Jak můžete volbou prezidenta dosáhnout snížení cen elektřiny a plynu

Opakovaně se v diskusích zde na FB, na internetu i v médiích setkávám s tvrzeními zpochybňujícími prezidentskou pravomoc odvolat vládu. Veřejným prostorem často zní i lživá tvrzení, že pokud by Jaroslav Bašta jako prezident republiky odvolal pětikoaliční Fialovou vládu, která svým nekompetentním chováním ruinuje naši ekonomiku, byl by za to vzápětí odvolán Ústavním soudem pro závažné porušení Ústavy. Po konzultaci s několika experty na ústavní a správní právo a státovědu se nyní pokusím pokud možno srozumitelně vysvětlit jaká je v tomto ohledu situace z právního hlediska.

MUDr. Ivan David, CSc.
MUDr. Ivan David, CSc.

Pravomoc prezidenta republiky jmenovat a odvolávat vládu a její jednotlivé členy je zakotvena v ustanovení článku 62 písm. a), který stanoví:

„Prezident republiky
a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,”

Pravomoci prezidenta republiky jsou v Ústavě rozděleny na tzv. „výhradní“ a „sdílené“. Podle ustanovení článku 63 odst. 3 jsou sdílenými prezidentskými pravomocemi zmocnění vyjmenovaná v čl. 63. Jde o případy, jako jmenování soudců, vedoucích zastupitelských úřadů a podobně. V těchto případech prezident provádí svůj úkon tzv. „na návrh“. Jmenování např. soudců navrhuje prezidentovi ministr spravedlnosti. Prezident může jeho návrh odmítnout.

Podle judikatury Nejvyššího správního soudu v zákonem odůvodněných případech. Bez prezidentova rozhodnutí se tedy soudcem nikdo stát nemůže. Prezident si však nemůže jmenovat soudcem kohokoli ho napadne. Kromě toho, že uchazeč o soudcovskou funkci musí splňovat předpoklady jako právnické vzdělání a praxi předepsanou v zákonech o soudech a soudcích, musí jeho jmenování pod Ústavy prezidentovi navrhnout ministr spravedlnosti. Podle čl. 63 odst. 3 Ústavy jsou úkony, které prezident provádí jako sdílenou pravomoc platné pouze, pokud je s prezidentem spolupodepíše předseda vlády nebo příslušný resortní ministr.

V případě jmenování a odvolání vlády jde o zcela jinou situaci. Tato pravomoc je zakotvena v článku 62 do níž zákonodárci vyčlenili tzv. výhradní pravomoci prezidenta. Jde o případy jako jmenování členů Bankovní rady ČNB, nebo vetování návrhů zákonů. K platnosti úkonů, které prezident provádí podle článku 62 nepotřebuje souhlas žádného člena vlády ani nikoho jiného. Jde o jeho výhradní pravomoc.

Zákonodárci prezidentské pravomoci záměrně a logicky rozdělili do dvou samostatných článků. V čl. 62 jsou vyjmenovány výhradní pravomoci, k jejichž výkonu prezident nepotřebuje součinnost nebo souhlas jiné ústavní instituce. V čl. 63 jsou vyjmenovány sdílené kompetence, u nichž je k platnosti třeba podpisu prezidenta a premiéra nebo pověřeného člena vlády. Rozčlenění je logické. Např. vetování zákona, což je pravomoc podle čl. 62 písm. h) – je výhradní pravomocí prezidenta, protože prezident zde funguje jako záchranná brzda. Pokud by její použití bylo podmíněno souhlasem premiéra byla by tato pravomoc v případě vládních návrhů zákonů prakticky nepoužitelná.

Mezi výhradní pravomoci prezidenta patří i jmenování a odvolávání vlády a jejích členů, které je zakotveno v čl. 62 písm. a). Jde o tzv. „výhradní pravomoc, jejíž výkon je v některých ohledech upraven v dalších částech Ústavy“.

Čl. 68 odst. 2 stanoví, že prezident republiky jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ostatní členy vlády. Prezident si tedy nemůže jmenovat ministry proti vůli předsedy vlády. Ministrem může jmenovat pouze toho, kdo mu byl navržen předsedou vlády. I zde však platí, že prezident může návrh premiéra na jmenování některého ministra odmítnout. Doposud každý český prezident úspěšně zablokoval jmenování nějakého člena vlády. V současné době prezident Miloš Zeman odmítá jmenovat ministrem životního prostředí lidoveckého uchazeče Petra Hladíka.

V případě jmenování a odvolání předsedy vlády jde o speciální pravomoc, kde Ústava do výhradní pravomoci svěřuje prezidentovi 2 po sobě jdoucí pokusy. Dvakrát po sobě může prezident republiky jmenovat předsedou vlády kohokoli ho napadne. Vzhledem k tomu, že Ústava nestanoví pro výkon funkce předsedy vlády žádné zvláštní požadavky, může prezident klidně jmenovat premiérem v prvním pokusu třeba „kumpána“, s nímž se den před tím opil v hospodě, nebo třeba i bezdomovce z pražského hlavního nádraží. Prezident takto v souladu s Ústavou postupovat může, ale samozřejmě takto postupovat nebude. Bude jmenovat i ve vlastním zájmu někoho kompetentního.

