Úspěšná střelba do vlastní nohy: Nejen plyn či ropa. Západ “omylem” zničil i své vlastní rezidentury. „Velká čtyřka“ jsou chapadla CIA a MI6. Výroba agentů Jejího Veličenstva z místních najatých přisluhovačů. Bohužel nejen v Rusku…

Jako „Velká čtyřka“ je označována skupina obřích auditorských korporací: Deloitte, PricewaterhouseCoopers (PwC), Ernst & Young (EY) a KPMG. První tři z nich jsou považovány za angloamerické, čtvrtá je holandská. Po celém světě mají rozesety tisíce kanceláří, jejichž zaměstnanci poskytují auditorské a poradenské služby firmám, bankám a vládním úřadům. Například společnost EY Corporation uvádí, že má více než 700 poboček po celém světě ve 150 zemích.

Celkem má „Velká čtyřka“ asi 3000 kanceláří po celém světě, v nichž zaměstnává asi 1,1 milionu lidí. Na konci loňského roku činily její celkové příjmy 167,3 miliardy dolarů.

Ve většině článků na téma „Velká čtyřka“ („Big 4“) jsou auditorští giganti prezentováni jako čistý byznys – globální, dynamický, ziskový. Ve skutečnosti však zdaleka nejde jen o byznys. Ta odvrácená stránka činnosti „Velké čtyřky“ se ovšem nejen nepropaguje, ale především všemožně kamufluje.

Sběr informací

Tito giganti při svých auditorských a poradenských službách totiž shromažďují a akumulují obrovské množství informací souvisejících s výrobní, obchodní, vědeckou, technickou a finanční činností svých klientů. Mnozí z nich jsou nadnárodní struktury rozeseté ve velkém počtu zemí.

Značný počet klientů jsou společnosti provádějící vládní zakázky – včetně vojenských. A konečně, „Velká čtyřka“ provádí audity a poskytuje konzultace vládním resortům, včetně státních pokladen, ministerstev průmyslu, obchodu, obrany atd. Využívají je i centrální banky. A přístup k informacím od centrální banky? To už umožní udělat si celkový obrázek o stavu bankovního sektoru…

Disponování gigantickými, jedinečnými a do značné míry utajovanými státními informacemi určuje zvláštní postavení společností „Velké čtyřky“. Stávají se nejvýznamnějšími partnery zemí, na jejichž území mají sídla. Deloitte, PwC a EY sídlí v Londýně, KPMG působí v nizozemském městě Amstelveen. Takže první tři mají úzké vztahy s britskými úřady, čtvrtá – s úřady Nizozemska.

Mluví se o spolupráci „Velké čtyřky“ s orgány činnými v trestním řízení. Zejména při vyšetřování hospodářských a finančních trestných činů se policie často obrací na auditorské společnosti s žádostí o poskytnutí informací. A takové informace jsou jim zpravidla poskytnuty (někdy zdarma, někdy za poplatek). Existuje také „spolupráce“ mezi „Velkou čtyřkou“ a daňovými úřady.

Agenti Jejího veličenstva

Mnohem méně se však pochopitelně ví o neformálních jednáních „Velké čtyřky“ se zpravodajskými agenturami. Zejména s výzvědnými službami.

Především mám na mysli britskou MI5 a MI6. Existuje mnoho důkazů, že prostřednictvím britských a nizozemských služeb mají přístup k utajovaným informacím shromážděným společnostmi „Velké čtyřky“ i americké zpravodajské služby. Jde prostě o pavouka, který sbírá informace po celém světa, a dávkovaně je  poskytuje tajným službám.

Když potřebují odrovnat nějakého politika, tak buď na něj vytáhnou špínu, které se dopustil (nebo špínu, které se nedopustil), nebo začnou ekonomicky potápět celé státy, když jim přiškrtí tepny oběhu zboží a surovin přesně na bolavých místech… Nic se tedy neděje samo sebou, všechno je to striktně řízeno, ovšem nikoliv v zájmu nic netušících obyčejných občanů té které “dobývané” země. A kdože je jejich “partnerem”?

Zaměstanci ze CIA

Za prvé CIA. Také americká finanční rozvědka (FinCEN), která je součástí amerického ministerstva financí. Právě FinCEN je hlavní strukturou, která připravuje návrhy na ekonomické sankce Washingtonu proti Rusku a dalším zemím. V posledních letech byly americké zpravodajské agentury často se společnostmi Velké čtyřky“ v přímém kontaktu.

Pokud chcete vědět více, doporučuji článek The secret history of Deloitte’s espionage practice (Účetní a špioni: Tajná historie špionážní praxe Deloitte). Hovoří se v něm o tajné „spolupráci“ mezi auditorskou firmou Deloitte a americkou Ústřední zpravodajskou službou. Zejména je třeba poznamenat, že pro užší interakci mezi těmito dvěma organizacemi zaměstnává společnost Deloitte rovnou vysloužilé důstojníky CIA.

