Karlova cena

Stanislava Kučerová
19. 7. 2021  ČeskéNárodníListy

Když jsem se doslechla, že kolaboranti a zrádci od nás dostávají v Německu od tzv. Sudetských Němců za odměnu své protičeské činnosti Karlovu cenu, domnívala jsem se, že jde o cenu zaštítěnou jménem Karla Velikého, mocného franského panovníka, který vedl ustavičné války, uzurpoval a podmaňoval si velikou část Evropy. Středověký římsko -německý císař ohněm a mečem šířil svou moc a vliv římskokatolické církve. Bojové expanze jeho vojsk těžce poničily nezávislý způsob života napadaných Slovanů a pronásledovaly i představitele jejich křesťanských misií, stoupence staroslovanské církve.

Usoudila jsem, že i současní kolaboranti s  potomky někdejších hitlerovských rozbíječů Československa se mohou cítit polichoceni jako stoupenci jednoho z dávných nelidských agresorů s programem „Drang nach Osten“. Ale není tomu tak. Byla jsem poučena, že kolaboranti dostávají cenu nikoli na počest franského panovníka Karla I. – Velikého (742 – 814), ale na počest českého panovníka Karla IV. (1316 – 1378). A tak se s úžasem ptám: Co spojuje nepřátele naší vlasti s králem, který dostal čestný titul „Otec vlasti“? Nic, naprosto nic.

Náš Karel I. ( IV.) napsal svůj životopis a my od něj víme, že se pokládal za Čecha. A miloval svou rodnou zem a češtinu, svůj jazyk mateřský. Když se po létech dětství a dospívání vrátil z ciziny, znal čtyři jazyky, ale česky zapomněl. A tak se rychle doučil své rodné řeči, kterou nazýval vznešenou a líbeznou.

O jeho českém a slovanském cítění svědčilo i založení emauzského kláštera (Na Slovanech).V něm jihoslovanští mniši konali znovu bohoslužby dříve potlačeným jazykem staroslovanským. A jím také psali knihy, tak jako v době cyrilometodějské.

Z prvních znamenitých činů Karlových bylo i založení vysokého učení (university) v Praze r. 1348. Až do té doby byly university jen v Itálii, ve Francii a v  Anglii. Pražská byla tedy první universitou ve střední Evropě.

Za Karla IV. vrcholí architektura gotické Prahy. Sám panovník je zakladatelem Nového města, Královského hradu, Svatovítské katedrály, hradu Karštejna aj. . Rozvíjí se i hudba a literatura. A panovník podporuje i zemědělství a veškerou výrobu, řemesla, obchod. A také malířství, řezbářství, zlatnictví. Ale i soudnictví a spravedlnost. Rozkvět Čech i Moravy. Rozšíření území se děje cestou míru a pokoje. Král byl přesvědčen, že český stát má svůj základ v říši Velkomoravské.

Karel IV. byl také králem německým a císařem římsko-německým. „Zlatou bullou“ r. 1356 upravil říšské volby . Kurfiřti (voliči) měli umět také česky a česká země měla téměř úplnou nezávislost. Za vlády Karla IV. byla říše česká prvním státem střední Evropy a Praha politické a duchovní středisko. Byl to „zlatý věk“ naší historie. A panovník s úctou, láskou a vděčností dostal od rodáků titul „Otec vlasti.“

Záverem. Dávat za odměnu kolaborantům a zrádcům cenu Karla IV. je urážlivý projev přetěžké deformace a dehonestace našich dějin. „Otec vlasti“ by nikdy kladně neocenil nepřátelskou činnost cizích kolonizátorů naší země, činnost zaměřenou na oslabení, ochuzení, rozklad vlasti. Takovou činnost by nikdy netrpěl.

Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.
Dodatek fotografický:

Daniel Herman dostává Karlovu cenu z rukou šéfa sudetského landsmanschaftu Posselta.