Je tomu tak proto, že zákonodárci při tvorbě Ústavy nijak neomezili prezidentovu možnost výběru předsedy vlády. Při tvorbě Ústavy ČR během procesu rozpadu Československé federace se na podobě textu základního zákona podepsal komplikovaný vztah mezi tehdy již bývalým československým prezidentem Václavem Havlem, s nímž část tehdejší vládní koalice ODS+KDU-ČSL+ODA počítala jako s prvním prezidentem ČR a prvním předsedou vlády ČR Václavem Klausem. Havel během svého prvního funkčního období prezidenta ČSFR prosazoval tzv. poloprezidentské pojetí, v němž je premiér v podstatě podřízeným prezidenta, jehož politické pokyny s dalšími členy vlády prakticky provádí. Jako tomu bylo během úřadování federální vlády premiéra Mariana Čalfy, v níž byl Václav Klaus ministrem financí.

Václav Klaus se naopak jako první premiér ČR, který dohodl rozdělení Československa a vznik ČR, snažil prezidentské kompetence vymezit pokud možno co nejpřesněji a udělat prezidenta ústavně pokud možno co nejslabšího. Aby on jako premiér byl tím nejdůležitějším. Část jeho tehdejších koaličních partnerů a dokonce i poslanců za ODS však více než s Klausem kolaborovala s Havlem, jemuž se s jejich pomocí podařilo mnoho prezidentských kompetencí uzákonit velmi široce a s velmi volnou definicí. V praxi tím potvrdili a nikoli naposled platnost tzv. Mečiarova pravidla stupňování slova „nepřítel – úhlavní nepřítel – koaliční partner“.

Výsledné nastavení prezidentských pravomocí jak bylo uzákoněno v Ústavě nakonec nakonec vedlo k pádu druhé koaliční vlády Václava Klause při tzv. Sarajevském atentátu. V roce 1997 během Klausovy zahraniční návštěvy Bosny a Hercegoviny se část ministrů druhé menšinové vlády premiéra Václava Klause rozhodla provést změnu uspořádání vlády zmítané ekonomickou krizí a korupčními skandály. Po dohodě s lidovci a části ministrů a poslanců ODS, kteří „odpadli“ od zakladatele ODS, jejího předsedy a premiéra Václava Klause, a později založili stranu Unie svobody, prezident Václav Havel jmenoval novým předsedou vlády tehdejšího guvernéra ČNB Josefa Tošovského. Na jeho návrh pak jmenoval členy „úřednické“ vlády. Je třeba připomenout, že Havel jmenoval nového premiéra a nové ministry bez toho, že by sesazená vláda podala demisi, nebo že by jí Poslanecká sněmovna v hlasování vyjádřila nedůvěru.

Havel tento krok jako prezident udělal, protože prezidentská pravomoc v není v tomto ohledu Ústavou nijak omezena. Klaus se tehdy ani neobracel na Ústavní soud, protože dobře věděl, že neexistuje žádné ustanovení Ústavy o níž by žalobu mohl opřít.

Ústava totiž prezidentovu pravomoc jmenovat a odvolávat vládu omezuje pouze částečně a výhradně v případech, kdy je v Ústavě pozitivně vymezeno, co prezident musí v určitém případě udělat. Např. podle čl. 73 odst. 3 je vláda, které Poslanecká sněmovna vyslovila nedůvěru povinna podat demisi a prezident je povinen tuto demisi příjmout. Podle čl. 75 je prezident povinen odvolat vládu i pokud by po vyslovení nedůvěry demisi sama nepodala.

Zákonodárci omezili pravomoc prezidenta jmenovat premiéry až v případě třetího po sobě jdoucího pokusu. Podle čl. 67 odst. 4 je prezident v takovém případě povinen jmenovat předsedou vlády osobu, kterou mu narvhnul/a předseda/kyně Poslanecké sněmovny. Prezident tedy může dvakrát po sobě jmenovat premiérem koho chce. A teprve pokud obě vlády premiérů, které jmenoval sám nezískají důvěru Sněmovny, je prezident povinen jmenovat premiérem toho, koho mu navrhne šéf Sněmovny.

Při veřejných diskusích o proveditelnosti volebního slibu Jaroslava Bašty odvolat pětikoaliční vládu premiéra Petra Fialy, se často setkávám s námitkou, že by pak stejně musel Fialu a jeho kumpány do vlády vrátit. Není to tak docela pravda. Jak jsme si vysvětlili výše, prezident může dvakrát po sobě jmenovat premiéra podle svého uvážení a po dohodě s ním nové ministry. Na případu vlád premiérů Josefa Tošovského, Jana Fischera a Jiřího Rusnoka už bylo prakticky prokázáno, že prezident může jmenovat tzv. „úřednickou“ vládu – někdy též nazývanou jako „vláda odborníků“, i když o ní speciálně ústava nepojednává. Na rozdíl od předválečné Československé republiky jsou podle dnešní Ústavy všechny vlády považovány za politické i když jde o ministry odborníky, kteří neprošli volbami do Sněmovny nebo do Senátu.

