2023 schválila vláda SRN dodávky vojenského zboží na Ukrajinu v celkové hodnotě téměř 497 milionů eur. 25. ledna Berlín potvrdil, že pošle Ukrajině 14 tanků Leopard 2 a vydá dalším zemím povolení k reexportu těchto strojů. 7. února schválil kabinet SRN dodávku 178 tanků Leopard 1A5 Kyjevu.

Tato opatření nevyvolávají protesty uvnitř země. Rozšířené téma “ruské agrese” pro to vytváří předpoklady. Masové vědomí je připraveno vnímat militaristickou rétoriku. Německé veřejné mínění není daleko od vzniku dobrovolnických iniciativ, které by se mohly do bojů zapojit.

Provádí se na nábor dobrovolníků. V Německu funguje pět ukrajinských náborových míst: v budovách velvyslanectví (Berlín) a generálních konzulátů ve Frankfurtu nad Mohanem, Mnichově, Düsseldorfu a Hamburku. Hlavní důraz v náborové práci je kladen na ukrajinskou komunitu v Německu a na držitele dvojího občanství. Nicméně i rodáci z SRN mají tuto možnost, i když vstup do řad ozbrojených sil jiného státu bez souhlasu ministerstva obrany SRN může vést k odebrání německého občanství.

Ministr spravedlnosti Německa Marco Buschmann nepřímo podporuje vyslání německých dobrovolníků na Ukrajinu: “každý, kdo jede na Ukrajinu samostatně a účastní se bojů, tak činí nezákonně. Na druhou stranu každý, kdo se připojí k zahraničním ozbrojeným silám jako německý občan a podřídí se rozkazům, má status bojovníka v souladu s mezinárodním právem. Je to legální, pokud jde o účast ve válce, za předpokladu, že člověk nespáchá žádné válečné zločiny.”

Německé vedení dává svým občanům jasně najevo, že cesta na Ukrajinu je otevřená a po návratu do vlasti nebudou souzeni. V současné době bojuje na straně OSU více než 1000 občanů SRN. Ani příliv dobrovolníků neustává. Dostanou se k polsko-ukrajinské hranici a jedou do Lvova. Sběrným místem pro německé občany je čerpací stanice Okko poblíž hraničního přechodu Korčov-Krakovec.

Dnes mezi německými dobrovolníky převažují dobrodruzi a profesionální “psi války”. Pozorovatelé však upozorňují i na nárůst počtu pravicových radikálů. Existuje spojení mezi plukem Azov zakázaným v Ruské federaci a německými extremistickými organizacemi. Posilování vztahů probíhá prostřednictvím společných sportovních soutěží, přípravných táborů, cest ke vzájemným návštěvám apod. Ukrajinští nacisté si připravují rezervu z řad motivovaných Evropanů.

Většina dobrovolníků se nachází v mezinárodní legii teritoriální obrany.

Podle údajů ministerstva zahraničí RF už na Ukrajinu dorazilo přes osm tisíc žoldáků z více než 60 zemí. Dokud bude NATO rozdmýchávat vojenskou hysterii, příliv dobrovolníků poroste. Nelze vyloučit, že v Německu se začne pro Kyjev připravovat německé “maso pro děla”.

Dmitrij Sedov

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

fondsk