Zdroj: VašeVěc

V témže období potom získaly Raytheon, Lockheed Martin, General Dynamics, Boeing a Northrop Grumman kontrakty ve výši 2,02 bilionu dolarů. Nejdelší války v historii USA stála americké daňové poplatníky 2,3 bilionu dolarů.

V letech 2002-2020 federální výdaje pro zmíněné firmy  vzrostly o 188 procent.  Za 1 dolar vydaný na lobování tak získaly 1813 dolarů v kontaktech.  Těchto pět firem konzumuje okolo jedné pětiny všech federálních zakázek a okolo jedné třetiny všech zakázek ministerstva obrany, konstatuje Stephen Semler, spoluzakladatel Institutu reformy bezpečnostní politiky.

Eli Clifton, redaktor Responsible Statecraft potom prohlásil, že ve zvláštní vládní skupině, Afghanistan Study Group, která měla dávat doporučení týkající  se války v Afghánistánu, zasedali lidé svázaní finančně s firmami vyrábějícími vojenskou techniku. „Dva ze třech spolupředsedajících a  devět z dvanácti členů plenární skupiny mělo současné nebo minulé finanční vazby s branží vojenského průmyslu,“ říká.

„Jedním z problémů při tvorbě naší zahraniční politiky je fakt, že téměř všechny rady dostáváme od lidí, kteří mají zisk z pokračování války,“ řekl   Mandy Smithberger, ředitel Centra  obranných informací. Dalším problémem je, že většina členů Kongresu jsou milionáři, kteří vlastní akcie mnoho firem, včetně zbrojovek. A zakázky, které tyto firmy získávají, způsobily, že jejich akcie za dobu války v Afghánistánu rostly o 58 procent rychleji než index  S&P 500.

Zpráva  „Cost of War Project“,  vypracovaná  Brown University, což je soukromá univerzita  sídlící ve městě Providence v americkém státě Rhode Island,  ovšem připomíná i jiná čísla. Smrt 2324 amerických vojáků, 4007 amerických kontrahentů a 46319 afghánských civilistů. Stále platí, že válka přináší ztráty, ale někomu obří zisky.