V zákonech často bývá důležité nejen to co v nich napsané je, ale to co v nich napsané není. V případě výhradních prezidentských pravomocí je pro udržení Fialových ministrů mimo Strakovku důležitá absence lhůt pro jmenování nové vlády poté, kdy je staré vládě Sněmovnou vyslovena nedůvěra.

V době tzv. „opoziční smlouvy“ zde byly pokusy omezit prezidentské pravomoci formou novely Ústavy, která by stanovila, že prezident musí jmenovat předsedou vlády osobu, kterou mu navrhne poslanecký klub s nejvyšším počtem členů. Byly navrhovány i lhůty pro jmenování premiéra a ministrů. Ústavní novela však tehdy padla pod stůl, protože jí odmítl Senát, v němž měly většinu senátoři z řad tehdejší čtyřkoalice – tedy lidovců, ODA, Unie svobody a Zelených.

V některých případech platná Ústava lhůty stanoví. Prezident např. Musí návrh zákona, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem buď podepsat nebo vetovat ve lhůtě 15 dnů od doručení. Ve všech případech, kdy Ústava prezidentovi žádnou lhůtu nestanoví platí, že není při svém výkonu výhradních pravomocí časově nijak omezen ani nucen “něco udělat do někdy”. To se prokázalo v případě, kdy Václav Havel vytrvalým odmítáním jmenovat poslance Františka Brožíka viceprezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu donutil v roce 2002 Sněmovnu, aby mu v zájmu funkčnosti NKÚ navrhla jiného kandidáta.

Lhůty jsou v Ústavě stanoveny v některých případech i pro jiné aktéry než prezidenta. Nově jmenovaná vláda je podle čl. 68 odst. 3 povinna do 30 dnů po svém jmenování předstoupit před Sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry. To je jasně uzákoněná povinnost. Pokud však vláda důvěru nezíská je prezident republiky sice povinen vládu odvolat, její členy však může dočasně pověřit výkonem vládních funkcí do doby jmenování nové vlády. Vzhledem k tomu, že Ústava nijak neomezuje prezidenta stanovením lhůty, do kdy musí jmenovat novou vládu, platí, že prezident může v tomto případě úkony provádět v čase podle svého uvážení. Je tudíž prakticky možné, aby prezidentem jmenovaná vláda vládla bez důvěry až do předčasných nebo řádných voleb. K žádnému „třetímu pokusu“ s premiérem navrženým předsedou Sněmovny tedy nikdy dojít nemusí. Proč tomu tak je se ptejte poslanců z let 1992 až 1996, kteří platnou úpravu tohoto problému napsali jako kompromis mezi Klausem a Havlem.

Problematika výkonu ministerských funkcí ve vládě, která nezískala důvěru Sněmovny, a jejíž členové byli dočasně pověřeni výkonem funkcí do doby jmenování nové vlády, není samotnou Ústavou zvlášť omezena. Ministři – bez ohledu na to zda jde o členy vlády s důvěrou Sněmovny, nebo bez ní – jsou při výkonu svých funkcí zásadně omezeni „pouze“ článkem 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který stanoví:

„Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.“

Ministři tedy mohou ve vládních úřadech provádět pouze to k čemu je zákon výslovně zmocňuje. Pravomoci, které ministrům svěřuje nějaký zákon, však mohou vykonávat v plné míře i členové vlády, která nemá důvěru Sněmovny. Takto by vláda odborníků, jmenovaná v případě zvolení Jaroslava Bašty prezidentem republiky, mohla třeba hned další den po jmenování snížit současné ceny elektřiny a plynu pro domácnosti i firmy až na 1/6 v případě elektřiny a na 1/3 v případě plynu. Podle § 6 odst. 1 písm. c) platného zákona o cenách by vláda mohla zahrnutím elektřiny a plynu mezi věcně usměrňované ceny takto razantně snížit spotřebitelské ceny. Občanům i firmám by to velmi pomohlo a výrobcům by přitom stále bylo zaručeno uhrazení oprávněných nákladů a přiměřeného zisku.

Dnešní trojnásobné ceny v případě plynu a šestinásobné ceny v případě elektřiny, než by byly v režimu věcně usměrňovaných cen, jsou totiž výsledkem spekulací na burzách. Tzv. „zastropování“ provedené Fialovou vládou na nejdražší úrovni v Evropě je pro občany a firmy moc drahé a navíc je extrémně finančně náročné na výdaje státního rozpočtu. V případě věcně usměrňovaných cen by státní dotace nebyly nutné, protože burzovní spekulanti by v tomto režimu byli z cenotvorby vyloučeni. Nebylo by tedy nutné jim platit „výpalné“ ze státního rozpočtu.

