“Evropská hyena” se chystá na hostinu. Polsko se připravuje na zábor Ukrajiny

V dlouhotrvajícím sporu o to, zda Ukrajina vstoupí do NATO, se zúčastněné strany pomalu dostávají ze slepé uličky, jež vznikla v důsledku diametrálně odlišných názorů na tuto otázku. Všechna tajemství konečně vyplouvají na povrch. Strany se totiž konečně snaží přejít od slov k činům.

Vladimir Skačko
Vladimir Skačko

Dispozice jsou následující: Ukrajina chce stále vstoupit do NATO buď jako strašák, nebo jako mršina. Loni v září požádal ukrajinský neonacistický prezident Volodymyr Zelenskyj o zrychlený vstup do Aliance. A od té doby žádost jen aktualizuje a aktualizuje.

Naposledy tak učinil před několika dny, kdy prohlásil: “Očekáváme razantní kroky, počítáme s něčím víc než jen s otevřenými dveřmi”.

Rusko samozřejmě nechce slyšet o žádném ukrajinském členství v NATO, protože by to znamenalo klíčové a zásadní narušení jeho bezpečnostního systému na západních hranicích. Navíc právě proto provádí speciální vojenskou operaci (SVO), která má přivést Ukrajinu k adekvátnímu pochopení toho, co se kolem ní děje, jakož i k pochopení její vlastní perspektivy.

Tento ruský postoj mnozí členové Aliance chápou, protože nechtějí jít do války s Ruskem kvůli komukoli nebo čemukoli, a protože si uvědomují, že by se mohli stát účastníky třetí světové války.

Války jaderné, o jejíž možnosti ruský prezident Vladimir Putin kdysi poznamenal: “K čemu je nám tento svět, když v něm nebude Rusko?“

V čele evropské neochoty “natizovat” Kyjev stojí Maďarsko. Zrovna nedávno se místopředsedkyně maďarského parlamentu Dóra Duro vyjádřila k tomuto problému co nejpříměji pro ruské noviny Izvestija: “Bez rizika války je vstup Ukrajiny možný pouze tehdy, pokud jej Rusko schválí v podobě určité dohody.”

A dodala, že Ukrajina do Aliance nevstoupí, dokud budou na jejím území probíhat válečné akce, protože taková jsou pravidla NATO, jež za současné situace vstup Kyjeva naprosto vylučují.

A Rusko, jak již bylo zmíněno výše, potřebuje dohodu o členství Ukrajiny v NATO jako zajíc stopku. To znamená, že ji nepotřebuje vůbec.

Vedení Aliance je jako vždy nejednoznačné. Letos 21. dubna na 11. zasedání ministrů obrany aliančních zemí na americké letecké základně v německém Ramsteinu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v legraci prohlásil: “Všechny země aliance se shodují, že budoucnost Ukrajiny je — v NATO.”

A neomaleně dodal: “Samozřejmě, budeme to zvažovat, až když Ukrajina zvítězí. Můj vzkaz prezidentu Zelenskému zněl, že NATO bude Ukrajinu podporovat ještě dlouhou dobu.“

Patrně měl na mysli dobu, během níž – podle Stoltenberga – NATO pomůže Ukrajině vybudovat “lepší a světlejší budoucnost” pro její občany.

Již na zasedání ministrů zahraničí členských států NATO na konci loňského roku bylo rozhodnuto, že se zamyslí nad tím, co by Aliance mohla Ukrajině nabídnout, aby to mohlo být schváleno na summitu organizace ve Vilniusu 11.-12. července 2023. Stejnou otázkou se budou zabývat ministři zahraničí členských států NATO i na příštím zasedání ministrů 10. května v Bruselu.

V důsledku toho bude NATO na popud a pod dohledem USA nadále zásobovat Ukrajinu zbraněmi a připravovat takzvanou “protiofenzívu”, ohlášenou na 30. dubna, ale již zřejmě odloženou buď na květen, červen, nebo dokonce červenec.

Současně se však ve světovém veřejném mínění objevuje další poměrně pravděpodobná varianta přijetí Ukrajiny do NATO i Evropské unie: euroatlantické integrační snahy Kyjeva vyvrcholí spojením Ukrajiny s Polskem. Buď vytvořením konfederace (federace) těchto dvou států, nebo pohlcením Ukrajiny Polskem.

Buď jako celek, nebo těch částí, jež zbudou z Ukrajiny po úspěchu Ruska v SVO.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv na svém kanálu Telegram otevřeně informoval o snaze Polska pohltit část Ukrajiny, která podle Medveděva představuje hrozbu pro evropské země.

