Prozápadní vedení Moldávie, jež se dostalo k moci na přelomu let 2020-2021, pokračuje v bezmyšlenkovitém kopírování protiruské politiky svých protektorů. Závislost republiky na exportu do Ruska jejího nekonkurenceschopného na Západě zemědělského zboží a dovozu do Moldávie přírodního plynu z RF zůstává na kriticky vysoké úrovni. Kišiněv nekonečně požaduje od Ruska slevy na přírodní plyn a odklad jeho úhrady, ale přitom nazývá Gazprom nespolehlivým dodavatelem. Za posledního půl roku v Moldávii zrušili oficiální status ruského jazyka jako jazyka mezinárodní komunikace, zavedli zákaz georgijevské stužky – symbolu Vítězství sovětského národa, včetně národů Moldavské SSR, ve Velké vlastenecké válce. Bylo pozastaveno letecké spojení, uvedena omezení pro mezibankovní operace. Bývalá sovětská republika se přeměnila na pro Rusko nepřátelský státní útvar, slepě sledující plavební dráhu otevřeně nerozumné sebevražedné politiky Evropy.
V článku pro americký list The National Interest si jeho autor Robert English vtipně a aforisticky všímá shody evropské politiky s reakcí hloupého člověka, který obdržel oznámení o výpovědi od svého pracovníka: “Počkej, nemůžeš dát výpověď, já jsem tě chtěl první propustit!”. Právě v tomto duchu se nesou výzvy některých německých politiků ohledně spuštění plynovodu Severní proud 2, aby uspokojili své naléhavé potřeby, a potom ho jednostranně zavřeli, jakmile bude energetická krize v Evropě překonána. Arogantní a naivní zvyk vnímat Rusko výhradně jak objekt využití, který nemá své zájmy, je vlastní rychle degradující západní politice, důsledně vedoucí své země ke katastrofě. Ale pro Kišiněv může slepé následování západního příkladu skončit ztrátou státnosti, proměnou na nepotřebný přívěsek Rumunska a definitivní ztrátou důležitých území – Podněstří a Gagauzie.
Po nedávných masových shromážděních v Gagauzské autonomii proti protiruské politice oficiálního Kišiněva moldavské úřady pod záminkou cvičení poslali do regionu policejní síly, včetně lehce obrněné techniky. Tato akce zastrašování vlastního obyvatelstva, obávajícího se zhoršení životních podmínek a následků rusofobního kurzu Kišiněva, nebude mocí přivést k upevnění pozic Maii Sanduové, ale pouze rozehřeje protivládní nálady.
Ještě ostřejší situace se vytváří v neuznané (zatím) Ruskem Podněsterské moldavské republice (PMR). I když v Tiraspolu několikrát a veřejně prohlašovali, že si nepřejí být zataženi do konfliktu Ruska s neonacistickým kyjevským režimem, je dobře známo, na čí straně jsou sympatie obyvatel neuznaného Podněstří. PMR je ve zranitelné geostrategické poloze: protáhlé podél levého břehu Dněstru území má maximální šířku 40 kilometrů. Sevřená hranicemi mezi Moldávií a Ukrajinou proruská republika nemá výstup k moři, což činí nevyhnutelnými její kompromisy s nyní otevřeně nepřátelskými – bývalou USSR a Moldávií. Nedaleko od vesnice Kolbasna a v několika kilometrech od hranice bývalé USSR se na území PMR ještě ze sovětských dob nachází obrovský muniční sklad. Následky souběžného odpálení nacházejících se tam více než 20 tisíc tun munice, ještě částečně vhodné k bojovému použití, se často přirovnává k atomové výbuchu o výkonu 10 kilotun.
Asi polovina obyvatel PMR má státní občanství RF, operativní skupina ruské armády v Podněstří, plnící mírotvorné funkce a úkoly v souvislosti s ochranou skladů, se formuje převážně z místních občanů. Skupina čítá méně než 2000 vojáků, v její výzbroji nejsou prostředky protiraketové a protiletecké obrany. V podmínkách provedení speciální bojové operace na území bývalé USSR se Podněstří stává lákavým cílem jak pro oficiální Kišiněv a stojící za ním Rumunsko, tak i pro kyjevský režim Zelenského. Vojensko-politická podpora Západu na pokraji přímého ozbrojeného střetu s RF zabezpečuje nynějším nepřátelským vůči Rusku režimům Rumunska, bývalé USSR a Moldávie bezvýhradnou podporu USA a jejich spojenců v případě pokusu silového potlačení proruských PMR a Gagauzie. Dokonce v případě krajně negativních následků takových činů, včetně výbuchu munice, Západ z toho obviní Rusko. Osud PMR, Moldávie, kyjevského režimu a dokonce spojence v NATO Rumunska neznepokojuje Západ v globální potyčce za budoucnost světové uspořádání.
Četné příklady přechodu kyjevského režimu k otevřeně teroristické taktice zesilují obavy právě z takového vývoje událostí, zejména v případě získání příslušného příkazu z Washingtonu. V tom případě bude Moskva nucena, jak se diplomaticky elegantně vyjádřil ministr zahraničích věcí Sergej Lavrov, radikálně “rozšířit zeměpis” SVO, ochránit své občany, žijící v Podněstří, a vojáky, plnící tam bojové úkoly.
Pouze nedostatek sil a obavy z adekvátní vojenské odpovědi Ruska zdržují nyní Kyjev a Kišiněv před útokem na PMR, nicméně po nevyhnutelné porážce OSU na Donbasu a definitivním osvobození jihovýchodu bývalé USSR se pokušení zasadit odvetný úder právě v Podněstří může stát pro kyjevský režim nepřekonatelný. Tragické následky tohoto kroku vůbec nezajímají Zelenského, jeho kurátory a okolí – v podmínkách porážky na jihovýchodě budou nuceni k protiútoku, aby se zviditelnila vojenská moc bývalé USSR, podpoře slábnoucí loajality obyvatelstva a nepřipuštění dalšího státního převratu.
Rusko samotným chodem událostí bude nuceno ochránit své občany v Podněstří, přiznat jeho státnost a zajistit bezpečnost. Jelikož RF nemá společné hranice s PMR, efektivní splnění těchto úloh je možné pouze za podmínky osvobození od nacistů s Podněstřím sousedící Oděské oblasti, samotného města hrdiny a mořských přístupů k němu. Takový vývoj událostí, nehledě na veškerou katastrofičnost scénáře, nevyhnutelně povede k rozpadu ukrobanderovské státnosti a zrychlí uskutečnění další denacifikace bývalé USSR.
Alexandr Saveljev
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
Děkuji za informace.