Zvonu opakuji, že snížení cen může podle platného zákona o cenách provést i vláda odborníků, která nemá důvěru Sněmovny. K jejímu jmenování vede cesta jedině volbou Jaroslava Bašty prezidentem republiky. Nikdo jiný než Jaroslav Bašta nenabízí, že by případě svého zvolení odvolal Fialové vládní „obludárium“ a následně jmenoval vládu odborníků. Ti z Vás, kteří byli na předvolebním setkání s Jaroslavem Baštou a odborníky ze spolku Rada národní obnovy, jste mohli vidět, že v naší zemi existují odborníci na energetiku, zemědělství, průmysl a finance, z nichž lze sestavit vládu, která by podle platných zákonů dokázala snížit ceny energií a zkrotit hrozivou inflaci. Ostatní se o tom mohli dočíst mimo jiné na internetové a FB stránce Jaroslava Bašty.

Po konzultaci s právními experty považuji za nutné aspoň těsně před zahájením voleb vyvrátit fámu, podle níž by s Baštou jako prezidentem a jeho vládou odborníků, mohl udělat rychlý konec Ústavní soud. Řada diskutujících mylně tvrdí, že by v případě, pokud by Jaroslav Bašta jako zvolený prezident po své inauguraci odvolal Fialovou vládu, mohl být ihned vzápětí odvolán Ústavním soudem pro závažné porušení Ústavy. Není tomu tak. Ústavní žalobu proti prezidentovi pro závažné porušení Ústavy nebo pro velezradu může podle čl. 65 odst. 2 navrhnout Senát pokud to odhlasují 3/5 ze všech senátorů. K této ústavní většině je tedy nutných 49 hlasů. Těmito hlasy pětikoalice v Senátu disponuje. K podání ústavní žaloby proti prezidentovi je však nutný též souhlas ústavní většiny 3/5 všech poslanců. A 120 hlasy , které jsou k tomu nutné ve Sněmovně současná vládní koalice nemá. Pokud by se na stranu Fialové vlády nepřidalo hnutí ANO Andreje Babiše, nemohla by dnešní vládní sada poslanců prezidenta u ústavního soudu zažalovat. A podle § 97 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nemohou ústavní soudci proces odvolání prezidenta zahájit bez takto podané ústavní žaloby.

Fiala a jeho ministři by se v případě svého odvolání a jmenování vlády odborníků nemohli bránit ani cestou kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu, jíž současnému prezidentu Miloši Zemanovi vyhrožovali v rámci tahanic o jmenování ministra zahraničí Jana Lipavského. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu se s žádostí o rozhodnutí kompetenčního sporu může na Ústavní soud obrátit pouze orgán státní správy, který je účastníkem kompetenčního sporu. Bývalí ministři a premiér odvolané vlády, na jejichž místa byla jmenována nová vláda, však již nejsou ministry ani vládou. A tudíž ani orgánem státní správy. Podat žalobu tedy nejsou oprávněni. A ústavní soud tedy nemá co rozhodovat.

Závěrem tohoto rozboru mi dovolte dopředu vyvrátit očekávatelné námitky o údajné „ústavní krizi“, kterou by vládnutí úřednické vlády bez důvěry Sněmovny vyvolalo. Předně je třeba zdůraznit, že nejde o stav, který by byl v rozporu s literou Ústavy. Tato situace zde již byla během doby, kdy Sněmovna odmítla dát důvěru úřednické vládě Jiřího Rusnoka a jmenováním nové vlády vzešlé z předčasných parlamentních voleb. Byla by to opět situace sice konfliktní, ale nikoli vysloveně protiústavní.

V rozporu s Ústavou je naopak pokračování Fialové vlády, která sice má důvěru 108 poslanců. Ti jsou však zástupci pouze 40% voličů, kteří odevzdali svůj hlas ve Sněmovních volbách. Tato situace byla zaviněna paskvilní novelou zákon o volbách do Poslanecké sněmovny, do níž byl zakomponován protiústavní způsob přepočtu odevzdaných hlasů na poslanecké mandáty. Ústava a Listina základních práv a svobod stanoví, že občané jsou si rovni ve svých právech a povinnostech. Volební zákon, který umožňuje přepočtem hlasů vytvořit ze 40% odevzdaných hlasů většinu 108 poslanců ze 200 této ústavní zásadě odporuje a poškozuje většinu 60% voličů, kteří se účastnili voleb. Časem bude nutné tuto situaci vyřešit novelou volebního zákona. Se současnou většinou ve Sněmovně to možné není.

I stávající Ústava a zákony však umožňují občanům, aby si vybrali takového prezidenta, který sesadí neschopnou vládu, škodící lidem i podnikům, a nastolí vládu odborníků, která inflaci legální cestou zkrotí. I za cenu následných hádek ve Sněmovně, které na jejím rozhodnutí již nemohou nic změnit.

Dnes a zítra tedy máte v ruce nástroj ke snížení cen energií, které ohrožují krachem domácnosti i podniky. Tím nástrojem je volební lístek se jménem Jaroslav Bašta. Nyní je už jen na Vás, jestli se rozhodnete jej použít, nebo jestli necháte dál vládnout ten Fialový hnus.

