Američané volí konflikt

Dnes (8.11.2022) se konají ve Spojených státech průběžné volby do Kongresu. Volí se všech 435 členů Sněmovny reprezentantů a třetina amerických senátorů.

Rostislav Iščenko
Rostislav Iščenko

Sledování amerických voleb se stalo ruskou národní zábavou již od dob poválečného SSSR. Obyvatelé největší země světa čekají na “dobrého” amerického prezidenta, stejně jako šíité čekají na příchod al-Mahdího (skrytého imáma – mesiáše). V poslední době se však ruská “účast” v amerických volbách rozšířila. Nyní “fandí” už nejen prezidentskému kandidátovi, ale i stranám.

Díky Trumpovi, konzervativnímu tradicionalistovi, který se stal tváří Republikánské strany, většina ruských občanů, včetně masy expertů, novinářů, politiků a dalších mediálních osobností, které mají významný vliv na veřejné mínění, “fandí” právě této straně. Demokraté mají neutuchající pověst levicově liberálních úchylů, kteří podporují jakoukoli odchylku od normy a v jejichž čele stojí pomatený stařec, který funguje jako loutka masových vrahů.

Volby slibují, že republikáni získají minimálně kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů. Stačí, aby zvýšili své zastoupení o pět křesel, a současný poměr 220/212 pro demokraty se změní na 215/217 pro republikány. Očekává se však, že zvítězí s takovou převahou, že i velká část amerických médií ( už dávno předem koupených demokraty) přešla na stranu budoucího vítěze. Dokonce i precedens na sociálních sítích, kdy Musk ovládl Twitter ve prospěch republikánů, svědčí o vážném tektonickém posunu v poměru sil v amerických médiích.

V Senátu to není tak jednoduché. Dělí se 50/50. Demokraté ve spojení s nezávislými mají blokační podíl. Většina pozorovatelů samozřejmě očekává, že republikáni získají kontrolu i nad Senátem. Je tu jen jedno “ale” – senátory za jednotlivé státy jsou často voleni stejní lidé bez ohledu na popularitu té či oné strany. Kromě toho se v těchto průběžných volbách volí 14 demokratů a 20 republikánů (pokud vezmeme v úvahu mimořádné volby v Kalifornii a Oklahomě, pak 15 demokratů a 21 republikánů), takže demokraté mají o co bojovat.

Mapa stranických preferencí obyvatelstva jim však nedává velké šance. Příliš mnoho tradičně demokratických států hodlá letos volit republikány.  Navíc – Američané už mají Bidena a jeho týmu plné zuby, proto republikánská propaganda, která trvá na tom, že jediným způsobem, jak zablokovat šílenou politiku prováděnou současnou administrativou, je zvolit alternativu k demokratickému prezidentovi, tedy republikánskou Sněmovnu reprezentantů a Senát, účinně funguje.

Šance, že se Kongres postaví zcela proti prezidentovi, je tedy mimořádně vysoká. Optimističtí realisté věří, že demokraté ztratí jen Senát, ale podaří se jim zabránit, aby v něm republikáni získali dvoutřetinovou většinu (67 senátorů), což by znamenalo, že Bidenův impeachment je téměř nevyhnutelný.

Zvýšit zastoupení o sedmnáct senátorů najednou je však velmi obtížné. Opatrní realisté navíc upozorňují na možnost opakování masivního podvodu, jehož prostřednictvím demokraté „protáhli“  Bidena do prezidentského úřadu. Jejich odpůrci však poukazují na to, že republikáni, kteří byli před dvěma lety zjevně zaskočeni, měli čas na přípravu a že demokratická Bidenova vláda je u mas natolik nepopulární, že nemohou riskovat opakování triku s falšováním.

Jak vidíte, názory se liší, všechny jsou zdůvodněné, ale aritmetický průměr nám dává naději, že republikáni převezmou kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem Kongresu USA, ale bez možnosti zaručeného impeachmentu Bidena, pokud se k nim ovšem nepřidají někteří demokraté.

My v Rusku máme eminentní zájem na tom, aby Biden vydržel až do konce svého funkčního období. Bez ohledu na to, jak dopadne impeachment, i kdyby po něm byla nucena odstoupit viceprezidentka Kamala Harrisová, demokraté budou mít Bílý dům pod kontrolou ještě dva roky. Navíc nezvolený prezident bez závazků vůči nátlakovým skupinám, který se náhodou probojoval k moci na rok a půl, se může ukázat jako “černý kůň”, který začne přijímat nestandardní rozhodnutí a dramaticky změní volební situaci do listopadu 2024, kdy bude spolu s prezidentem znovu volena celá Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu.

