Na ruském perimetru. EU podněcuje Karabach, kazašská ropa obchází Rusko, Polsko se připravuje na válku

Přehled týdenních událostí v blízkém zahraničí, které mají přímý vliv na národní bezpečnost Ruska.

Zakavkazsko

K dalšímu střetu mezi arménskými a ázerbájdžánskými ozbrojenými silami došlo 11. dubna u arménské vesnice Tegh v Sjunické oblasti poblíž silnice spojující arménské území s Náhorním Karabachem. Podle jeho výsledků Jerevan hlásil čtyři mrtvé a šest zraněných vojáků, zatímco Baku hlásilo tři mrtvé.

Podle arménské strany zahájili ázerbájdžánští vojáci jako první palbu na arménské, kteří v okolí obce prováděli ženijní práce. Ázerbájdžánské úřady naopak trvají na tom, že konflikt se odehrál na území, které by mělo být pod kontrolou Baku.

Arménský premiér Nikol Pašinjan uvedl, že incident byl částečně způsoben arménskou stranou – selháním některých osob při plnění jejich úkolů. Téměř současně s tímto prohlášením byl ze své funkce odvolán velitel pohraniční stráže Arman Malarčjan.

Arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan navíc v souvislosti s incidentem v Tegze jednal s náměstkem ministra zahraničí USA Derekem Hoganem, kterému sdělil, že cílem incidentu na hranici bylo narušit arménsko-ázerbájdžánská jednání. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že tento konflikt nemá vojenské řešení, a vyzvalo strany, aby se zdržely použití síly.

Pokud jde o reakci Evropské unie, podle jejího názoru musí Arménie a Ázerbájdžán dodržovat hranici z roku 1991 a stáhnout z ní vojska do bezpečné vzdálenosti. Tento stav by měl být podle Bruselu zachován do doby, než bude provedeno vytyčení nové arménsko-ázerbájdžánské hranice. Nikol Pašinjan již deklaroval připravenost k takovému “zrcadlovému” stažení.

Ruské ministerstvo zahraničí k tomu oznámilo, že incident byl mimo jiné důsledkem rozmístění mise Evropské unie v regionu. Podle Marie Zacharovové mohlo vést zapojení aktérů, kteří nemají zkušenosti s řešením dlouhodobého konfliktu v tomto regionu, pouze k destabilizaci, což se také stalo. Dne 12. dubna uvedla, že zástupci ruských ozbrojených sil a pohraniční služby FSB přijali v oblasti střetu všechna nezbytná deeskalační opatření. Zacharovová rovněž poznamenala, že další kolo arménsko-ázerbájdžánských mírových rozhovorů se bude konat v Moskvě.

Střední Asie a Kazachstán

Ázerbájdžánský prezident Ilcham Alijev navštívil 10. dubna Astanu, kde se setkal se svým kazašským protějškem Kassymem-Jomartem Tokajevem. Po jednání Tokajev prohlásil, že má v úmyslu zvýšit objem ropy vyvážené z Kazachstánu přes ázerbájdžánské území. Poté kazašský ministr obchodu Serik Žumangarin uvedl, že Baku a Astana hodlají založit společný podnik na přepravu ropy.

Žumangarin rovněž uvedl, že kazašská společnost KazMunaiGas a ázerbájdžánská SOCAR hodlají v letošním roce přepravit 1,5 milionu tun ropy ropovodem Baku-Tbilisi-Džejchan. V březnu byly do Ázerbájdžánu vyslány první dva tankery, objem přepravené suroviny činil 20 tisíc tun. V dubnu se plánuje přeprava 125 tisíc tun ropy.

Ropovod Baku-Tbilisi-Džejchan, který má dodávat ropu ze Zakavkazska a Střední Asie do Evropy a obcházet Rusko, je v provozu už od roku 2006, ale kazašská ropa nebyla nikdy přepravována ve významných objemech kvůli logistickým problémům a obecně vysokým nákladům na přepravu. Procházela Ruskem, mimo jiné přes Kaspické ropovodní konsorcium do námořního terminálu u Novorossijska. Od loňského roku se však kazašské úřady rozhodly diverzifikovat exportní trasy.

Kazachstánští odborníci uvádějí mezi důvody některá “geopolitická rizika” a také nebezpečí související se sankcemi. Připomeňme, že Tokajev už dříve prohlásil, že Astana neporuší západní sankce proti Rusku, přestože se k nim sama nepřipojila. Loni v létě navíc došlo k incidentu, který dočasně přerušil dodávky prostřednictvím Kaspického plynovodního konsorcia, což zintenzivnilo snahu Kazachstánu najít jiné exportní cesty – především tzv. transkaspickou trasu.

Ruští odborníci se domnívají, že Kazachstán nebude schopen v příštích dvou až třech letech plně diverzifikovat své trasy vývozu ropy. Celkově je však tento postup Astany závažný a dlouhodobý a zdá se, že jde o politické řešení na úkor obchodních zájmů. Je třeba připomenout, že v Kazachstánu je ukrajinská krize velmi pozorně sledována a analytici zaznamenali, že v kazašské společnosti a mezi politiky rostou pochybnosti o síle Ruska. Jestliže chce Rusko posílit svou pozici v postsovětské Asii, musí uzavřít SVO přesvědčivě a na základě vlastních podmínek.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zároveň začátkem tohoto týdne navštívil Uzbekistán. Na závěr návštěvy 14. dubna řekl, že Moskva, Astana a Taškent dosáhly pokroku při vytváření plynové unie. Připomeňme, že první návrh na vytvoření takového sdružení vývozců plynu padl již koncem roku 2022, ale tehdy se proti němu postavila uzbecká strana s tím, že nedovolí, aby jí někdo kladl politické podmínky. Dmitrij Peskov k tomu uvedl, že Rusko o žádných takových podmínkách nikdy nehovořilo.