5 5 hlasy
Hodnocení článku
53 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Kastelan
Kastelan
před 25 dny

Tak kde máte toho svého kandidáta na prezidenta vy naivkové???? Zbytečně ubral skoro 5 %, naštěstí to nebylo fatální. Psal jsem tady, že vám to připomenu, tak připomínám. Odpustil bych to lidu obyčejnému, nikoli však vám, pane Davide. Znovu tady píšu. Čekal bych od vás jako od politika víc prozíravosti.… Číst vice »

JK
JK
před 25 dny
Odpověď uživateli  Kastelan

Já jsem udělal co bylo možné, aby se prezidentem nestali lidé, které mají okázale na provázkách. Nevyšlo to, ale já mám svědomí čisté, spát se mi bude dobře. Vy trpíte nějakou nepotlačitelnou nenávistí proti Čechům, že máte potřebu podporovat ty, kteří slouží cizím pánům? Děláte to za peníze, nebo z hlouposti?

maxim
maxim
před 25 dny

Pro Heriota, JK, a pro ostatní …, k té libovůli prezidenta odvolat vládu … V diskuzi zaznělo …vláda v našem systému má větší moc než prezident …, ano .., vláda má rozsáhlejší výkonnou moc než prezident, protože vládu tou výkonnou mocí prezident pověřuje jejím jmenováním ( prezident jako hlava státu a výkonné moci má ještě… Číst vice »

maxim
maxim
před 26 dny

A znovu pro Heriota a další naivní libtardy vyškolené znalce ústavy … Čtěte článek Dr.Davida tak dlouho a stále dokola a opakujte si jeho části, abyste konečně pochopili naši debilní Ústavu hlavně v souvislosti s precedenty, které zakládají ústavní zvyklost … Hlavně jak byla ústava koncipována pro idiota Havla a jak byla využita ke svržení Klausovy… Číst vice »

heriot
heriot
před 26 dny
Odpověď uživateli  maxim

Hm, takže ještě kdybyste vysvětlil, jak svržení Klausovy vlády souvisí s dnešní volbou prezidenta a s článkem dr. Davida, který o té volbě je, bude to dobré. pokud to ovšem sám víte… Tehdy totiž Klaus po krizi (zradě, jak to kdo vidí) ve vlastní straně a odchodu koaličních partnerů z vlády podal demisi a Havel ji přijal…Prosté. Takže… Číst vice »

maxim
maxim
před 26 dny
Odpověď uživateli  heriot

Heriote, Heriote, čti článek a už přestaň s tím matením … Po dohodě s lidovci a části ministrů a poslanců ODS, kteří „odpadli“ od zakladatele ODS, jejího předsedy a premiéra Václava Klause, a později založili stranu Unie svobody, prezident Václav Havel jmenoval novým předsedou vlády tehdejšího guvernéra ČNB Josefa Tošovského. Na jeho návrh pak jmenoval členy „úřednické“ vlády.… Číst vice »

heriot
heriot
před 26 dny
Odpověď uživateli  maxim

Matení ?
To fakt nevíte, že Klaus podal demisi v listopadu 1997 a Havel ji přijal ?
A že vláda Tošovského vznikla v lednu 1998 ?
Čtete vůbec po sobě co píšete ?

maxim
maxim
před 26 dny
Odpověď uživateli  heriot

Ty moulo, Klaus rezignoval, vláda podle ústavy má podat demisi na které se má společně usnést … Klaus nemohl podat žádnou demisi vlády, protože k uvedenému usnesení vláda nedeospěla … ani Havel nemohl tu demisi vlády přijmout, protože se na ní vláda neusnesla, tudíž demisi vláda jako celek prezidentovi prostřednictvím jejího… Číst vice »

heriot
heriot
před 25 dny
Odpověď uživateli  maxim

Já nikde nepsal, že se vláda usnesla na demisi, pouze, že Klaus demisi podal, což jste sám mj. potvrdil… Hádáte se sám se sebou. A z oficiálního webu vlády – Václav Klaus: “Po volbách v červnu 1992 se stal předsedou vlády České republiky. Do této funkce byl znovu jmenován v červenci 1996. Demisi na funkci… Číst vice »

maxim
maxim
před 25 dny
Odpověď uživateli  heriot

Heriote, jsi jenom další z řady vládních i občanských idiotů …, žádná demise na funkci předsedy vlády v ústavě neexistuje …

heriot
heriot
před 25 dny
Odpověď uživateli  maxim

čl. 73
“Předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky”…

No, dodat již není co, že ?

maxim
maxim
před 25 dny
Odpověď uživateli  heriot

Heriote, Heriote, většího blba než ty asi těžko pohledat … čl. 63 ústavy Prezident republiky a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi, Blb Havel nepřijal, ani nemohl přijmout demisi vlády (demise vlády a demise předsedy vlády jsou různé věci, viz.čl 63) přesto odvolal… Číst vice »

heriot
heriot
před 25 dny
Odpověď uživateli  maxim

Tak já nevím, celou dobu tady píši, že premiér Klaus, podal demisi a Havel i přijal, což je zdokumentovaný fakt.
A Vy na to omíláte že Havel nepřijal demisi vlády, přičemž o demisi vlády tu vůbec nebyla řeč.
Dost jste se ve vlastním žvanění ztratil co…

maxim
maxim
před 25 dny
Odpověď uživateli  heriot

Heriote …, s kreténem jako ty se nedá diskutovat, odpovíš vždy ještě větší debilitou, než si napsal před tím …

heriot
heriot
před 25 dny
Odpověď uživateli  maxim

Píšete: “Heriote …, s kreténem jako ty se nedá diskutovat, odpovíš vždy ještě větší debilitou, než si napsal před tím …” Ale to je dobrý příspěvek. toho se držte. S tím si vystačíte vždy a všude. Každý aspoň bude vědět jak jste na tom. A taky čem mluvíte. Což je jinak u vás, jak… Číst vice »