Globální sítě „Velké čtyřky“ jsou poskládány tak, že spíše připomínají výzvědné sítě než obvyklou architekturu nadnárodních korporací. Neexistuje tam například hierarchická účast na kapitálu. Mnoho společností patřících do jednoho ze čtyř impérií je vlastněno samotnými auditory. Ale ne všichni, jen pár vyvolených, kteří dostávají status „vedoucích partnerů“. O tom, komu takový status udělit, se rozhoduje na samém vrcholu impéria, v centrále.

Verbování místních do pyramidy

Je zřejmé, že titul „vedoucího partnera“ získají jen ti nejoddanější, nejvýkonnější a nejkreativnější. V každém tom impériu se formuje duch korporátního patriotismu. Místní občan se postupně odtrhává od národní půdy, a začíná se cítit jako občan impéria s názvem EY, KPMG, Deloitte nebo PwC. Je připraven projevit vlastenectví, ale ne ve vztahu k zemi, kde se narodil a vyrostl, ale ve vztahu ke své nové „vlasti“, která mu slibuje neustálý kariérní postup po žebříku, který je velmi vysoký.

V těchto impériích funguje hierarchická vertikála: místní úřad (země) – regionální úřad prvního stupně (malý region) – regionální úřad druhého stupně (střední region) – regionální úřad třetího stupně (rozsáhlý region) – ústřední kancelář nebo centrála.

Příklad struktury impéria Ernst & Young (EY) v Rusku. V loňském roce zde bylo podle webu centrály EY 10 kanceláří. Mají status ruských právnických osob nebo jejich poboček. V ruských firmách EY jsou dnes všichni vedoucí partneři občané Ruské federace (v nultých letech 21. století to bylo ještě i poměrně dost cizinců).

Personál ruských kanceláří (asi 3500 lidí) je téměř výhradně složen z místních, tedy osob s ruskou občankou. Formálně jim tedy nelze nic vytýkat: vše je místní, národní. Nad touto nejnižší úrovní se tyčí druhé patro – „skupina CIS“, která kromě ruských kanceláří už zahrnuje kanceláře EY v blízkých sousedních zemích.

Na této úrovni je kancelář, která má zase vedoucího partnera v postavení „vedoucího partnera“ v rámci celé pobočky CIS. Podotýkám, že poboček této nižší úrovně je ve struktuře EY po celém světě 28. V průměru připadá na každou z nich 5-6 států.

Nad tímto podlažím („CIS“) se zvedá další, které je větví střední úrovně. Tat pokrývá region střední, východní, jihovýchodní Evropy a střední Asie. A nakonec je nad ním ještě jedno patro, ze kterého je řízena velká větev pokrývající region Evropy, Blízkého Východu, Indie a Afriky. Ta již pokrývá 97 zemí světa (téměř 2/3 všech zemí, kde jsou kanceláře EY). Kromě ní má impérium EY ještě dvě velké větve. Jedna pro Ameriku (severní i jižní); druhá pro jihovýchodní Asii a region Tichého oceánu.

A nakonec úplně nahoře je “tajemná” londýnská kancelář, jejíž oficiální název je „Ernst & Young Global Limited“.

Invaze a obtíže obrany

Jakmile se na troskách Sovětského svazu zrodila Ruská federace, „Velká čtyřka“ provedla rychlý nájezd, aby obsadila obrovský ruský trh. Téměř tři desetiletí bylo Rusko pod kuratelou „Velké čtyřky“. Na rozdíl od jiných západních korporací, které se zabývaly vysáváním přírodních a finančních zdrojů, se „Velká čtyřka“ věnovala především vysáváním informací – ekonomických, vědeckotechnických, finančních a rovněž politických (prováděla audity a konzultovala ministerstva a další úřady).

V loňském roce byl učiněn pokus alespoň částečně oslabit stisk oprátky „Velké čtyřky“. 19. dubna přijala vláda ustanovení č. 622 „O omezeních v poskytování informací a dokumentace auditorské organizaci, individuálnímu auditorovi“.

Definuje seznam informací a dokumentů, které auditovaný subjekt nesmí poskytovat auditorům, pokud jsou pod přímou nebo nepřímou zahraniční kontrolou. Ustanovení nezakazovalo činnost „Velké čtyřky“ v Rusku, ale omezovalo ji. Nejprve vytvořilo bariéru pro přístup k obranným podnikům.

„Velká čtyřka“ má však bohaté zkušenosti s obdobnou situací z různých zemích světa, a proto byla právně připravena. Ještě před ustanovením č. 622 založily společnosti Čtyřky skupinu auditorských firem registrovaných v ruské jurisdikci se zaměstnanci z řad ruských občanů. Mezi majiteli těchto společností, nazývaní „vedoucí partneři“ („managing partners“), jsou Rusové. To znamená, že formálně tyto novopečené subjekty nepodléhají omezením vyhlášky č. 622.

