Proč ta nenávist Němců k Československu a všemu českému?

Zdroj: ČeskéNárodníListy

E. Hahnová ukazuje, že od svého vzniku stálo Československo v cestě organizaci přeshraničního hnutí, jelikož cílem bylo nastolit místo Československé, Rakouské a Německá republiky jedinou Velkoněmeckou říši. ( Z článku ˇDvojí vyprávění o dějinách českých ´od prof. PhDr. Stanislavy Kučerové, CSc.)

Podíváte-li  se dobře na  mapu střední Evropy, jasně uvidíte, jak naše republika je vklíněna mezi Německo a Rakousko. Proto pangermánským plánům na vytvoření Velké německé říše překážela a dosud překáží. Pokud bude existovat ČR, velké Německo nevznikne. Proto určité síly v Německu se snaží, za pomoci proněmecké páté kolony u nás, o rozložení naší státnosti a českého národa. Začínalo to pokusy o převyprávění našich dějin. Nedostižným borcem v tomto směru byl „lidovec“ dr. P. Pithart, který za pomoci dalších dvou spoluautorů, vytvořil dílo jménem Podiven. V něm se můžeme dočíst o naší ubohosti,  méněcennosti, a závislosti na skvělém německém národu.  Díky polistopadovému vývoji jsme však dnes na Německu fakticky závislí. Musíme si nechat líbit obviňování z toho, že jsme váleční zločinci, že jsme se dopustili zločinů proti lidskosti a dokonce genocidy. Nejen představitelé tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu, ale i někteří němečtí ústavní činitelé prohlašují, že dekrety prezidenta republiky jsou zločinné a musí být zrušeny a zrušeny budou, poněvadž údajně jsou, kromě dalšího, v rozporu s evropskými hodnotami. O ČR se již mluví jako o německé kolonii či protektorátu.

Posselt na řezenském sjezdu SL dokonce fantazíroval o tom, že Evropa potřebuje nové silné srdce, které bude vytvořeno z Bavorska a zemí bývalého Rakouska- Uherska, včetně českých zemí. A to je úkol, jak řekl, nejen pro bavorskou politiku, ale i pro českou. Samozřejmě v tomto projektovaném novém složeném státu bychom se stali opět jen zemí, svou státnost bychom ztratili.

Na sjezdu v Řeznu byli i naši diplomaté, včetně T. Podivínského, našeho velvyslance  v Berlínu. Tento pán řečňoval i na sjezdu. Bohužel se ani nezmínil o přetransformování střední Evropy, jak jej nastínil B. Posselt. Nikdo na sjezdu ani po něm proti uvedeným posseltovským plánům neprotestoval. Naši ústavní činitelé mlčí jako ryby.  Dělají, že o tom neví. To se opakuje již celá léta. Bez ohledu na realitu tito naši mocipáni pějí sborem a někteří i sólově, jak česko-německé vztahy jsou dobré jako nikdy předtím.  A v takové situaci se nacházíme již desetiletí. Nejde tedy o selhání jednotlivců, ale o nastavený systém, který se opakuje vždy ve větším rozsahu a se silnějším důrazem. Zbývá tedy otázka, jak dlouho ještě bude trvat, než kvantitativní změny přerostou v novou kvalitu?  Někteří naši politici dokonce mluví o tom, že naše republika by se měla stát jednou ze zemí SRN.

ČR podle plánu určitých sil má zmizet, rozplynout se.  Tak by překážka pro vybudování velkého Německa byla odstraněna. To by však nebyl konec snažení německých imperiálních sil, ale pouze nový začátek. Německé ruce sahají dokonce i ke Kaliningradu.

Žijeme v přelomové době. Dochází k postupné přeměně dosavadního monopolárního světa v multipolární. Je pravděpodobné, že v tomto procesu některé státy zaniknou, jiné vzniknou. V této nebezpečné době nemáme v Evropě ani ve světě nějakou mocnou oporu, která by nám umožňovala bouřné údobí bez úhony přežít. Srbsko sadilo na Rusko. To slíbilo, že zaručí svrchovanost srbského státu a jeho hranic. Můžeme se obrátit na Rusko, aby se stalo také našim garantem? Snad dříve ano. V nedávné době však naši rusofobové v cizích službách  naše přátelské pouto k Rusku se snažili přeseknout. Na mezistátní úrovni byli celkově úspěšní. Tradiční přátelské česko-ruské vztahy v občanské oblasti, byť narušené, existují však i nadále. I naše vztahy s Čínou se těmto harcovníkům hrubě nelíbí. Dělají vše možné, aby je zkalili.  A daří se jim to.

V této situaci německý vliv na nás roste. Kdo nám pomůže?   Pokud si nepomůžeme sami, naše budoucnost  bude vážně ohrožena.   Už nyní máme svého Moravce. Hledá se jen nový Hácha. To ostatní nám bude naděleno našimi „dobrými přáteli“.

                                                                                               Dr. O. Tuleškov