Bláznovství Západu se stupňuje

Příčina problému je zřejmá. V roce 2014 USA ve snaze připravit Rusko o jeho černomořskou námořní základnu svrhly Rusku přátelskou a demokraticky zvolenou ukrajinskou vládu a nastolily neonacistický režim, který zahájil válku proti ruským obyvatelům Donbasu na východě Ukrajiny, dříve části Ruska, která byla v sovětské éře převedena do ukrajinské provincie Sovětského svazu.

Rusko v zájmu stabilizace situace vypracovalo Minskou dohodu, kterou však Ukrajina ani západní signatáři nedodrželi.

Rusko nechce rozvrácenou a problematickou Ukrajinu. Rusko pouze chce, aby se Ukrajina nestala místem pro americké raketové základny.

Je to jednoduchý požadavek, který lze v zájmu míru snadno přijmout.

Mír je však nevýhodný a je tím posledním, co si vojensko-bezpečnostní komplex USA přeje. Proto Washington reaguje na bezpečnostní jednání mezi Ruskem, USA a NATO rozmístěním vojsk na ruských hranicích. Hloupí Britové rozdmýchávají „ruskou agresi“ stažením personálu ambasády z Kyjeva.

O „rostoucí ruské hrozbě“ slyšíme od USA/NATO už dlouho. Co se stane s důvěryhodností, která je již narušena, pokud nedojde k ruské invazi? Zdá se, že Washington a jeho loutky z NATO jsou tak daleko od reality, že prostě musí vyprovokovat ruskou invazi.

Rusové marně čekají na písemnou odpověď Washingtonu na svůj návrh na vzájemnou bezpečnost. Washington odpověděl dalšími obviněními a provokacemi.

Má Kreml potíže s pochopením: (1) že Trump byl odvolán z funkce, protože řekl, že chce normalizovat vztahy s Ruskem, (2) že Rusko je nezbytným nepřítelem pro moc a zisk amerického vojensko-bezpečnostního komplexu a (3) že Rusko je považováno za překážku americké hegemonie? Jak je možné, že navzdory všem důkazům o opaku má Kreml iluzi, že Washington má zájem na tom, aby se Rusové cítili bezpečně?

Zatímco Kreml ztrácí čas, na Ukrajinu proudí zbraně a západní média připravují své občany na „ruskou agresi“. Ruské protesty proti záměrům, které jsou jim připisovány, jsou zbytečné. Západní média znají požadovaný narativ a žádná fakta je nezajímají.

Otázkou skutečně je, zda Rusko dokáže akceptovat, že má nepřítele.