Toto „přezutí“ ruských kanceláří ovšem nijak neovlivnilo jejich zařazení do hierarchie impéria, neformální vazby s nadřízenými články zůstaly plně zachovány.

Tyto kanceláře nadále poskytují auditorské a poradenské služby společnostem – i v ruském vojensko-průmyslovém komplexu. Získávaly přístup k utajovaným informacím a posílaly je do ústředí. Na začátku letošního roku pracovalo v síti takovýchto pseudoruských společností 15 000 zaměstnanců. Podle Financial Times pokračovaly ve svém „šmejdění“ ve všech předních státních i soukromých společnostech a bankách v zemi. Uvedený počet zaměstnanců asi o řád převyšuje počet zaměstnanců moskevských rezidencí západní rozvědky (CIA, MI-6, německá BND atd.).

A pak přišly – sankce…

Každodenní a dobře vyladěná práce těchto v podstatě legálních rezidentur byla těžce narušena až sankční válkou proti Rusku.

Koncem února a začátkem března vedoucí představitelé Čtyřky prohlásili, že odsuzují ruskou vojenskou operaci na Ukrajině a opouštějí zemi. Je pozoruhodné, že se tak stalo ještě předtím, než oficiální orgány kolektivního Západu oznámily zákaz práce jejich auditorských a poradenských společností v Rusku: Londýn a Washington začátkem května, Brusel až v “šestém balíčku” sankcí (3. června). Ukázalo se, že šéfové společností „Velké čtyřky“ ve snaze být papežštější než papež si trochu příliš pospíšili.

V Londýně, Washingtonu i Bruselu totiž kvůli jejich ukvapenému oznámení o odchodu z Ruska zavládly velké rozpaky. Západ zahájil s Ruskem ekonomickou válku – a jak může být úspěšná bez rozvědky? Odchod legálních rezidentur byl prostě nelogický. Musí přece zůstat! Chybička se však vloudila, a tak se z legálních musejí přeměnit na nelegální, a pokračovat v práci v daleko těžších podmínkách.

A tak šéfové „Velké čtyřky“ začali couvat. V období března až dubna náhle prohlašovali, že si nemohou tak rychle sbalit svých pět švestek a odejít, že to bude trvat ještě několik měsíců. Ernst & Young rovnou prohlásila, že jí to bude trvat nejméně rok. Prostě potřebují získat čas, aby se ruská síť připravila na práci v ilegalitě.

Zůstávají? Zbavme se jich!

Místní kanceláře jako ruské právnické osoby zůstávají a udržují svá spojení s mezinárodními sítěmi, jen to lépe maskují. Zaměstnanci těchto kanceláří totiž musejí být vyškoleni pro práci v nových podmínkách.

Za prvé by měli pod rouškou auditorské a poradenské činnosti identifikovat nejzranitelnější místa ruské ekonomiky, na něž pak Západ zaútočí případnými dalšími sankcemi. Musejí také shromažďovat informace, které umožní vyhodnocovat účinnost sankcí. Kromě toho je nutné znovu propracovat otázky týkající se způsobů předávání informací k vrcholu pyramidy.

A konečně je třeba změnit vývěsní štíty ruských kanceláří, v jejichž názvech jsou ty otravné obchodní značky “Velké čtyřky”. Příkladem šly společnosti, které jsou součástí rezidentury Ernst & Young. Před dvěma měsíci změnila kancelář s názvem „Ernst & Young LLC“ svůj název. Nyní je to zcela počestné ruské eseróčko Centrum pro auditorské technologie a řešení – auditorské služby s.r.o.

Tisková služba ruské části EY zároveň tento krok pro Interfax okomentovala: „Restrukturalizace zahrnuje řadu procesů, včetně přejmenování právnických osob. Centrum pro auditorské technologie a řešení – auditorské služby s.r.o. je dočasný název právnické osoby. Přejmenování všech firem v ruské části je plánováno až po oznámení nové obchodní značky.“

Později se ukázalo, že ruská část PwC se bude jmenovat Trust Technologies. V květnu přišla zpráva, že se přejmenuje i auditorská společnost Deloitte & Touche CIS. Její nový vývěsní štít nyní zní: „Business Solutions and Technologies JSC“.

Sankční válka samozřejmě značně zkomplikovala zpravodajskou činnost „Velké čtyřky“ v ruském ekonomickém prostoru. Ztížila ji, ale neukončila. Pro minimalizaci rizik úniku utajovaných informací je proto nutné radikálně přebudovat celý současný model.

Strategicky významné podniky, kde je soustředěna většina tajných informací, nesmějí být kontrolovány nejen západními, ale ani jakýmikoli soukromými (často velmi pochybnými) firmami. Takové podniky by měly být kontrolovány a prověřovány výhradně státními organizacemi.

Západ se sankcemi střelil do vlastní nohy. Pokud jde o rezidentury pod krytím “Velké čtyřky”, úspěšně si ustřelil i tu druhou.

Autor Valentin Katasonov, zdroj, překlad a grafika Protiproud