Vyvěšování vlajek cizích států očima ústavněprávního odborníka a kandidáta do Senátu

Přitom se domácí vlajka vyvěšuje na čestnějším místě. Samostatně se cizí státní vlajkou označují diplomatické a konzulární úřady či budova, v které dočasně pobývají zahraniční představitelé, například při návštěvě cizí hlavy státu.

Avšak naším zákonem o užívání státních symbolů je upraveno jen, že vyvěšuje-li se naše vlajka státní a vlajky jiné, naše vlajka musí být na čestnějším místě, což je z čelního pohledu na vlajky vlevo při vyvěšení dvou vlajek, uprostřed při vyvěšení tří nebo pěti vlajek, v prostřední dvojici vlevo při vyvěšení čtyř vlajek, první či poslední v řadě při vyvěšení více než pěti vlajek. Nedodržení tohoto pravidla je přestupek s pokutou do 10 000 Kč.

Naše právo nereguluje samostatné vyvěšování vlajky cizího státu. A protože platí ústavní zásada, že co není zakázáno, je lidem dovoleno, mohou lidé a právnické osoby vyvěšovat samostatně vlajku cizího státu, byť je to v rozporu s mezinárodním i vexilologickým obyčejem. Je to důsledek toho, že zákonodárce nenapadlo, že by se u nás samostatně vyvěšovaly vlajky cizích států. I v době totality 1948-89 byly vlajky Sovětského svazu vyvěšovány vždy s vlajkou československou, která byla na čestnějším levém místě.

Jen v době ohrožení Československa Německem stát reagoval na hromadné vyvěšování německých vlajek sudetskými Němci a zákonem o užívání vlajek, znaků a jiných symbolů v roce 1936 vázal vyvěšování cizích vlajek na souhlas zemského úřadu. Tento zákon byl zrušen v roce 1960.

Ovšem státní orgány mohou jen to, co jim právo výslovně umožňuje. A protože žádný zákon neumožňuje státním orgánům vyvěšovat cizí vlajku samostatně, činit tak nemohou. Občanům a právnickým osobám za samostatné vyvěšování vlajky cizího státu nehrozí pokuta, je to však neslušné vůči státu našemu, zvláště činí-li tak veřejné instituce financované ze státních peněz.