Budete v šoku: Generální sekretář NATO Jens Stoltenberg v Ankaře

Jste jedním z největších přispěvatelů naší výcvikové mise v Afghánistánu, která pomáhá vytvářet podmínky pro mír. Jste také součástí našich misí v Kosovu a Iráku. A hrajete hlavní roli v boji proti terorismu. Turecko je tedy cenným spojencem, který NATO přispívá mnoha různými způsoby.
NATO také napomáhá bezpečnosti Turecka, například rozšířením své protivzdušné obrany proti raketovým útokům ze Sýrie a zvýšením naší vzdušné a námořní přítomnosti. Polsko oznámilo, jak jste zmínil, že nasazuje námořní hlídkové letadlo. A další spojenci také plánují zvýšit podporu Turecku. NATO tedy zůstává pevně odhodláno napomáhat k bezpečnosti Turecka.

Dnes jsme diskutovali o napětí ve východním Středomoří. Nyní jsme vytvořili vojenský dekonfliktní mechanismus ke snížení rizika incidentů a nehod v regionu. To zahrnuje závazek používat zabezpečenou horkou linku, která byla zřízena mezi Řeckem a Tureckem a je trvale k dispozici. Mechanismu bylo dosaženo konstruktivním zapojením Turecka a Řecka do ústředí NATO. Vítám to a vzdávám hold oběma spojencům za jejich úsilí. A jsme připraveni jej dále rozvíjet. Mechanismus zmírnění konfliktů může pomoci vytvořit prostor pro diplomatické úsilí.

Pevně doufám, že základní spory lze nyní řešit čistě prostřednictvím jednání v duchu spojenecké solidarity a mezinárodního práva.

Čelíme řadě obtížných problémů. O to je pro mě ještě důležitější oslovit je přímo s tureckým vedením. Jsme znepokojeni důsledky akvizice Systému S-400. Tento systém může představovat riziko pro spojenecká letadla a může vést k sankcím USA. Toto je národní rozhodnutí Turecka, ale S-400 nelze integrovat do systému letecké a protiraketové obrany NATO. A naléhám na Turecko, aby spolupracovalo s dalšími spojenci při hledání alternativních řešení. A o tom jsme dnes diskutovali během našeho dnešního setkání.

Rovněž jsme se zabývali komplikovanou situací v Libyi a Sýrii a pokračujícím násilím v Náhorním Karabachu a jeho okolí. Jsme hluboce znepokojeni eskalací nepřátelských akcí. Všechny strany by měly okamžitě přestat bojovat a najít cestu vpřed k mírovému řešení.
A očekávám, že Turecko využije svůj značný vliv k uklidnění napětí.
Vedli jsme důležité diskuse o nejnaléhavějších výzvách dneška a těším se, až o nich později dnes budeme diskutovat s prezidentem Erdoganem. NATO nabízí platformu pro takové výměny názorů mezi spojenci a přáteli. Takže milý ministře, drahý Mevlüte,
ještě jednou vám děkuji za konstruktivní a včasné setkání a za závazek Turecka vůči naší Alianci. A děkuji, že jste mě zde znovu hostili. Děkuji.

OTÁZKA: Moje otázka tedy platí pro význačného ministra i váženého generálního tajemníka. Nejprve, vážený ministře: Arménie, zmínil jste, že Arménii jste oslovili také během vašich dvoustranných rozhovorů v souvislosti s konfliktem mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Arménie zahájila útoky na civilní cíle kromě Náhorního Karabachu. Jak hodnotíte tento agresivní postoj Arménie? A podle rezolucí OSN je Arménie ve skutečnosti útočníkem? A jaký je podle vás důvod, proč není Arménie terčem dostatečné odpovědi? A generálnímu tajemníkovi: na bezpečnostním summitu NATO v roce 2018 bylo zmíněno, že energetická bezpečnost bude hrát důležitou roli. Arménie tedy začala, pokud jde o Turecko a Itálii, organizovat útoky na plynovody, které přepravují energii. Pokud by tedy došlo k přímému útoku na tato potrubí, jaká by byla reakce NATO na takový útok?

