“Jestřábi” jsou nespokojeni s chováním Bidena a Blinkena, ale tiše

Igor Šatrov, Olga Lebeděvová
1. 6. 2021      pravda
20. května se šéf ruského MZV v Reykjavíku poprvé setkal se státním tajemníkem USA. “Rozhovor s Antony Blinkenem měl otevřený charakter, prohlásil k výsledkům setkání Sergej Lavrov, když hovořil na vzdělávacím maratónu “Nové poznání”. Byl jsem velmi upřímný, on také, naslouchal pozorně a vysvětloval své pozice, které, jak víte, stále zahrnují požadavky k Rusku …” A jak Spojené státy hodnotí komunikaci Blinkena a Lavrova?

O tom moderátor programu “Geopolitická kuchyně” Igor Šatrov besedoval s novinářem pro mezinárodní záležitosti, pracujícím v USA, Rustemem Safronovem.

Převážně, samozřejmě, americká média píšou, že Blinken zdůraznil svůj zásadní postoj k Navalnému, ke kybernetickým útokům. A dělají závěry, že “my, prý, budeme toto hájit, ale budeme spolupracovat na omezení strategických zbraní”.

A ještě političtí pracovníci komentují krok Bidena v souvislosti s nepodpořením sankcí vůči Severnímu proudu 2. Zatímco to MZV Německa nazvalo pozitivním krokem, Marko Rubio, senátor za Floridu, republikán, známý svými velmi pravicovými názory, řekl, že to je “velmi slabý krok ze strany Bidena, který demonstruje jeho slabost jako prezidenta”.

Jestřábi ve washingtonské politické třídě jsou pochopitelně nespokojeni i rozhodnutím Bidena, i jednáním Blinkena a Lavrova.

Předpokládají, že na Rusko je třeba nadále tlačit. Jelikož doufají, že v Rusku nastane nějaká vnitřní krize, Putin padne…

Chtějí vyčkat, že?

Ano. A potom, možná, přijde nějaký poddajnější vůdce, který bude s to přijmout jejich podmínky.

Dovolí Bidenovi s Putinem normálně pohovořit?

Biden mnohé postavil na tom, že se dával do protikladu s Trumpem. A v mnohých parametrech se již vyjádřil mnohem tvrději, radikálněji, i vůči Rusku. Takže veškerý nutný PR splnil. Před svým establishmentem je formálně čistý.

Ale Spojené státy nemají zájem úplně pokazit vztahy s Ruskem a dovést věc k předválečné situaci. Potřebují nějakou rovnováhu k rostoucí moci Číny, na níž stále více hospodářsky závisí. Nemohou už v celé řadě parametrů čelit Číně v jihovýchodní Asii, v pásmu Tichého oceánu.

Proto úplně pokazit vztahy s Ruskem a upevnit tím jeho strategické spojenectví s Pekingem se neodváží.

Vidím možnou logiku americké administrativy v následujícím: nalezením společného jazyka s Ruskem by Bílý dům byl schopen hrát na nějakých možných rozporech mezi ním a Čínou. Domnívám se, že podle takového scénáře se bude všechno vyvíjet.

V nejbližších týdnech se přece jen uskuteční setkání Putina a Bidena. Ne nadarmo se přece všichni tak srdečně vyjadřovali k výsledkům jednání Blinkena a Lavrova. Zdá se, že se skutečně na něčem dohodli, nějaký plán byl vytvořen.

Já zůstávám optimistou, nehledě na skeptické prognózy mnohých, že na nás budou tlačit, že nás chtějí odzbrojit. Já zůstávám optimistou. Domnívám se, že budou moci postavit alespoň nějaké mosty, nemůže to být tak, aby takové setkání skončilo ničím.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová