Ve Vídni se bojuje za Prahu

Ivan David
 FB

V Rakousku se otevřeně rozhořel spor mezi kancléřem Sebastianem Kurzem (ÖVP) a prezidentem Rakouské republiky Alexanderem van der Bellenem (Zelení). Rakouský spolkový prezident vyzval u příležitosti zahájení Evropského fóra v Alpbachu k přijetí Afghánců.

Měly by to prý být především ženy a dívky, které pracovaly pro EU nebo jednotlivé členské země. Spolkový prezident věří, že „EU a její členské státy mají právní, morální a politickou povinnost poskytnout ochranu těm, kteří jsou nuceni opustit svou zemi.“ Van der Bellen v diskusi po svém projevu přiznal, že Rakousko – jak argumentoval kancléř Sebastian Kurz (ÖVP) – v posledních letech skutečně přijalo velké množství uprchlíků z Afghánistánu. Ale jeho pointa je: „To je nyní irelevantní. Přijetí 100, 500 nebo 1 000 rodin by bylo samozřejmě technicky možné. S ohledem na údajné problémy s integrací, které Kurz nastínil, prezident také zdůraznil, že drtivá většina Afghánců v zemi se chová dobře. Nebyl by si tedy prý tak jistý, že Rakousko už žádné uprchlíky nepřijme.“, napsal web ORF.

Web Vienna.at k tomu píše: „Odmítnutí požadavku spolkového prezidenta ze strany tyrkysové (lidovecké) poloviny vlády přišlo rychle. Přijetím 44 000 Afghánců v minulé uprchlické vlně vykonalo Rakousko mnohem více než většina ostatních zemí, uvedla v písemném prohlášení pro agenturu APA ministryně pro EU a ochranu ústavy Karoline Edtstadlerová (ÖVP). “Je také fakt, že čelíme zásadním problémům a výzvám, zejména pokud jde o integraci Afghánců. To je další důvod, proč jsme proti dodatečnému, dobrovolnému přijímání nebo distribuci dalších kontingentů.”, uvedla ministryně.

Van der Bellen našel podporu u řecké prezidentky Kateřiny Sakellaropoulou. EU by prý měla slyšet zoufalé hlasy z Afghánistánu. Hodnoty žen je třeba bránit. Ale v úvodních projevech na zmiňovaném fóru také zaznělo, že Evropa musí jednou být dostatečně silná, aby nebyla v krizích, jako je ta v Afghánistánu, neustále (nejen vojensky) závislá na USA.

Ano, hodnoty žen je třeba bránit, proto tvoří většinu uprchlíků muži, kteří své ženy, sestry a matky nechávají napospas osudu. Tito muži budou rozhodně tím lépe dbát na práva žen evropských… Zdá se, že v rakouských Zelených je silně zakořeněná myšlenka, že je třeba chránit afghánské ženy. Nic proti tomu. Jejich muži, synové, otcové a bratři ale podle legislativy EU mají samozřejmě právo přijet za nimi. Jak lze takto dosáhnout ochrany žen, to je záhadou. Nemluvě o tom, že nově příchozí prchají před Tálibánem, dosavadní zřejmě před Američany a vojsky NATO. Jak se budou navzájem snášet, je celkem jasné – přenesou kompletní afghánskou válku do Evropy.

Nejen prezident Van der Bellen, i primátor Vídně Michael Ludwig (SPÖ) chce přijmout afghánské uprchlíky. Oba tak následují výzvu předsedkyně Evropské komise Uršuly von der Leyenové a oběma pánům mnozí diskutující pod články ve Vienna.at hojně doporučují, aby si uprchlíky vzali k sobě domů. V případě prezidenta do Hofburgu, v případě starosty Vídně do jeho „zahradního domu ve Florisdorfu“. Stejně tak vyjadřují diskutující téměř unisono názor, že celou afghánskou krizi spískali Američané, tak ať si ji „vyžerou“. Mnozí také připomínají kriminalitu Afghánců, kteří již v Rakousku jsou, naposledy smrt 13leté Leonie ve Vídni.

Zdá se, že Rakušané mají Willkommenspolitik plné zuby. Kdo stojí za prezidentem a kdo za premiérem, by se mohlo prokázat v případném referendu, které je zakotveno v rakouské Ústavě, pokud by k tomuto institutu kancléř Kurz sáhl.

Vláda, kterou tvoří lidovci a Zelení, je afghánskou krizí rozštěpena asi nejvíce od svého vzniku v roce 2019. Zelení jsou pod silným tlakem médií i vlastních členů, že podléhají „tvrdé linii“ lidovců. Lidovci mohou ze své linie těžko ustoupit, v zádech totiž mají rakouské Svobodné, kteří by tuto agendu rádi kompletně převzali. Může dojít i na pád vlády a následnou vládu úřednickou, kterou by jmenoval prezident a která by mohla udělat to, co chce on. Předčasné volby by pak už na přijetí uprchlíků těžko mohly něco změnit. Ale třeba se nestane nic, Kurz a jeho ministr vnitra Nehammer zůstanou neoblomní a Rakousko odolá stejně jako Maďarsko a Polsko, které jsou asi nejrozhodnější. Tím ochrání i nás. Protože my ani nemáme koho postavit na hranice, jako to udělali Rakušané a už i Poláci, jejichž „nemilosrdně tvrdé zacházení s uprchlíky“ kritizuje včerejší WELT.