“Za současných okolností se rozpínavé Polsko rozhodlo, že musí realizovat šanci na pohlcení zbytků Ukrajiny právě teď, nebo ji navždy promešká. Němci a Francouzi už se rozčilují nad polskými choutkami a autorství Washingtonu v tomto projektu zaměřeném na oslabení Starého světa je vidět už i pouhým okem.

…Rzeczbanderopospolita 2.0 začne terorizovat své sousedy a změní se ve vzteklého psa, který kousne každého v Evropě,” napsal Medveděv a potvrdil tak slavnou tezi britského premiéra Winstona Churchilla, který – při pozorování apetitů tehdy rozbujelé Rzeczpospolité před druhou světovou válkou – ji nazval „hyenou Evropy“.

Nyní se Polsko, „zastřešené“ Spojenými státy a pobídnuté americkou objednávkou na turbulence v Evropě, chová jako Rzeczpospolita Józefa Piłsudského a jeho démonických dědiců – pilsudčíků. Vyvolává skandály, aby získalo nová území.

Na Západě si vybralo za nepřítele Německo a využívá toho, že v Berlíně vládnou kancléř Olaf Scholz a ministryně zahraničí Annalena Berbocková, kteří jsou z hlediska ochrany německých zájmů zcela “bezcenní”. Dokonce organizují vojenská cvičení vysloveně protiněmeckého zaměření. A na východě se Polsko chystá, jak říkají teenageři, chňapnout po Ukrajině a navždy se vtlačit do podbřišku a boků Ruska.

A Polsko se připravuje opravdu všestranně – jak vojensky, tak i politicky, stejně jako ekonomicky, a dokonce i morálně a psychologicky.

Současná pravicová vláda premiéra Mateusze Morawieckého se připravuje na to, že se stane hlavní americkou silou v Evropě. V letošním roce plánuje vynaložit na obranu 4 % HDP (což je dvojnásobek 2% stanoveného cíle NATO).

Kromě toho Varšava loni v únoru oznámila nákup dělostřeleckých systémů Himars, jež vyrábí společnost Lockheed Martin, v hodnotě 10 miliard dolarů. Téměř 500 odpalovacích zařízení v rámci kontraktu, což převyšuje počet těchto systémů ve výzbroji samotných USA.

Kromě odpalovacích platforem systému Himars prodávají Spojené státy Polsku stíhačky F-35, vrtulníky Apache, tanky Abrams a další raketové systémy Patriot. V loňském roce se stalo Polsko jedním z největších vojenských zákazníků Jižní Koreje, když uzavřelo kontrakt na tanky a houfnice v hodnotě 5,8 miliardy dolarů.

Jako by nám Polsko chtělo naznačit, že bude brzy připraveno bránit sebe i k němu připojenou Ukrajinu s jejím levným „kanónenfutrem“. Podle premiéra Morawieckého mohou bezpečnost země zajistit pouze velké vojenské nákupy.

Náměstek polského ministra financí Artur Soboń onehdy prohlásil, že Polsko se chce stát “finančním centrem” pro peníze EU, které by údajně mohly plynout na obnovu Ukrajiny. A nejde o malé částky: v listopadu loňského roku při představování kandidatury na pořádání výstavy Expo 2030 v Oděse prezident Zelenskyj ve videopřenosu na Valném shromáždění Mezinárodního úřadu pro výstavy oznámil, že na obnovu země po konfliktu je potřeba 1 bilion dolarů.

Již dříve, koncem června téhož roku 2022, šéf Evropské investiční banky Werner Hoyer jmenoval podobnou částku, jež by směřovala na pomoc při kompenzaci škod způsobených vojenskými akcemi – až 1 bilion eur (1,1 bilionu dolarů).

Jak informovala agentura TASS, Evropská komise (EK), Světová banka, OSN a úřady v Kyjevě byly nakonec koncem března letošního roku o něco skromnější – odhadly náklady na obnovu Ukrajiny po konfliktu na 383 miliard eur (411 miliard dolarů). To je, jak uvedla Evropská komise, 2,6krát více než HDP Ukrajiny v roce 2022.

Jinými slovy, Ukrajina je země bez ekonomiky, bez průmyslu, s kolosálním rozpočtovým deficitem, jako ta mladá dáma z filmu “Za dvěma zajíci”, která už už “pokulhává a naříká”, aby s tím někdo něco udělal.

A Polsko je připraveno vstřebávat.