Prodost
Prodost
před 26 dny

A tohle znáte? 1.Odložme stranou ušlechtilé fráze a hovořme o významu každé myšlenky: srovnáváním a vyvozováním závěrů vrhneme světlo na okolní skutečnosti. 2.Co se vám chystám ukázat, je náš systém dvou úhlů pohledu, náš vlastní a úhel pohledu gojímů. 3.Musíte vzít na vědomí, že lidí se špatnými instinkty je víc než s dobrými, a tudíž nejlepších… Číst vice »

Prodost
Prodost
před 26 dny
Odpověď uživateli  Prodost

5.Politická svoboda je idea, ale ne skutečnost. Musíte vědět, jak tuto ideu použít, kdykoli je to nutné jako vnadidlo pro přilákání lidí do něčí strany za účelem rozdrcení jiné strany, která je právě u moci. Tohoto úkolu se dosáhne snáze, pokud je oponent sám infikován myšlenkou svobody, takzvaného LIBERALISMU, a kvůli této… Číst vice »

heriot
heriot
před 26 dny

Ano pane doktore, výborně, to je první článek zde na NR, který je zajímavý v podpoře pana Bašty. Škoda, že jste s ním nepřišel dříve místo naprosto zbytečných úvah o “obchodníkovi Babišovi” či urážlivého špičkování v diskusi. Bylo by to hezké, kdyby to tak bylo. Nicméně, každý právník Vám to hodí na hlavu. To,že prezident… Číst vice »

maxim
maxim
před 26 dny
Odpověď uživateli  heriot

Heriote, nic si nepochopil …, to ty a ostatní jenom plujete na obláčcích … Prezident v ústavě je ta nejvyšší pojistka, a má také největší odpovědnost (proto debilní ústava neustále vsugerovává debilům obvinění a souzení prezidenta ostatními debily ze senátu, sněmovny a ústavního soudu) … Pojistka senátu je blud pro debily, a odvovědnost vlády sněmovně je… Číst vice »

heriot
heriot
před 26 dny
Odpověď uživateli  maxim

Nerad Vám rozšlapávám bábovičky, chápu, že se Vám to nelíbí, ale jsou to fantasmagorie. Už ty řeči o pojistce. Máme tady “pojistku” v senátě, v US a co se z nich vyklubalo ? Prezident není žádná pojistka, je to nejvyšší úředník, který musí konat pouze co mu ústava ukládá, nikoliv co by někteří rádi viděli.… Číst vice »

maxim
maxim
před 26 dny
Odpověď uživateli  heriot

Heriote, Heriote, … beznadějně nechápeš co je psané a co je realita nad psanými blbostmi .. Sněmovna vysloví nedůvěru vládě, ale neodvolá ji !!!, musí ji odvolat prezident (resp. prezidentův úřad jako instituce, prezident není nejvyšší úředník, ty troubo ..), a ten prezident klidně vládu odvolá, ale pověří ji vládnutím než si… Číst vice »

heriot
heriot
před 26 dny
Odpověď uživateli  maxim

No tak, nechte si své nadávky. A co se týče chápání, radím úklid před vlastním prahem. Dá to ovšem dost práce upozorňuji… Prezident je od toho, aby dělal, co mu ústava nařizuje (nikoliv co se mu zlíbí, jak slibuje p. Bašta) a ta mu v tomto případě přímo nařizuje vládu odvolat, takže je jen… Číst vice »

maxim
maxim
před 26 dny
Odpověď uživateli  heriot

Heriote, z tebou je to marný …, ústava nařizuje …, prezident vykonavatelem vůle sněmovny …, prezident může být cvičený šimpanz …, atd .. Prezident a vláda je výkonná moc, sněmovna nemá žádnou výkonnou moc, když chce něco vykonat, musí laskavě žádat výkonnou moc státu …, a hlavou státu a výkonné moci je prezident, je… Číst vice »

heriot
heriot
před 26 dny
Odpověď uživateli  maxim

Tak já nikde neřekl že sněmovna má výkonnou moc, to jste si vymyslel… Ale jinak to nebylo špatné, “sněmovna vyslovením nedůvěry vládě laskavě žádá prezidenta aby byl tak hodný a jako porebublikánštělý panovník bývalých monarchií ji odvolal”. To jste fakt sestavil sám ? My naivkové si zatím myslíme, že postup prezidentovi… Číst vice »

JK
JK
před 26 dny
Odpověď uživateli  heriot

Pokud je tomu tak, pak bych se rád dozvěděl, jaké jsou to podmínky, podmiňující právo prezidenta odvolat vládu atd. dle článku 62 písm. a). Podle mě toto právo prezidenta je demokratickou pojistkou. Prezident, který podle svého uvážení jmenuje, stejně tak dle svého uvážení může i odvolat. Pokud by nad vládou, která… Číst vice »

heriot
heriot
před 26 dny
Odpověď uživateli  JK

Navrhuji abyste si to tedy vše nejprve přečetl a pak reagoval co ? To si opravdu myslíte, že prezident “jako pojistka” může kdykoliv libovolně odvolat vládu či rozpustit sněmovnu ?

