Řídí vedení EU agenti turecké tajné služby MIT?

Ivan David

19. 9. 2020


Včera jsme na plénu Evropského parlamentu hlasovali o návrhu společného postoje Evropského parlamentu a Rady k vývozu zbraní z EU. Při čtení návrhu, který předložil vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell jsem získal pocit, že turecká tajná služba zkorumpovala a přímo řídí nejvyšší představitele EU. V dokumentu je navrženo uvalit zbrojní embargo na řadu členů nové Koalice proti vojenské expanzi Turecka ve Středomoří.

Členy protiturecké alinace jsou i členské státy EU Řecko, Kypr a Francie. Z opačné strany Středomoří se do spolku přidaly Egypt, Sýrie, Izrael a Libyjská národní armáda (LNA), které velí polní maršál Chalífa Haftar. Členem spolku jsou i Spojené arabské emiráty.
Návrh, který nám byl předložen k hlasování, je typickou „směsí“, jakých europoslanci na každém plénu vytvoří několik. Obsahuje část užitečných věcí, jako je zákaz vývozu zbraní a munice do Saudské Arábie a Jemenu, které spolu již několik let vedou krvavou válku, jejíž obětí jsou z větší části civilisté.
Méně pochopitelné už je, proč by mělo být do těchto zemí zakázáno vyvážet odolná nákladní auta. Je sice fakt, že např. terénní Tatry 815 mohou sloužit i k převážení vojáků,stejně tak se však používají i na stavbách. Pokud bychom neměli do válčících zemí vyvážet nic, co lze použít v armádě, tak bychom s těmito zeměmi museli přerušit veškeré obchodní styky. I zcela mírumilovné věci jako potraviny a nápoje, mohou být použity armádou. Zákaz jejich vývozu, který navrhli kolegové z frakce Zelených, je zcela nesmyslný. Ještě více mě však vadí návrh na vyhlášení embarga na Egypt a Spojené arabské emiráty. Tedy na 2 nové spojence členský států EU Řecka, Kypru a Francie v protiturecké koalici.
 
Předkladatelé návrhu označili vládu egyptského prezidenta Abdela Fataha as-Sisího za krvavou diktaturu, která represemi potlačuje lidská práva členů opozice. Podle textu, který nám byl předložen, by firmy z EU neměly do Egypta vyvážet ani vysílačky, obuv a uniformy pro policisty nebo dešifrovací zařízení. Mohly by prý být zneužity k pronásledování opozice. Zde považuji za nutné připomenout, kdo je ta opozice, kterou egyptská armáda a policie pronásleduje. Jde o příslušníky Muslimského bratrstva. O džihádisty, kteří po uchopení moci v rámci Arabského jara v zemi rozpoutali krvavou islamistickou diktaturu založenou na nelidských trestech z práva Šaría. 
Je pravda, že džihádisty během lidových bouří proti islamistickému režimu svrhla egyptská armáda. Je také pravda, že někteří představitelé Muslimského bratrstva unikli soudnímu potrestání za zločiny proti lidskosti, kterých se dopouštěli během své diktatury. A je pravda, že jde o Interpolem mezinárodně hledané zločince. Za teroristy je považuje i americká FBI a bezpečnostní složky řady členských států EU. Tyto zločince se snaží egyptská policie více či méně úspěšně dostihnout. Části z nich se podařilo se přesunout na libyjské bojiště. Dnes tvoří velitelské kádry džihádistických milicí, které ovládají západní část země kolem Tripolisu. Formálně se označují jako Vláda národní shody (GNA) samozvaného premiéra Faíze al-Sarrádže.
Podle zpráv z Libye se jednotky GNA hemží mnoha celosvětově hledanými válečnými zločinci, od Afghánistánu po země Sahelu. Řadu z nich na nové bojiště přepravila a nově vyzbrojila turecká armáda. Proti těmto válečným zločincům v Libyi bojuje Haftarova armáda. Když už to počátkem roku vypadlo na její totální vítězství, přišel džihádistům z GNA na pomoc expediční sbor turecké armády. Před tím turecké lodě několik let opakovaně porušovaly zákaz vývozu zbraní do Libye, který vyhlásila Rada bezpečnosti OSN. Lodě, vyslané EU dohlížet do Středomoří na dodržování zákazu vývozu zbraní do Libye, vždy hleděly jinam, když kolem pluly turecké lodě plné zbraní a munice pro džihádisty. Místo vynucování zbrojního embarga na moři vyzvedávaly migranty, které na čluny posadili džihádisté z GNA a vozili je do Itálie, na Maltu a na řecké ostrovy.
Dokument, který nám byl předložen, se také zabývá zákazem vývozu zbraní do Libye – je ovšem zaměřen výhradně na Haftarovu armádu. Džihádisté jako by vůbec nebyli problém.
Skandální je zařazení Spojených arabských emirátů na sankční seznam EU. US prezident Donald Trump byl minulý týden navržen na Nobelovu cenu za mír za prostředkování mírové dohody a vzájemného diplomatického uznání mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty. Týden poté europoslanci navrhnout sankcionovat tuto zemi, která vojensky neohrožuje žádného svého souseda. Armáda Spojených arabských emirátů – respektive její letectvo – je aktivní v jediném válečném konfliktu. Poskytuje leteckou podporu Libyjské národní armádě. Její letadla do země nevpadla jako agresor, ale přišla na pozvání posledního legálně zvoleného parlamentu sídlícího v Tobruku. 
Žádnou legální pozvánkou se rozhodně nemůže vykázat turecká armáda, které okupuje velkou část Sýrie – kurdský kanton Afrín a část Rojavy a kus kantonu Idlíb, kus Iráku a nemalou část Kurdistánu, který vyhlásil nezávislost na Iráku v roce 2017. Turecko je agresor, který se dopouští válečných zločinů na několika frontách. V současné době vojensky ohrožuje i 2 členské státy EU -Řecko a Kypr. Přesto proti němu ani na několikátý pokus nebyly žádné sankce vyhlášeny. Frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí europoslanci zvolení v ČR za SPD, navrhovala do sankčního seznamu přidat právě Turecko. Náš návrh byl probruselskou většinou již poněkolikáté zamítnut.
Návrh na uvalení sankcí proti Egyptu a Spojeným arabským emirátům, kteří jsou spojenci 3 členských států EU sdružených v protiturecké středomořské alianci, byl naopak schválen. EU se stává čím dál větší překážkou účinné obrany svých členských států.