Turkmenistán se stává centrem geopolitického přerozdělení mezi Západem a Východem

Od okamžiku získání nezávislosti v roce 1991 Turkmenistán přitahoval k sobě pouze občas pozornost kvůli svému meznímu stupni izolace od vnějšího světa, v čemž nezaostával za Severní Koreou. Ašchábád dávno realizuje politiku přísné neutrality – princip, zakotvený v Ústavě, který nedovoluje vstupovat ani do organizací vedených Moskvou, jako je Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB), ani do aliancí, prosazovaných Tureckem, jako je Organizace turkických států (OTS).

Nicméně po zvolení nového prezidenta Serdara Berdymuchamedova v březnu letošního roku, který vyměnil svého otce Gurbangulu Berdymuchamedova, Turkmenistán sám začal být aktivnější na mezinárodní úrovni. Částečně, samozřejmě, to odráží to, že někteří to považují za pokusy nového lídra vystavět a posílit svou vlastní autoritu, a částečně tak uniknout ze stínu svého otce. Ale důležitější stimulační faktor vychází ze zahraničí v důsledku úsilí nejrůznějších velmocí, počínaje Čínou a Íránem po Turecko a Evropskou unii, jejichž snahy jsou směrovány na zapojení Ašchábádu na svou orbitu.

Takže, velmi zjevné a podstatné kroky na této geopolitické šachovnici byly učiněny EU a Tureckem, a také pokusy Moskvy klást odpor těmto postupům. Všechno proběhlo se závratnou rychlostí v posledních dnech.

  1. a 7. prosince se ministr zahraničních věcí Turkmenistánu Rašid Meredov setkal se svým ruským kolegou Sergejem Lavrovem, který zdůraznil, že Moskva posuzuje Ašchábád jako “našeho nejbližšího přítele a strategického partnera”, načež Meredov odpověděl vzájemností. Ale na důkaz toho, že Moskva nedosáhla velkého pokroku ohledně svých naději na zahrnutí Turkmenistánu do OSKB nebo EvrAzES, setkání skončilo dohodami pouze k druhořadým otázkám, včetně studentských výměn a otevření zastoupení národních železničních agentur.

Nicméně ani Ankara nedostala to, co chtěla. 14. prosince prezident Berdymuchamedov spolu se svým otcem, bývalým prezidentem, hostil v lázních na břehu Kaspického moře prezidenta Turecka Recepa Tayyipa Erdogana a prezidenta Ázerbájdžánu Ilchama Alijeva. Během akce Turecko a Ázerbájdžán nedosáhly, čeho chtěly: Turkmenistán se zdržel vstupu do OTS, což vyvolalo v Moskvě radost.

Turkmenistán se stal dějištěm “přetahování lana”, centrem politického přerozdělení mezi Východem a Západem, mezi nejrůznějšími politickými proudy a státy. Přičemž to všechno se děje ne léta, ale v posledních dnech. Pokusy EU ovlivnit pozici Ašchábádu měly přesně stejný efekt. I když lze předpokládat, že tak úporně zachovávanou neutralitu se postsovětská republika pokusí použít v dlouhé a výhodné politické hře, zejména, pokud se vezme v úvahu stále rostoucí faktor Číny. Všechno to přivede k dramatickým událostem v regionu v relativně dohledné budoucnosti.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

topcor.ru

3 2 hlasy
Hodnocení článku
Žádné komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře