Jaroslav Král
4. 1. 2021
Každý, kdo zná a dlouhodobě sleduje prezidenta M. Zemana, ví, že jeho výroky a činy nejsou intuitivní a nahodilé, ale že má vždy své kroky na šachovnici české politiky promyšlené několik tahů dopředu. Když vyhlásil s předstihem volby do Poslanecké sněmovny na 8. – 9. října 2021, mnozí komentátoři spekulovali o tom, co tím sleduje. Dnes je jasné, že měl informace o tom, jaké rozhodnutí se Ústavní soud pod taktovkou P. Rychetského připravuje vyhlásit, a snažil se tomu zabránit.
Proto také ještě na poslední chvíli svým dopisem ÚS varoval před vyvoláním možné ústavní krize. Spoléhal zřejmě na to, že se ÚS přece jen neodváží přímo do vyhlášených voleb zasáhnout, zvláště když již byla Ministerstvem vnitra učiněna řada administrativních kroků. Patří k nim také a zejména vylosování Ústeckého kraje jako kraje, do jehož volebních výsledků se započítají hlasy občanů ČR žijících v zahraničí, kteří budou hlasovat na zastupitelských úřadech. Prezident ale zřejmě nedocenil opakovaný a zjevný aktivismus P. Rychetského, který se jako předseda ÚS rozhodující měrou přičinil o zrušení mimořádných voleb do Poslanecké sněmovny na podzim 2009 a následnou změnu volebních výsledků v řádném termínu oproti původním volebním preferencím.
Jakkoli je současné rozhodnutí ÚS o tom, že hlas každého voliče má mít stejnou váhu principiálně správné, jeho načasování není nešťastné, politicky korektně řečeno, ale je přímo zlovolné, politicky nekorektně a pravdivě řečeno. Je naprosto nepřijatelné, aby soudce zpravodaj Jan Filip zpracovával návrh svého stanoviska více než tři roky a Parlament pak ke změnám volebního zákona dostal doslova šibeniční lhůtu.
Předseda ÚS je přece od toho, aby práci všech zpravodajů koordinoval a usměrňoval, takže jde především buď o jasné selhání P. Rychetského, nebo naopak o záměr a jeho unfair politickou hru. Ten zpravodaje Filipa omlouval a jeho zdlouhavost zlehčoval tím, že to trvalo tak dlouho proto, že J. Filip je profesor, který prostě jen chtěl mít zdůvodnění výroku naprosto dokonalé. Zpravodaj tomu pak nasadil korunu výrokem, že „Naše rozhodnutí nikomu nezkřivilo ani vlásek na hlavě, ani nepřeložilo stéblo trávy přes cestu.“ Z hlediska šibeniční lhůty pro Parlament pak dokonce uvedl, že je to „hvězdná hodina zákonodárce“, který v tomto směru jistě splní svoji zákonodárnou povinnost a věc zdárně vyřeší. To jsou výroky, které by nepochybně aspirovaly na první cenu v pomyslné soutěži o největší nehoráznost či drzost, jíž se v židovském žargonu říká chucpe. Přitom existovaly i jiné možnosti.
ÚS mohl své rozhodnutí vyhlásit až po říjnových volbách a jeho zdůvodnění by po čtyřech letech práce zpravodaje mohlo přece být ještě dokonalejší. Mohl také, kdyby rozhodnutí vyhlásil nyní, odložit jeho účinnost až po podzimních volbách. To by např. všem kandidujícím volebním subjektům umožnilo ve volební kampani deklarovat, jaké řešení by po volbách chtěly realizovat, což by bylo z hlediska orientace voličů přece žádoucí a správné.
Navíc, když současná úprava voleb platila 20 let, proč by nemohla platit ještě pro nadcházející volby? Byly snad všechny předchozí volby nelegitimní či dokonce neústavní nebo neplatné? Pikantní přitom je, že u zrodu současné právní úpravy voleb stáli před 20 lety právě P. Rychetský jako tehdejší místopředseda Zemanovy vlády a předseda její Legislativní rady a J. Filip jako člen Legislativní rady. Nejde tedy u těchto dlouholetých souputníků vlastně o napravené hříšníky v církevním pojetí? Buď jak buď, silná pachuť rozhodnutí ÚS tu zůstane ještě dlouho.
Můžeme se domnívat, že všechny tyto okolnosti byly zřejmě přetřásány i mezi soudci ÚS. Mnohé totiž naznačuje poměrně ostře formulované disentní stanovisko čtyř soudců ÚS. Ještě ostřejší byla pak reakce premiéra Babiše a jeho obvinění, že ÚS aktivně ovlivňuje politiku a bourá ústavní systém země. Myslím, že nemá smysl premiérovo vystoupení podrobně komentovat, to již udělali nebo ještě udělají mnozí jiní. Uvedu jen jeden svůj postřeh. Obvinění P. Rychetského z možného záměru případně kandidovat v prezidentských volbách byl podle mě majstrštyk A. Babiše, který tím P. Rychetského jako případného prezidentského kandidáta dopředu veřejně diskvalifikoval. Kdyby k tomu v budoucnu došlo, mohl by A. Babiš říci: vidíte, já jsem to říkal a už je to tady.
Jaké budou hlavní politické důsledky rozhodnutí ÚS? Předně to bude další nechtěné faktické posílení role Senátu. Obě komory se totiž na znění změn volebního zákona musí dohodnout a Poslanecká sněmovna nemůže v tomto případě Senát přehlasovat, jako je tomu u ostatních zákonů. To zvýší vyjednávací a vydírací potenciál převážně „opozičního“ Senátu v čele s Tchajwancem jako dalším možným kandidátem na prezidenta.
Časově náročné debaty o podobě volebních změn, k nimž nutně dojde, také ukrojí další drahocenný čas, který by bylo možno využít k projednání a schválení celé řady potřebných zákonů, a to zvláště nyní, kdy se ekonomika a celá společnost potřebují zotavit z koronavirové krize.
Kromě nové úpravy voleb a další již rituální debaty o nutnosti prodloužení nouzového stavu po 12. únoru 2021 čeká poslance také jistě horká a vzrušená debata o „konsolidovaném“ znění zákona o státním rozpočtu, do něhož výrazně zasáhl daňový balíček a zrušení superhrubé mzdy. Pod stůl tak zřejmě spadne nejen většina návrhů zákonů, které jsou nyní ve druhém čtení, ale dokonce i značná část zákonů, které jsou již ve třetím čtení. Také to bude důsledek rozhodnutí ÚS o volbách.