Zatím není vůbec jasné, jak bude budoucí “plynová unie” vypadat, pokud vůbec vznikne. V této fázi se diskutuje o spolupráci při zpracování a dodávkách „modrého paliva“, ale konkrétní obrysy této spolupráce ještě nejsou zcela definovány.

Pobaltí a severní Evropa

Lotyšsko začne v prosinci deportovat ruské občany za neznalost lotyštiny. Oznámil to Úřad pro občanství a migraci.

Připomeňme, že ruští občané pobývající v Lotyšsku musí do 1. září složit státní jazykovou zkoušku. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová označila tuto situaci za ” odporný pokus při řešení ruské otázky” a slíbila, že nenechá deportované krajany bez podpory.

V Estonsku zase nová vládní koalice vedená Reformní stranou, v jejímž čele stojí premiérka Kaja Kallasová, projednává otázku zbavení občanů Ruska a Běloruska volebního práva v místních volbách.

Podle samotné Callasové je to plánováno pouze “na dobu trvání války”, a jak říká, nejedná se o trvalé zbavení občanských práv, ale pouze o “pozastavení”.

Estonské úřady zároveň dokončují proces úplné likvidace výuky v ruském jazyce. Od roku 2024 bude na základě rozhodnutí předchozího kabinetu nejprve předškolní a poté školní vzdělávání zcela převedeno do estonštiny. Podle Kallasové to poslouží k “posílení estonské sebeobrany”, neboť všichni obyvatelé budou existovat v jednotném jazykovém prostředí.

Ve Finsku, které nedávno vstoupilo do NATO, se rýsuje nový finanční skandál. “Rosatom” požaduje, aby místní společnost Fennovoima vrátila půjčku ve výši 920 milionů eur, která souvisí s tím, že finská strana zrušila smlouvu o výstavbě jaderné elektrárny Hanhikivi-1. “Rosatom” se snaží, aby Finsko vrátilo půjčku, která mu byla poskytnuta. V loňském roce již „Rosatom“ podal na Fennovoimu žaloby v celkové výši asi 3 mld. dolarů. Pro připomenutí, společnost uvedla, že projekt byl Finy zrušen kvůli rizikům spojeným se situací kolem Ukrajiny.

Moldavsko

Šéf Ministerstva zahraničních věcí a evropské integrace (MZVaI) Nicu Popescu jednal v Bukurešti se zástupcem generálního tajemníka NATO Mirceou Joanem. Na závěr jednání uvedl, že NATO má stále zájem o prohloubení spolupráce s Kišiněvem.

Joane rovněž uvedl, že Severoatlantická aliance považuje za naprosto legitimní moldavské žádosti o poskytnutí řady západních zbraní – systémů protivzdušné obrany, systémů ochrany proti dronům atd. Kromě toho byla Kišiněvu přislíbena “veškerá nezbytná podpora” ze strany Rumunska: rumunská Nejvyšší rada obrany o tom rozhodla 11. dubna.

Moldavské úřady nadále pronásledují jednoho z opozičních vůdců, Ilana Šora, který se v současné době nachází v Izraeli. Kišiněvský soud jej v nepřítomnosti opět odsoudil k 15 letům vězení na základě obvinění ze zpronevěry miliardy dolarů ze tří moldavských bank v roce 2014. Sám Šor taktéž učinil další prohlášení na podporu neutrality Moldavska a proti jeho sbližování s NATO.

Bělorusko

  1. dubna se setkal Alexandr Lukašenko se Sergejem Šojgu a prohlásil, že je třeba poskytnout Bělorusku bezpečnostní záruky. Ty by měly spočívat v tom, že v případě útoku na Bělorusko by jej Rusko bránilo jako součást svého území, zdůraznil Lukašenko.

Připomeňme, že Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin se již dříve dohodli na rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku.

Dne 14. dubna ruské ministerstvo obrany oznámilo, že běloruští piloti absolvovali výcvik v bojovém použití ruských útočných letounů Su-25, který zahrnoval i dovednosti v zacházení se “speciální municí”. Ministr obrany Běloruska Viktor Chrenin prakticky zopakoval Lukašenkovo prohlášení z předminulého týdne, že kromě taktických jaderných zbraní mohou být na území Běloruska rozmístěny i strategické.

Kromě toho Chrenin prohlásil, že Polsko připravuje útok na Bělorusko. Podle něj o tom svědčí snaha Varšavy zvýšit počet vojáků, vytváření nových formací, průzkumné aktivity proti Bělorusku apod. Minsk na to bude reagovat pouze silou, zdůraznil ministr.

Vladimír Zotov

Z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

UKRAJINA.RU

3.7 3 hlasy
Hodnocení článku
3 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Karel2002
Karel2002
před 1 rokem

Polsko se připravuje na válku? Česko se přece také připravuje na válku.

Ludvik
Ludvik
před 1 rokem

Setkání s čínským ministrem obrany Li ShangfuVladimir Putin se v Kremlu setkal s členem Státní rady, ministrem obrany Čínské lidové republiky Li Shangfu. Setkání se zúčastnil také ruský ministr obrany Sergej Šojgu. 16. dubna 2023 20:00 http://kremlin.ru/events/president/news/70941 “V poslední době se velmi dobře rozvíjí spolupráce mezi Ruskem a Čínou ve vojenské a vojensko-technické oblasti. To významně přispívá… Číst vice »

spartak
spartak
před 1 rokem

Rusko se musí vypořádat s otřesem po rozpadu SSSR a zatím tápe. Čína se ukazuje jako správný model a Rusko se bude také snažit o podobnou politiku i když nemá ten správný potenciál.