Bude lepší, když bude mít Amerika další dva roky pomateného prezidenta s předvídatelně nepopulární politikou v USA, který povede levicově-liberální demokraty jednoznačně k pádu ve volbách v roce 2024. Demokraté si pak budou muset vybrat mezi vypuknutím otevřené občanské války a rozštěpením USA, nebo se smířit s tím, že levicově-liberální agenda bude z americké politiky trvale odstraněna a politika se vrátí k bipartitnímu konsensu na konzervativním základě. Co si vyberou, nevíme, ale čekají nás dva velmi důležité roky mezi listopadem 2022 a lednem 2025, kdy se v listopadu 2024 ujme úřadu nově zvolený prezident USA.

Faktem je, že republikáni nedokážou zvrátit konfrontaci s Ruskem kvůli Ukrajině, i kdyby získali plnou moc. Mohou změnit formát vojenské pomoci, ale i to spíše směrem nahoru.

Pravděpodobně se dohodnou na zahájení kontaktů na nejvyšší úrovni, během nichž se pokusí vymámit z Kremlu nevynucené ústupky, ale nepřestanou bojovat rukama Ukrajiny, protože tato válka je v zájmu Spojených států.

Jediný způsob, jak ukončit válku, je porazit Ukrajinu před nástupem republikánské vlády (což se nyní zdá být zcela nevyhnutelné po volbách v roce 2024, ale situace se může ještě změnit). Republikáni již teď otevřeně říkají, že využijí většiny v obou komorách k zablokování jakýchkoli iniciativ Bílého domu a k zahájení řízení o impeachmentu proti Bidenovi (možná i více než jednomu). To znamená, že Trumpovi příznivci se chtějí pomstít za prezidentovo podrazácké funkční období, jakož i za ukradené vítězství ve volbách v roce 2020, a plánují ukojit touhu po pomstě tím, že si ji vybijí na Bidenovi během posledních dvou let jeho prezidentství.

K čemu to povede?

K úplné destabilizaci domácí politiky a  k neschopnosti USA vést soudržnou a vyváženou zahraniční politiku. Vnitřní rozpory a vzájemné blokády budou jistě mnohem intenzivnější než za Trumpa, kterému nebylo umožněno realizovat žádný z jeho zahraničněpolitických ani vnitropolitických plánů.

Za těchto podmínek se USA jednoduše nebudou zajímat o Ukrajinu. Nebudou uzavírat mír a budou dodávat zbraně, ale nebudou schopny kontrolovat situaci v Kyjevě a na frontě – budou příliš zaměstnány vnitřním bojem.

To nám dává dvouletou příležitost přeformátovat situaci na Ukrajině a v Evropě v náš prospěch.

Mají demokraté nějaký protitah, který tuto hru republikánů překazí a udrží americkou politiku jednotnou?

Takový protitah existuje, ale je nepravděpodobné, že by na to demokraté přistoupili, protože je zapotřebí “obětovat královnu”. Měli by náhle podpořit hlasování o Bidenově obžalobě v Senátu ze strany republikánů a vzdát se odporu vůči republikánské většině. V takovém případě ztratí republikáni, kteří nemohou nic změnit a pod jejichž vedením se situace bude jen zhoršovat, do roku 2024 popularitu a demokraté budou mít čas nominovat nějakou charismatickou osobnost z druhého sledu, která se bude moci za stejných podmínek ucházet o prezidentský úřad v roce 2024. Samotné prezidentské křeslo zde není tak důležité jako možnost udržet rovnováhu sil v Senátu a Sněmovně reprezentantů.

To musíme mít na paměti, ale hlavně je třeba myslet na to, že v příštích dvou letech se budou američtí politici pravděpodobně usilovně zabývat sami sebou a mnohem méně zahraničněpolitickými otázkami.

Autor: Rostislav Iščenko, zdroj UkrajinaRu, z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

3.7 3 hlasy
Hodnocení článku
2 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cablik
cablik
před 3 měsíci

To jsou teda kecy autor si přeje pokračování liberálně zelených „demokratických” fašistů. Ti za dva roky můžou celý svět zplundrovat světovou válkou. A my v EU koncentráku můžeme být rozdrceni zeleným blábolem pryč s těmi šílenci a jejich sluhy.

Haskuv Duch
Haskuv Duch
před 3 měsíci
Odpověď uživateli  cablik

Jak vidíš, na Evropě nezáleží. Evropa se bude muset sama postarat, pokud chce přežít. Ovšem s lidmi jako Fonlejno, Fijala, Čaputka, Šolc, Šwáb, francouzský geront, polští orlíci a militantní slepice napříč unijními vládami to asi půjde těžko.