Francie odvolala svého velvyslance z Ankary

Ivan David
25. 10. 2020

Mezi Francií a Tureckem trvá od jara, mírně řečeno, diplomatické napětí. Tehdy turecká fregata, doprovázející loď s tureckými zbraněmi pro vládu Muslimského bratrstva v Libyi, zaútočila na francouzskou loď, která chtěla pašování zbraní zabránit. NATO tento incident chtělo ututlat, ale francouzský prezident se proti napadení ohradil. Od té doby si oba prezidenti vyměnili řadu diplomatických i méně diplomatických urážek, týkajících se jejich duševních i tělesných vlastností. 

Francie je jedna z mála zemí EU, která se pravidelně vyjadřuje proti různým „aktivitám“ Turecka, dá-li se to tak nazvat, a je kromě Rakouska stálým přímluvcem Řecka v jeho sporu o uhlovodíky v řeckém pobřežním šelfu, na něž si z pozice síly dělá Turecko nárok, podporováno zejména Německem.

Včera Francie odvolala svého vyslance v Ankaře. To je vážný krok, obvykle předcházející přerušení diplomatických styků. Důvod? Recep Tayip Erdogan označil svůj francouzský protějšek za „zralý pro psychiatra.” Důvodem je Macronovo „zacházení s muslimy“ po popravě učitele dějepisu v Paříži čečenským islamistou. “Jaký je Macronův problém s islámem a muslimy? Potřebuje léčbu svého duševního zdraví, “ prohlásil Erdogan na kongresu Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v centrální provincii Kesareia (Καισάρεια, turecky: Kayseri). A pokračoval, patřičně v ráži: “Co lze říci hlavě státu, která takto zachází s miliony příslušníků náboženské menšiny ve své zemi? Nejprve (potřebuje) psychiatrické vyšetření,“ dodal Erdogan, aniž by cítil jakýkoli stud kvůli přeměně řeckých pravoslavných kostelů v Turecku na mešity. 

To píše web Greek City Times a dodává, že krátce po vraždě učitele dějepisu Samuela Patyho z rukou islamistického vraha Macron oznámil, že jeho země rozpustí skupinu Cheikh Yassin Collective, podporující hnutí Hamás, která podle videa zveřejněného svým zakladatelem urážela popraveného učitele. Ve snaze o očištění Francie od radikálního islámu byly zavřeny mešity spojené s Muslimským bratrstvem. To bude pravděpodobný zdroj hněvu tureckého prezidenta, protože je jedním z hlavních podporovatelů tohoto islamistického hnutí.

Dodejme, že nedávno odvolalo Řecko svého velvyslance z Ázerbajdžánu, na protest proti agresi do Arménie, kterou Erdogan bezpodmínečně podporuje. 

To, že teče krev nejen v Arcachu, Sýrii, Iráku, Libyi, ale i v Evropě, to je cíl, který si Erdogan vytýčil. Jasně nám to oznámil už v roce 2017, kdy vyhrožoval, že „žádný Evropan se nebude cítit bezpečný v ulicích svého města“. Tehdy Německo a Holandsko zakázaly agitaci turecké vládní strany AKP ve svých městech před referendem v Turecku, které mělo posílit a také posílilo jeho pravomoci coby hlavy státu. Po prezidentských volbách v roce 2018, které Erdogan vyhrál za pomoci vydatných represí a zatýkání politické opozice, se stal v Turecku autokratickým vládcem. Předtím obvinil Německo z nacistických a rasistických praktik, a vyzval Evropu, aby “dodržovala lidská práva“. Německo si z toho vzalo ponaučení a od té doby se v zájmu zachování dobrých ekonomických vztahů a zájmů zbrojních koncernů stalo mluvčím Turecka v Evropě. Francie na urážky reaguje jinak. Brzy uvidíme, zda Emmanuelu Macronovi toto odhodlání zůstane.