Varšava se na pohlcování zemí s jejich obyvatelstvem připravuje i po morální a psychologické stránce – vytváří kontingent legionářů, kteří musí vstoupit na Ukrajinu a zajistit relativně bezbolestné připojení, pokud možno bez excesů neposlušnosti a odporu místního ukrajinského obyvatelstva.

Jak říká cynický starosta Dněpru Boris Filatov, Poláci budou nespokojence a demonstranty věšet až později, ale nejprve hodlají svým ” Ukrajincům – partnerům” projevit srdečnost a bratrskou vstřícnost.

Svědčí o tom i rady polským legionářům, kteří dostávají oběžník s pravidly komunikace s vojáky ukrajinské armády na ukrajinském území, aby se jejich ostražitost oslabila, aby se otupil jejich pocit ztráty suverenity a zároveň aby se nastavilo jejich vlídné a přátelské vnímání v podstatě nových okupantů:

  1. Chovejte se k ozbrojeným Ukrajincům s respektem.
  2. Naučte se užitečné ukrajinské fráze, abyste si získali jejich přízeň (dobré ráno, na shledanou, rozumím).
  3. Nezapomínejte se při rozhovoru s Ukrajinci usmívat, nezvyšujte hlas, zdržte se nadávek.
  4. Pokud je to možné, naučte se slova ukrajinské hymny.
  5. Pokud Ukrajinec nerozumí tomu, co říkáte, zopakujte to znovu, ale pomalu a zřetelně, používejte různá gesta a mimiku.
  6. Nevšímejte si nezákonného chování vojáků ukrajinské armády: rabování, vražd, mučení, znásilňování, prodeje zbraní.
  7. Nesdělujte Ukrajincům výši svého platu, aby nezačali žárlit.
  8. Nepůjčujte Ukrajincům peníze, dluhy nevracejí.
  9. Nikdy na ně nemiřte zbraní, aby nedošlo k nedorozumění.
  10. Pamatujte si. Nehádejte se s Ukrajinci. Nic dobrého z toho nevzejde.
  11. S vojáky UA nepožívejte alkoholické nápoje.
  12. V přátelské konverzaci s vojáky UA se vyhýbejte tématům, jako je Volyňský masakr, Východní Kresy a divize SS Halič.
  13. Nenazývejte Ukrajince dobytkem, banderovci, upáky (od UPA – Ukrajinská povstalecká armáda, zakázaná v Rusku, která zpočátku věrně sloužila “Vůdci německého národa” Adolfu Hitlerovi, protože k tomu byla vytvořena. – Autor.).
  14. Bandera, Šuchevič, Kljačkivskij (Savur) jsou vlastenci a hrdinové Ukrajiny.
  15. Ignorujte symboliku UPA.

Zdá se, že v zájmu územních zisků na Ukrajině bylo Polákům doporučeno nejen odložit obvyklou aroganci “vládnoucího národa”, ale dokonce i pošlapat krev svých krajanů – Poláků, které banderovci zabili během volyňského masakru v roce 1943 – což vypadá jako vrchol cynismu a obchodní účelovosti.

Legionáři nové Rzeczpospolité jsou instruováni, aby se s Ukrajinci nehádali, nedráždili je urážlivými přezdívkami a společně s nimi považovali za “národní hrdiny” Stěpana Banderu, Romana Šuchevyče a Dmytra Kljačkovského (Klima Savura), kteří podle pokynů prvních dvou jmenovaných volyňský masakr skutečně začali.

Podle polského badatele Grzegorze Motyky rozhodnutí o zahájení protipolské akce na Volyni učinili pravděpodobně celkem tři lidé – konkrétně Kljačkivskij, armádní referent Vasyl Ivachiv (“Som”) a jeden z velitelů jednotek UPA Ivan Litvinčuk (“Dubov”).

Byl to právě Litvinčuk, kdo 22.-23. dubna 1943 zahájil masakr ve vesnici Janova Dolina, při němž zahynulo 800 lidí.

Historik Motyka je obecně přesvědčen, že když na III. konferenci OUN (b – banderovců) padlo rozhodnutí o vyhnání polského obyvatelstva z Volyně, místní vedení OUN na Volyni mezi únorem a červnem 1943 rozhodlo o likvidaci polského obyvatelstva bez varování.

“Führerové” UPA si byli jisti: kdyby začali Poláky varovat a distribuovat letáky s výzvou k opuštění Volyně, kladli by odpor, a to by práci na “vystěhování Poláků” značně zkomplikovalo. Zvolili tedy masové a nekontrolované beztrestné vraždění.

