Pravdivě o zemědělství a Dánsku

Právě jsem se vrátil z třídenní studijní cesty Zemědělského výboru Evropského parlamentu do Dánska. Se čtyřmi dalšími poslanci výboru jsme navštívili několik podniků a institucí.

Píši jen o tom, co mě zvlášť zaujalo, vynechávám detaily. Dánsko je zemí, jejíž vývoz zemědělských produktů tvoří téměř čtvrtinu zisku z exportu. Z něj dvě třetiny tvoří vepřové, mléko a obilí. Byla také největším producentem norkové kožešiny na světě. Všichni norci ale byli vybiti, protože se mezi nimi šířil covid. U nás byli vybiti v důsledku zelené ideologie, aby netrpěli v nelidských podmínkách klecí. V Dánsku klece nevadily.

Nejprve jsme navštívili farmu pana Christensena zaměřenou na „precizní zemědělství“. Jde o systém, v němž je snaha aplikovat hnojiva a pesticidy v množstvích, která odpovídají potřebám v jednotlivých částech obhospodařovaného pozemku. Je to racionální, neboť se neplýtvá, ovšem traktor příslušně vybavený stojí 6 – 8 miliónů českých korun. Prý se to vyplatí, i když farma pana Christensena má pouhých 400 ha. V ústraní si mi ale majitel stěžoval na nesmyslné požadavky „Green dealu“ s neúměrnými požadavky na snižování spotřeby hnojiv a pesticidů. (Používají jich více než v ČR, kde je máme snížit procentuálně stejně, tedy na mnohem nižší úroveň než v Dánsku.) Také jsou v EU zakazovány přípravky, za které není náhrada, a které jsou v mimoevropských zemích, odkud se dovážejí zemědělské produkty, povoleny…

Navštívili jsme jatka firmy „Danish Crown“, které byly původně akciovou společností, ale později byly převedeny do družstevního vlastnictví, v němž vlastněno  družstevníky je 5800 zemědělských podniků. Orgány družstva jsou demokraticky voleny. Firma působí v Dánsku, Belgii, Německu a Polsku, a zásobuje asi 30 miliónů obyvatel. V Dánsku není povoleno provádět porážky jinde než v této firmě. Jatka zpracovávají 21000 prasat denně (!!!) na třech linkách s 2000 zaměstnanci. Pro srovnání, když jsem před 54 lety pracoval jako brigádník v holešovických jatkách, poráželo se 1240 prasat denně pro potřeby Prahy a okolí. Naprostá většina zaměstnanců v provozu „Danish Crown“ jsou cizinci, podle vzezření zejména z Blízkého východu.

Navštívili jsme výzkumné centrum Univerzity v Aarhusu, kdy je hlavní úsilí věnováno cílům EU v oblasti životního prostředí, tedy minimalizaci úniku a maximalizaci ukládání skleníkových plynů (CO2, metan) nebo třeba zvyšování podílu proteinů v rostlinách a jejich získávání a ukládání v koncentrátech, nebo snaha vyrábět textilie z obilných vláken ve snaze omezit bavlnu (7% textilu), která spotřebovává příliš mnoho vody a umělá vlákna (50% textilu).

Navštívili jsme firmu Skyclean známého vynálezce pana Stiesdala (přes 1000 patentů hlavně v oblasti větrných elektráren), která usiluje o snižování obsahu kysličníku uhličitého ve vzduchu a to ve speciálním zařízení, které zjednodušeně řečeno spaluje (karbonizuje) granule z biomasy tak, že zůstává „dřevěné uhlí“, takže uhlík neuniká ve formě kysličníku. Zařízení je poloprovozem s cílem dosáhnout výkonu až 20 MWh se současnou produkcí uhlíku.

Navštívili jsme další rodinný statek dalšího pana Christensena, poslance Evropského parlamentu, který se zaměřuje na chov krav pro produkci mléka. Provoz je moderní, velmi podobný jako v českých zemědělských družstvech a akciových společnostech, které jsou někdy ještě modernější. Podle výkladu členů jeho rodiny usilují o dosažení cílů Green dealu a to s velkým nadšením, chlubili se, že jsou blízko svých záměrů, pokud jde o snížení množství unikajících skleníkových plynů, spotřeby antibiotik a zvýšení přírodní rozmanitosti.

V rámci kulturního programu jsme navštívíili „Dům LEGA“, v městečku Billund, kde sídlí firma a je také rodištěm zakladatele Ole Kirk Christiansena (* 1891). Byl tesařem a snažil se prosadit jako výrobce dřevěných hraček, vynalezl také později světově proslulého kačera na kolečkách. V roce 1946 koupil lis na umělou hmotu a v padesátých letech začal se stavebnicemi z umělé hmoty. Jeho tvořivost a cílevědomost navzdory životním tragédiím je imponující. Podnik firmy LEGO je i v Kladně v ČR.

Při závěrečné večeři se poslanci svěřovali, jak jim a zemědělcům v jejich zemích vadí Green deal, a jak jsou v Německu nenáviděni vlivem kampaně blbých novinářů a neziskovek proti zemědělcům, kteří prý ničí planetu. Je zajímavé, že při oficiálních jednáních nijak proti Green dealu nevystupují a před dvěma lety ho hlasitě podporovali, zvláště když se jednání veřejnosti přenášela přes internet. Na uzavřených jednáních byli ovšem kritičtější, ale opatrně, kvůli přítomným fanatikům. Na soukromé večeři zcela otevření…

To, co brání sdělení fakt, je strach. Je oprávněný, protože pravda bude cílem silného protiútoku. Jenže pokud nevyjadřujeme vlastní názory a argumenty, nikoho nepřesvědčíme, a proto se nás nikdo nezastane, natož abychom svými názory ovládli pole. Při této defenzivní strategii, kdy se politici bojí o kariéru a nepůsobí kolektivně, nelze než prohrát. Na jejich straně jsou média a neziskovky manipulující veřejnost, obojí podepřené primitivní korupcí, pějí píseň toho, kdo je platí. Jediné, co lze postavit proti korupci je pravda, občané pak mají možnost porovnat naše argumenty se svojí praktickou zkušeností a pokud uvidí soulad obojího, můžeme je získat pro společnou dobrou věc.

Nikdo nemá námitky proti zlepšování chřadnoucího životního prostředí a oteplování planety (v průměru) je asi už nezpochybnitelné. Nicméně projekt Green deal prosazuje pouze Evropská unie (hlavně Evropská komise a Evropský parlament) a žádný další významný poškozovatel přírodního prostředí se nepřidává. EU se prý podílí na tvorbě skleníkových plynů 8% a EP stanovil cíl snížení o 55%, tedy celosvětově asi o 4%. Současně však za posledních 10 let stoupla produkce skleníkových plynů celosvětově o 17%. Green deal tedy zhoršování jen lehce přibrzďuje. Jeho důsledkem ovšem bude hospodářská a sociální katastrofa v zemích EU, zejména chudších obyvatel v chudších zemích.

Skleníkové plyny zdaleka nejsou jedinou příčinou klimatických změn a dramatického zhoršování biodiverzity. Rodinná farma pana Christensena sice usiluje o snížení produkce a zvýšení ukládání skleníkových plynů, ale jako ostatní krmí dobytek geneticky modifikovanou sójou dováženou přes půl zeměkoule z polí vzniklých vypalováním pralesů v Jižní Americe a stříkaných velkým množstvím pesticidů, které modifikovaná sója dobře snáší. Zjevným smyslem Green deal je omezení produkce v Evropě, aby se potraviny mohly dovážet z levných mimounijních oblastí.

A voda stoupá…