MEVLÜT ÇAVUŞOĞLU [ministr zahraničních věcí Turecka]: Velice vám děkuji za vaši otázku. Arménské útoky na civilisty nejsou nic nového. Když se podíváte do historie Arménie, například v Khojaloch bylo brutálně zmasakrováno více než 630 lidí, včetně žen a dětí, více než 630 lidí. A také v červenci Arménie opět zaútočila na civilisty. A právě teď Arménie v konfliktní linii, přímo v regionech, kde se nachází Ázerbajdžán, zaútočila na armádu i civilisty, včetně dětí. Mnoho civilistů se stalo mučedníky. Na druhé straně v posledních letech na místech poblíž Baku a Ganja začala přímo odpalovat rakety, které skutečně mířily na civilisty. A to je vlastně válečný zločin.

A Ázerbajdžán na svém vlastním území bojuje. A snaží se dobýt svoje vlastní území, hájí svoji vlastní zemi před teroristy a okupanty. Jak z hlediska práva, tak i morálky by měl každý Ázerbajdžánu poskytovat podporu.

Ale jak jste zmínil, všechny mezinárodní organizace a země se buď snaží být velmi vyvážené, nebo vydávají prohlášení na podporu Arménie. Například v Minské skupině Francie velmi otevřeně podporuje Arménii. K vyřešení tohoto problému byla zřízena Minská skupina, která by měla být objektivní a měla by přijmout konstruktivní kroky nebo přinést návrhy, jak tento problém vyřešit. Avšak po dobu přibližně 30 let, bohužel, pokud jde o okupované území Karabachu a Ázerbájdžánu, nebyly předloženy žádné konstruktivní návrhy včetně Minské skupiny.

Pokud jde o územní celistvost Ukrajiny nebo Gruzie, tak velmi silně, tak jako naši západní přátelé, podporujeme tyto země a jejich uzemní celistvost. Proč tedy, když dojde na problém mezi Ázerbájdžánem a Arménií neříkáme Arménii, aby se stáhla z Ázerbájdžánu? Obě země jsou partnery NATO. NATO by samozřejmě mělo vyváženým způsobem požadovat příměří a mírové řešení problému. Je normální, že NATO tuto aktivitu poskytuje. Ale mezinárodní právo, rezoluce OSN v otázce územní celistvosti Ázerbájdžánu musí tuto otázku vyřešit, což znamená, že Arménie by měla okamžitě ustoupit. A tuto výzvu by měl sdílet každý, včetně NATO. Jinak nelze tento problém vyřešit. 

Posledních 30 let bylo ázerbájdžánské území obsazené. A je zde milion lidí, kteří byli vysídleni. A protože Arménie dostává silnou podporu. Existují nějaká další alternativní řešení? Ne. Nevím, kde k tomu berou odvahu, ale útočí na Ázerbajdžán a Ázerbajdžán to oplácí a bojuje o vlastní zemi. Každý by tedy měl být na straně toho, kdo má pravdu, a ne kdo je silný, morálně a právně. A náš postoj je v této věci velmi jasný a tak ho vyjadřujeme. A jak jsem již zmínil, Ázerbajdžán právě teď nepožaduje od Turecka žádnou podporu, ale pokud ji budou potřebovat, nebudeme váhat ji poskytnout. A toto všichni stále opakujeme počínaje naším prezidentem.

JENS STOLTENBERG [generální tajemník NATO]:
Jsme hluboce znepokojeni situací v Náhorním Karabachu a jeho okolí. Situaci samozřejmě velmi pečlivě sledujeme, protože máme obavy, když vidíme eskalaci nepřátelských akcí, stále více bojů, více násilí. Všichni jsme viděli zprávy o zvýšeném počtu obětí, také civilistů, civilních obětí a samozřejmě takový boj vždy také představuje riziko pro všechny druhy kritické infrastruktury. Takže když se mě ptáte na kritickou infrastrukturu, energetickou infrastrukturu, je to jedna z mnoha obav, které souvisejí s násilným konfliktem, jak se nyní vyvíjí na Ukrajině a v jejím okolí. Ze všech těchto důvodů je tedy nesmírně důležité, abychom všem zúčastněným stranám sdělili velmi jasný signál, že by měli okamžitě přestat bojovat, že bychom měli podporovat veškeré úsilí o nalezení mírového řešení vyjednáváním, protože neexistuje žádné vojenské řešení situace v Náhorním Karabachu a okolí. A toto je ode mne od začátku bojů velmi jasná zpráva, protože situace je nebezpečná pro všechny zúčastněné lidi, ale je to samozřejmě také něco, co velmi znepokojuje celý region a všechny spojence NATO.

MODERÁTOR: Děkuji mnohokrát. Tím se uzavírá tisková schůzka. Nejsou žádné další otázky.
I.D.: To není Chamberlain s Hitlerem, to jsou prý naši spojenci… (obrázek).