JK
JK
před 26 dny
Odpověď uživateli  heriot

To mě podceňujete, samozřejmě jsem si dotyčný článek napřed přečetl. Ale žádné podmínky jsem tam ani jinde nenašel a jako rodilý mluvčí jsem z vyznění oněch česky psaných ustanovení nevyrozuměl, že by prezidentské pravomoci dle čl. 62 měly být něčím podmíněny. Možná jste byl úspěšnější, možná rozumíte česky lépe než já a snad… Číst vice »

heriot
heriot
před 26 dny
Odpověď uživateli  JK

Tak vidíte, četl jste další i články (73, 74,75) které jasně vymezují, jak a kdy má prezident postupovat při výkonu pravomocí z čl. 62. Takže v čem vidíte problém. To si opravdu myslíte, že je u nás extrémní prezidentský systém, že prezident má výsadní pravomoc na základě svého rozhodnutí odvolat vládu a rozpustit sněmovnu ? Navrhuji zapojit… Číst vice »

maxim
maxim
před 26 dny
Odpověď uživateli  heriot

Heriote, čl. 67 až 80 se týkají postupu vlády při jejím poníženém přístupu k prezidentovi, který je hlavou státu a výkonné moci ( oddíl je také označen nadpisem Vláda) … A už toho nech pomatenče …, o systémech, které se snaží právníci modelovat svými debilními návrhy ústav, které schvalují debilové víš kulové, a jsi stejně debilní… Číst vice »

heriot
heriot
před 26 dny
Odpověď uživateli  maxim

Hm, trochu jste již dezorientován a asi už sám nevíte na co reagujete.
Já psal pouze o čl 73,74 a 75 ústavy. O Plzni a právech už vůbec ne…
Pravda, může Vám připadat že tyto články svědčí o  “poníženém přístupu k prezidentovi”.
Ovšem to už je věc pohledu a ten Váš Vám s chutí ponechám.

JK
JK
před 26 dny
Odpověď uživateli  heriot

Problém vidím v tom, že tam patrně čtu něco zcela jiného než vy a o svých znalostech češtiny nemám důvod pochybovat. O vašich už ano.
Je opravdu nutné, abych sem znovu překopírovával to, co jsem již jednou napsal? Není jednodušší si to přečíst výše? Čemu jste neporozuměl?

heriot
heriot
před 26 dny
Odpověď uživateli  JK

Neporozuměl jsem např. tomuto, zda si při svých znalostech češtiny. opravdu myslíte, že prezident se může sám rozhodnout že odvolá vládu, či rozpustí sněmovnu a vypíše nové volby a učinit tak… A zda pak fiktivní scénář, který jsem Vám nabídl logicky považujete za možný. Mně by to zajímalo, protože podle Vašeho názoru na pravomoci prezidenta by… Číst vice »

JK
JK
před 25 dny
Odpověď uživateli  heriot

Tak tedy znovu a pomaleji, ano, pokud se tvůrci Ústavy rozhodli prezidentovi ČR tyto pravomoci přidělit a pokud to zákonodárný orgán schválil, domnívám se, že mi nepřísluší znění Ústavy zpochybňovat, nebo snad popírat a nerespektovat. Váš fiktivní scénář je možný. Za předpokladu, že k tomu bude dostatečně pádný důvod, srozumitelný a obhajitelný před občany. Uspořádají… Číst vice »

heriot
heriot
před 25 dny
Odpověď uživateli  JK

Ano je to nebezpečné a může to hypoteticky nastat. Jako můj příklad.
Ale srovnáváme nebezpečí libovůle 1 člověka proti takové možnosti u většiny z 200 lidí, následně 81 lidí a 15 lidí, kdy by se na ní museli shodnout.
To je přece jen rozdíl ?

JK
JK
před 25 dny
Odpověď uživateli  heriot

Pokud bude mít vláda totalitní ambice, bude bezpochyby, stejně jako za té současné, hlasovat její sněmovní většina “jako jeden muž”. Tím máme vyřešený váš teoretický rozdíl. Ovšem vláda má v našem systému daleko větší moc než prezident. Zrušíme tedy právo sněmovny přijímat zákony? Je v moci vlády skryté nebezpečí, nebo není? Je… Číst vice »

heriot
heriot
před 25 dny
Odpověď uživateli  JK

V moci každé vlády je jistě skryto nebezpečí. A já chtěl poukázat, že v moci jedince je vždy větší nebezpečí než v moci výrazně větší množiny lidí, kde přece jen mohou existovat znatelnější brzdící mechanismy. Jistě dnes jsme v situaci, že junta u moci má výraznou většinu a může si odhlasovat co chce. Ovšem to přece… Číst vice »

