Brusel dokáže „zmršit“ sebelepší návrh

Ivan David
1. 12. 2020

Dnes máme na programu Zemědělského výboru EP závěrečné hlasování o návrhu nařízení o přechodných opatřeních. Původně šlo o návrh, který měl o rok prodloužit vyplácení dotací zemědělcům podle stávajících pravidel. Jejich platnost vyprší poslední prosincový den letošního roku. Zemědělská politika EU funguje tak, že pravidla jsou stanovena vždy na dobu určitou. V tomto případě na 7 let. Bez jejich prodloužení by hrozilo, že by zemědělci byli od příštího roku bez dotací.

Jednání o další podobě Společní zemědělské politiky ještě řadu měsíců potrvají. V polovině října byly nové verze tří reformních nařízení schváleny v 1. čtení na plénu Evropského parlamentu a v Radě. Verze schválená europarlamentem je hodně odlišná od toho, co chválili ministři zemědělství v Radě. Nyní zástupci EP a Rady jednají v Trialogu o tzv. kompromisech. Pokud se u odlišných věcí podaří najít nějaké formulace, s nimiž by byli spokojeni ministři zemědělství i členové zemědělské výboru EP, bude kompromisní návrh předložen k závěrečnému hlasování. A v případě jejich schválení vstoupí v platnost po vyhlášení v Úředním věstníku.

Jako stínový zpravodaj frakce Identita a demokracie (ID) pro nařízení o financování, řízení a kontrole Společné zemědělské politiky se účastním Trialogu v němž se zástupci Rady a Komise jednáme o odlišnostech, které oba spoluzákonodárci schválili v 1. čtení. Původně byla naplánována jen 4 jednání, ale ukazuje se, že odlišností je tolik, že to bude práce na řadu měsíců.

Ani schválením kompromisu mezi Radou a EP však práce na reformě zemědělské politiky EU nekončí. Potom nastoupí Komise a bude muset vyrobit několik stovek prováděcích Nařízení Komise, v niž budou stanoveny detaily povinností zemědělců a členských států. Tyto prováděcí předpisy musí být schváleny Radou. Znalci odhadují, že to bude práce asi na rok.

Proto jsme při projednávání návrhu nařízení o přechodných opatření protáhli lhůtu prodloužení současných dotací o 2 roky. Europarlament a Rada se na tom dohodli už před prázdninami. Pak však prezidenti a premiéři členských států zasedli v Evropské radě a schválili zřízení Fondu obnovy. K jeho naplnění si má EU půjčit od bank a investičních a penzijních fondů 750 miliard eur. Podle rozhodnutí premiérů by měly být investovány do oživení ekonomik členských států po krizi způsobené pandemií COVID-19.

Návrh na zřízení Fondu obnovy předložil na jaře italský premiér Giuseppe Conte. Tak, jak byl původně koncipován, měl pomoci členským státům získat peníze na investice do obnovy ekonomiky a ulehčit státním rozpočtům z krize způsobené výpadkem daňových příjmů způsobeným přerušením činností podniků. Komise však návrh přepracovala tak, že si členské státy nebudou moci samy určit, na co použijí peníze z Fondu obnovy. Ekonomika každé členské země EU je odlišná. V každé zemi postihla COVID krize jiné druhy podniků. Komise však prosadila, že to bude Brusel, kdo určí, na co mají být peníze použity.

Peníze si sice půjčí EU jako celek, dluh však budou muset splácet členské státy formou zvýšených odvodů do rozpočtu EU. Logicky by tedy mělo být na národních vládách, aby se rozhodly, do který sektorů ekonomiky peníze investují. Podle rozhodnutí Evropské rady, s nímž bohužel souhlasil i premiér české vlády Andrej Babiš (ANO), však budou muset členské státy použít peníze z fondu obnovy pouze na klimatická opatření, jako jsou dotace na elektromobily a dobíjecí stanice, na projekty digitalizace jako jsou 5G mobilní sítě. Podle mého názoru to ekonomikám členských zemí vůbec nepomůže. Spíše to uškodí.

Podle rozhodnutí Evropské rady má být malá část ze 750 půjčených miliard eur vyčleněna do Evropského fondu pro obnovu venkova. Konkrétně 8 miliard ve 2 splátkách v letech 2021 a 2022. Zemědělství je jedním z odvětví, které koronakrize poškodila nejvíce. Během pandemie se prokázalo, že jde o strategicky důležité odvětví, které rozhoduje o přežití populace během podobných pohrom. Částka vyčleněná pro zemědělství je proto nepřiměřeně nízká.

Při rozumném způsobu jejich investování by však mohla přinést velký užitek k zajištění větší potravinové soběstačnosti evropských zemí. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) má v zásobníku projekty za 10 miliard Kč, které by bylo možno okamžitě realizovat, pokud by si ČR sama mohla vybrat, na co peníze použije. Jde o o projekty na zvýšení potravinové soběstačnosti jako kvalitní sklady brambor a zeleniny, které by naše zemědělce nenutily prodávat své výpěstky za nízké ceny hned po sklizni do zahraničí. Umožnily by naši produkci za lepší ceny pouštět na trh během celého roku. Jejich realizace by mohla umožnit odbourat větší část dovozů brambor a zeleniny z poloviny Afriky a jižní Ameriky.

Mezi zemědělským výborem EP a Radou bylo dohodnuto, že ustanovení o přenosu peněz z Fondu obnovy do Fondu pro rozvoj venkova budou v zájmu urychlení v Trialogu o nařízení o přechodných opatřeních vložena do tohoto nařízení. Aby mohly být schválena a vyhlášena v Úředním věstníků ještě během prosince a aby peníze mohly k zemědělcům začít proudit co nejdříve. Podle původního návrhu německého předsednictví neměly být peníze nijak účelově vázány a členské státy si měly vybrat na co je ve prospěch zemědělců použijí. Tento návrh jsem jako stínový zpravodaj za frakci ID, v níž působí i europoslanci zvolení v ČR za SPD, pomáhal prosazovat.

V Trialogu pro nařízení o Fondu obnovy, který nám měl dodat text ke vložení do návrhu přechodných opatření, však bylo do textu vloženo ustanovení, podle něhož mohou členské státy použít peníze přesunuté z Fondu obnovy do Fondu pro rozvoj venkova pouze na účely, které stanovil Brusel. Konkrétně 37% peněz musí jít na klimatická opatření. 25% musí jít na digitalizaci. A zbytek má být rozdělen na zlepšení životních podmínek zvířat a zvýšení biodiverzity.

Takto uzákoněné rozdělení peněz znemožňuje jejich využití na zlepšení potravinové soběstačnosti. Zemědělcům to pomůže asi stejně, jako kdyby eurokraté peníze spálili v kamnech. S textem, který nám byl předložen k zapracování do návrhu přechodných opatření, zásadně nesouhlasím. Kvůli splácení dluhů Fondu obnovy budou škrtány dotace zemědělcům. Peníze, které si EU půjčila, však zemědělcům nijak nepomohou. Proto jsem dnes hlasoval proti tomuto škodlivému návrhu. Před závěrečným hlasováním na plénu s kolegy předložíme pozměňovací návrh, který by účelové vázání peněz vyškrtl z nařízení a umožnil členským státům peníze použít na užitečné projekty.