Rusko podle transatlantických diktátů ohýbat nelze (ruský ministr Lavrov o vztazích s EU)

Sergej Lavrov (záznam tiskové konference z 6.7.2021)

Postoj ministra zahraničních věcí ruské federace Sergeje Lavrova vyjádřený na tiskové konferenci 6.7. t.r. by měl mnohým otevřít oči. Rusko odmítá dominanci USA a tzv. Západu nad světem. Žijeme totiž ve světě multipolárním, ve kterém Rusko, Čína a Írán tvoří další póly a dosavadní dominantní supervelmoc i se svými satelity s tím do budoucna musí počítat. (Nahoře je link na záznam z tiskovky)
 

S. Lavrov: Nemůžeme mít s EU vztahy, jež budou založeny na požadavcích, týkajících se změny našeho chování. Německý ministr i ministři zahraničních věcí jiných evropských zemí nejednou zdůrazňovali, že EU se má přátelit s Ruskem, ach, promiňte, ne přátelit, to už se teď nepoužívá, mluví se o partnerství, ale Rusko musí hned od počátku změnit své chování. Rozumíte, to je mentalita, kterou nelze změnit. 

Už jsem mluvil o postupu, založeném na pravidlech, ale oni vymysleli postup charakteristický pro západní náhled na rozvoj vztahů mezi státy v 21. století. A dokonce na to, jak žít, jak organizovat život uvnitř státu.
Tyto mesiášské procesy s prosazováním demokracie jsou vlastně dost agresivní, a jakmile člověk začne se Západem mluvit o demokracii na mezinárodní úrovni a navrhne: Pojďte, posoudíme, jak rozvíjet demokracii, samozřejmě jen uvnitř země, to je v kompetenci každého státu. A v mezinárodních vztazích by si měli být všichni rovni a měli by naslouchat hlasu většiny, ale vážit si i menšiny. – Tak tomu oni nechtějí rozumět. Nechtějí posuzovat demokratizaci rozpočtových vztahů a sama koncepce světového řádu, založená na pravidlech, nemá jakoukoli naději, že by snad Západ přistoupil na diskusi o demokratizaci světových diskusí o nových vztazích.
V květnu prezident Macron přímo řekl, s důrazem na jeden z hlavních prvků této koncepce světového řádu, založeného na pravidlech, jmenovitě na multifiktivním multilateralismu, tj. efektivní mnohostrannosti, že mnohostrannost neznamená nutnost požadovat jednohlasnost – a dále cituji: Pozice konzervativců by neměla být překážkou pro ambiciózní průkopníky. A doufám, že chápete, že konzervativci jsou revizionisté, ano, i tak je můžeme nazvat, i když si to – jakoby – protiřečí.
Nás i Čínu nazývají konzervativci, těmi, kteří nechtějí změny, a revizionisty, kteří chtějí brzdit to, co nabízí západní svět. A přitom prezident Francie sám nevzpomenul ani francouzská, ani mezinárodní práva. Existují totiž ambiciózní průkopníci, pionýři, kteří prosazují tuto koncepci, a jsou jiní, kteří „konzervativně“ chtějí dodržovat principy OSN. V tom je podstata problému. – A to říká prezident státu, který ve své době jako jediný vyzýval ke strategické autonomii EU.
I v Německu už byly tyto diskuse přehlušeny a nyní, jak lze vysledovat z názoru, předneseného na jedné akci EU předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, přinesl návrat USA k euroatlantické solidaritě zřejmou úlevu: USA jsou opět u kormidla a my je můžeme následovat. Nechci nikoho urážet a doufám, že to nikoho neuráží, ale tento fakt potvrzují veřejně pronesená ocenění, která byla vyslovena, mimochodem i v květnu na finské konferenci o bezpečnosti. Také tam hovořil Michel o alianci s USA. Pro Evropu je to základ světového uspořádání opírajícího se o pravidla. Mezinárodní právo nebylo zmíněno.
Michel zdůraznil, že je třeba důrazně prosazovat demokracii na obranu tohoto světového řádu před útoky Ruska, Číny, Íránu a dalších, to znamená, rozumějte, prosazovat ji na ochranu před útoky těch samých „autoritářských“ režimů, čili: demokracii pro tyto účely je třeba prosazovat uvnitř příslušných zemí, ne na mezinárodní scéně. To už se nejedná jen o vlastní demaskování, ale už se bez ostychu předkládají koncepce, které mají otevřeně dominantní charakter, nebo – přinejmenším – vznášejí nárok na dominanci.
Ursula von der Leyen řekla, že při transformaci digitální oblasti musí USA a Evropa vypracovat jakousi knihu pravidel, která bude muset dodržovat celý svět. Zcela nedávno uvedli naši američtí kolegové, nepamatuji si přesně, kdo to vyslovil, že nová pravidla obchodu bude určovat Západ, ne Čína. A co to tedy znamená?

Je tam takové lyrické odbočení. Právě se jedná o reformě světové obchodní organizace /WTO/, neboť Američané pochopili jednu prostou věc: že pravidla, jež platila ve světovém obchodě v rámci světové ekonomiky a byla iniciována USA po druhé světové válce – mám na mysli brettonwoodský systém, mezinárodní měnový fond /MMF/, světovou banku a světovou obchodní organizaci /WTO/ – a na jejichž základě byl určován chod a postup globalizace – umožnila Číně získat mnohem víc úspěchů, i když hrála s Američany na jejich domácím hřišti /a pravidla byla iniciována Američany!/. Proto je nyní práce světového obchodu Spojenými státy blokována a Američané nedovolují jmenovat úřední osoby na místa v orgánu, který řeší spory /TPRB – Orgán pro prověrky obchodních praktik; DSB – Těleso pro řešení sporů/. A tak všechny pohledávky, které sem přicházejí a které by Američané stoprocentně prohráli, nejsou projednávány a už se mluví o tom, že by se měl vytvořit nový systém a reformovat WTO a otevřeně se uvádí, že nová pravidla světového obchodu musí určovat USA a Evropa, a ne Čína. Tolik citace. Tak vidíte, o co jde a co je základem tohoto řádu, založeného na pravidlech.

/Došlo k přerušení rozhovoru. Pan Lavrov se ptá, co se stalo – a pokračuje …/

Světlana se ptala, jak mohou skončit volby, které se budou konat v evropských zemích, mimo jiné i v Německu. Tak to je otázka, kterou zodpoví německý lid, a také lidé v dalších evropských zemích mohou dát odpověď. A co se týká perspektiv emancipace EU a USA, na to jsem už odpověděl.

Přeložila: PhDr. Jana Görčöšová
7. 7. 2021