JK
JK
před 25 dny
Odpověď uživateli  heriot

Prezident má moc do jisté míry pouze omezit působení vlády, sám ale nemá moc vládnout a proto veškeré nebezpečí plynoucí z jeho pravomocí je takové, že může sabotovat blahodárné působení vlád, čímž se naše poplyšové vlády, jedna jako druhá, vyznačují. A snad by tím také mohl dělat mezinárodní ostudu, kdybychom ovšem neměli z ostudy… Číst vice »

heriot
heriot
před 25 dny
Odpověď uživateli  JK

Tak s tímto, co jste nyní napsal problém nemám, souhlasím. Až na to, že nechápu jak jste přišel na to, že mi činnost vlády nevadí…Vadí a velmi. Nicméně v záplavě příspěvků, často nesmyslných, které se tu vyjevily a odvedly nás až do minulého století…zapadlo to zásadní, proč jsem reagoval. Že nevěřím v možnosti prezidenta, které… Číst vice »

JK
JK
před 25 dny
Odpověď uživateli  heriot

Usuzuji z toho, že se hrozíte možnosti zneužití pravomocí prezidenta, ale nebojíte se zneužití svého postavení vládou. Která to ostatně dělá nepřetržitě(nejen tato), pokud budu vycházet ze skutečnosti, že je pověřena veškeré své úsilí vynaložit ve prospěch ČR a jejích občanů. Pan Bašta by mohl splnit svůj slib a vládu odvolat. Ústavní soud… Číst vice »

heriot
heriot
před 25 dny
Odpověď uživateli  JK

Ale o to mluvím, v tom je podstata věci. Pan Bašta dal slib o němž musel vědět, že je nereálný, nerealizovatelný.
Proto jsem mu nevěřil a jak vidno nejen já. A jeho vyjádření, že v 2 kole hodí prázdný lístek a vyzval k tomu i své voliče, čiže přijme P. Pavla, jen ukázalo, jeho morální profil.
Havloid se prostě nezapře.

JK
JK
před 25 dny
Odpověď uživateli  heriot

Nebaví mě pořád se opakovat. Činím tak od počátku naší debaty a už toho mám dost. Nudíte mě.

heriot
heriot
před 25 dny
Odpověď uživateli  JK

Tak se neopakujte, nudíte tím i jiné, nejen sebe…
..

maxim
maxim
před 26 dny
Odpověď uživateli  heriot

Heriote, Heriote, …, co máš pořád s tím libovolně, jako bys nevěděl že se vždy důvod najde …

heriot
heriot
před 26 dny
Odpověď uživateli  maxim

Trochu jste v tom ztratil nezdá se Vám… ?

Lubez
Lubez
před 26 dny
Odpověď uživateli  heriot

Tak mám dojem že oponenti maxim a JK jsou na tom o poznání lépe s analýzou než vy. Ale nechal bych to na posouzení odborníkům ovšem že ne takovým jako Láska, Rychetský a pod. a samozřejmě i vy.

Naposledy upraveno před 26 dny uživatelem Lubez
heriot
heriot
před 26 dny
Odpověď uživateli  Lubez

Tak jistě to nebudu posuzovat ani já a  naštěstí už vůbec ne tací co jsou na tom a “analýzou” tak dobře, tedy Vy či maxim a JK. Bavíme se teoreticky na diskusním fóru. Od toho snad je. Takže určitě to jiným přenecháme o to nemusíte mát obav. Spíše mi vrtá hlavou, proč oponentní názor… Číst vice »

Lubez
Lubez
před 26 dny
Odpověď uživateli  heriot

Přesně, finále necháme jiným. Jsou lidé kteří jsou kovanější v tomhle oboru.
Jen s tou zuřivostí opatrně. Ono není vše jak se zdá.

heriot
heriot
před 25 dny
Odpověď uživateli  Lubez

Jasně Lubezi, není nad teplé lidské slovo – debile, troubo, idiote, moulo, zalez, neotravuj…
Vlastně lituji pana Baštu, který se snaží vystupovat distinguovaně, že má i takový elektorát…

Naposledy upraveno před 25 dny uživatelem heriot
heriot
heriot
před 25 dny
Odpověď uživateli  MUDr. Ivan David, CSc.

Vysvětleno výše.

heriot
heriot
před 25 dny
Odpověď uživateli  heriot

Hm a jak vidno pan doktor opět nepochopil…

maxim
maxim
před 26 dny

Výborné !!! …, takto je potřeba psát vrdě a s tvrdými argumenty, a rozbíjet právní debilitu všech …., vládnoucích idiotů i těmi idioty oblbovaných prostých lidí …

maxim
maxim
před 26 dny
Odpověď uživateli  maxim

Marxisté a lidové masy v minulosti ve věcech státu a jeho práva měli jasno …, právo je násilím prosazovaná vůle vládnoucí třídy …, a také to svoje vládnoucí právo prosazovali .. Dnešní liberalismem vykastrovaní blbci vzhlížejí k debilitám archaického práva a demokracie, zprzněného na druhou debilitami liberalismu jako na posvátno a lidskou přirozenost ( liberální právo je… Číst vice »