64 pohlaví nestačí, „vědci“ objevili „enviromentální úzkost“

Lidé, zvláště někteří, jsou velmi sugestibilní. Neschopni kritického náhledu sdílejí přesvědčení, pocity, nálady. Dokonce mohou sdílet bludy duševně nemocného, a to tak, že ani odborník nemusí být hned schopen snadno rozpoznat, kdo blud Indukoval a kdo je tím, kdo bludné přesvědčení sdílí. Klasická psychiatrie indukovanou psychózu označovala „folie à deux“ – šílenství ve dvou. Pocit ohrožení mimozemšťany či sousedy pouštějícími do bytu jedovaté plyny je samozřejmě doprovázen naprosto reálnou úzkostí, vztekem a aktivitou, jako by ohrožení bylo reálné. I osoby netrpící psychózou, ale sugestibilní, snadno podléhají přesvědčení svého sociálního okolí, lhostejno, zda jde o přesvědčení náboženské, politické, nebo nějaké jiné. I zvířata jednají pod vlivem své skupiny.

Nedivíme se, že lidé podléhají vlivu sekt. Různé formy flagelantství, sebetrestání za domnělý podíl na společné vině nezmizely s minulými staletími.

Šikovně vedená manipulace dokáže i dnes sešikovat spousty stoupenců, kteří se chovají jako dav nejen na ulici, ale i doma u počítače. Lidé fascinovaní manipulátorem jsou schopni jednat i proti svému životnímu zájmu.

Nezáleží na tom, jestli má sdílené přesvědčení reálný základ nebo ne, myšlení sešněrované vloženou ideou a doprovod emocí je stejný. Lidé nosí to, co se nosí, a myslí, co se myslí.

Úzkost je strach, který nemá předmět, obava, že by se něco špatného mohlo stát. Úzkostnost je osobnostní rys, trvalá hladina úzkosti. Přiměřená úzkost má smysl, vede k opatrnosti. K dokonalejší manipulaci s lidmi je užitečné pěstovat pocit ohrožení, úzkost.

Ke změně klimatu dochází. Už stamilióny let. Mám „Velkou knihu o klimatu zemí koruny české“ (2003). Autoři popisují změny klimatu za uplynulá století, „malé doby ledové“ i doby teplé, pro náročné plodiny příznivější než dnes. K oteplení tehdy rozhodně nevedlo bujení průmyslu. Lidé se vždy přizpůsobili.

Kázání nevzdělaných fanatiků, zkorumpovaných „badatelů“ a politických manipulátorů vždy indukovala „šílení“ davů. To je doprovázeno u disponovaných osob nefalšovanou úzkostí. Trpí, protože si někdo zamanul využít klimatických změn ke zhoršení sociálních podmínek lidí. Cílí se na mladé lidi tak, jak to zkouší každá totalita. Pěstuje se představa, že zničíme-li průmysl a zemědělství, které nás živí, zachráníme se. Mladí lidé tuší, že se budou mít hůře než jejich rodiče. A to s určitostí nastane, pokud se lidé podvolí propagandě a nepřestanou blbnout.

Dvě pohlaví, to je přirozenost, z toho se „nová věda“ nevytříská. Jedna jediná úzkost ambiciózní „vědce“ neproslaví. Evropský parlament si odhlasoval, že je klimatická krize a davy se klaní věrozvěstům „Zeleného údělu“. A internetový portál ČT24 sděluje, že: Stále více mladých lidí podle psychologických studií trpí úzkostí z klimatické krize“. Jak se to dá zjistit? Otázkou v dotazníku: „Obáváte se klimatické krize?“ Samozřejmě, obáváme, sluší se se klimatické krize obávat, když se o tom s takovou vážností všude mluví a píše. Kdo by řekl, že je mu to lhostejné? A portál ČT24 nás poučí: „Terapeutka Zdeňka Voštová vysvětluje jak s těmito stavy bojovat.“ Jak asi vypadá „stav úzkosti z klimatické krize“?

„Mladí lidé se stali v mnoha zemích nejhlasitějšími aktéry v boji proti změnám klimatu. Upozorňují na neaktivitu politiků, nespravedlivý globalizovaný světový řád a temnou budoucnost dalších generací.“ A neziskovky přisáté na veřejné fondy bojují. Dozvídáme se, že enviromentální žal objevila thanatoložka Kevorkianová při dlouhodobém výzkumu kytovců. A dál, ekopsycholožka Davenport označuje enviromentální žal jako zanedbávaný smutek. Nepochopení a odmítaní mladí lidé  se pak „sdružují do klimatických hnutí“ jako „Fridays for Future“. Proti oteplování velmi prospěje v pátek místo vyučování skandovat hesla na náměstí.

Dozvídáme se, že utrpení spojené se stavem světa je „zdravou výzvou nezbytnou pro přežití lidstva jako celku“…. „Smutek je součástí truchlení nad ztrátou něčeho pro člověka hodnotného, například smutek z vymírání ekosystémů.“ Mladí lidé cítí „zmar a beznaděj“, což vede k úvahám: „K čemu bude vysoká škola, když nebude voda a bude válka.“ Vysoká škola by mohla být velmi užitečná, pokud by tam neučili blbosti a absolventi je nešířili dál.

Co by byla „nová věda“ bez nových pojmů: „S klimatickou úzkostí se také pojí i některé nové termíny jako solastalgia (stesk po domově, zatímco jste stále doma), terrafurie (vztek kvůli bezduché destrukci přírody), talvisuru (zimní smutek kvůli ztrátě tradičních zim) nebo flygskam (stud z létání).“  Ještě pár pojmů vymyslet a lze založit novou katedru, výzkumný ústav a několik neziskovek.

Naštěstí terapeutka Voštová ví, jak na to, umí diagnostikovat: „Některé symptomy environmentální úzkosti můžeme přirovnat k posttraumatické stresové poruše – s tím, že zde mluvíme o poruše pre-traumatické: očekávání děsivé budoucnosti může mít na lidi podobný dopad jako to, když nějakou traumatickou událost skutečně zažijí.“…

Proto je tu metodika pro učitele: „Nezlehčujte ničí prožitky… Předávejte myšlenku, že emoce dítěte jsou legitimní… Zdůrazněte příběhy s dobrým koncem kdysi zavrhované jako beznadějné sny (zrušen otroctví, volební právo žen).“ Má to drobnou vadu, na rozdíl od zrušení otroctví, nebo zavedení volebního práva si klimatickou neměnnost lze sice odhlasovat, ale klima se tím řídit nebude.

Samozřejmě ani zmínka o racionalitě, o reálných přírodních procesech, podílu člověka na nich, a možnosti člověka je ovlivnit. Chybí optimistické hledisko, že oteplení před tisíci lety dopadlo dobře, vrátilo se chladné klima a lidé v Grónsku, kteří se dříve živili pastevectvím, šťastně vymřeli.

Bohužel nejen v společenských vědách, ale i v přírodních vědách stále více lidí živí pseeudovědecké bláboly. Až iracionalita ovládne i exaktní vědy a techniku, bude definitivní konec. Už se to možná blíží? Znáte to video o alternativní matematice, podle níž 2 + 2 = 22 ?

https://www.youtube.com/watch?v=foq0bTOYEI0&t=29s

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3569701-environmentalni-zal-je-zanedbavana-uzkost-postihuje-stale-vic-mladou-generaci