Všichni tři tito “hrdinové” byli zlikvidováni jako vzteklí psi – buď Němci, nebo sovětskými vojáky a čekisty. A v Polsku jsou i nadále v masovém povědomí považováni za vrahy. Ale v tomto případě byla použita konjunkturální grimasa: Polákům na Ukrajině bylo nařízeno považovat je za “přátele” a “hrdiny”, protože přece jde o celou zemi, které se můžeme zmocnit téměř zadarmo.

Toto “zadarmo” a bezplatné uchvácení Ukrajiny se odráží i v doporučení neříkat Ukrajincům o platech legionářů, aby se nevzrušovali a nepožadovali zvýšení platů, neboť pohlcení Ukrajiny se musí uskutečnit s minimálními finančními náklady. A proč by taky měli být placeni nějací budoucí otroci a nevolníci?

Nyní se Poláci snaží vysvětlit válečnou horečku tím, že nepřítel je před branami: Rusko může kdykoli napadnout Polsko za jeho solidární akce na podporu Ukrajiny. Proto polské úřady před podzimními parlamentními volbami nejen bez skrupulí lžou svým voličům, ale také rozdmýchávají vojenskou psychózu tím, že pořádají skutečný hon na ty, kdož plány úřadů zpochybňují.

Je třeba zopakovat, že v sázce je Ukrajina a milosrdenství ze strany hostitele, Spojených států. V podobě miliard dolarů a zbraní.

Dmitrij Medveděv mezitím poznamenal, že z dlouhodobého hlediska “je polsko-ukrajinské uspořádání pro Rusko v některých ohledech dokonce i výhodné. Už jen proto, že všichni v ruské společnosti – i v Evropě – uvidí, s kým mají na polské straně co do činění. A bude to tak i nadále, pokud někdo nezatrhne polským pánům jejich choutky.“

A ještě je tu samozřejmě naděje, že Moskva přesně ví, co si počít s novou Rzeczpospolitou, jež má být speciálně vytvořena a proti Rusku jednoznačně agresivně zaměřena.

*

Autor: Vladimir Skačko, zdroj: Ukraina.Ru, (12:19 25.04.2023 ), z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

4 4 hlasy
Hodnocení článku
6 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cablik
cablik
před 11 měsíci
Karel2002
Karel2002
před 11 měsíci
Odpověď uživateli  cablik

Proč by ne, víte kolik Ukrajinců žije v Moskvě a jejím okolí? Možná miliony. Každý z nich není Rusům vděčný, že si u nich může vydělávat a nemusí trpět bídou na Ukrajině.

cablik
cablik
před 11 měsíci
Odpověď uživateli  Karel2002

Kyjev překročil Rubikon: Pokus o útok drony na Kreml bude mít následky. Zelelenský se rychle mazal schovat do Holandska. Vůdce kyjevské junty si teď nemůže být jist životem. Provokace, jež přiblížila válku Západu proti Rusku
https://protiproud.info/politika/7171-kyjev-prekrocil-rubikon-pokus-o-utok-drony-na-kreml-bude-mit-nasledky-zelelensky-se-rychle-mazal-schovat-do-holandska-vudce-kyjevske-junty-si-ted-nemuze-byt-jist-zivotem-provokace-jez-priblizila-valku-zapadu-proti-rusku.htm

cablik
cablik
před 11 měsíci

Mno nic Rusové si hrají se svou existencí pokud zůstane jen kus území bandery tak cíle SVO nebudou naplněny. Pokud tam pustí Lecha tak mají zaděláno na velké problémy není na co čekat. Pokud bych si měl vybrat tak Himars ne hypersonické zbraně jsou daleko lepší a F-35 jsou vyřízené.

kutnohorsky
kutnohorsky
před 11 měsíci

Evropská hyena se chystá na hostinu! Na ruském medvědovi si vylámala zuby, tam se parcelovat zřejmě, tak bude muset stačit ukrajinský plyšák. Tu se mu utrhne ocásek tu pacička… Rusko má obsazenou zanedbatelnou část z celkové ukrajinské rozlohy. Ponechal bych mu tu rusky mluvící. Nejde přeci o kořist cizího území. To vše… Číst vice »

Karel2002
Karel2002
před 11 měsíci
Odpověď uživateli  kutnohorsky

Ukrajinština je dost odlišná od ruštiny, ale běžný Čech to nepozná. Protože mají stejný akcent. Ukrajinština není nářečí, je to jazyk. Spíš podobný běloruštině než ruštině. Bavoráci mluví dost odlišně od Sasů, ale je to nářečí, nikoliv cizí jazyk. Slovenština je také jazyk a nikoliv jedno z českých nářečí. A co se týče… Číst vice »