Propast na dohled: Barevná revoluce v USA, dluhový zabiják v EU. Turečtí piráti loví řecké rybáře. Brusel podporuje džihádisty. Nejasné pokyny, nebo spiknutí s Erdoganem? Horký podzim rozhodne

Originální grafika ProtiProudu

Pavel Kopecký
19. 6. 2020  ProtiProud
Pavel Kopecký přináší zprávy z turecko-řecké fronty a všímá si několika ohnisek, na kterých v těchto dnech probíhá zápas o přežití západní křesťanské civilizace

Svět, který se těžce probírá z koronavirového šoku, jehož ekonomické důsledky pro západní civilizaci dnes neumí nikdo přesně odhadnout, dostává jeden úder za druhým. Ať už si myslíme o vzniku a pozadí epidemie cokoliv, zůstává neoddiskutovatelnou skutečností, že připravila svět pro rozsáhlé změny, které byly globalisty dlouho plánovány.

Tak jako se pádem dvojčat před devíti lety podařilo zvrátit původně spíše izolacionistický postoj Bushovy administrativy a rozjely se rozsáhlé vojenské intervence USA na Blízkém východě, tak se i dnes v postkoronavirové době využívá oslabení západního společenského organismu pro rozšíření vlivu globálních struktur.

Přepsat dějiny i současnost

Hlavní západní odpůrci globálních snah o nastolení NWO – prezident Donald Trump, britský premiér Boris Johnson či země V4 – čelí proto stále se stupňujícím tvrdým útokům. Maďarsku právě Evropský soud zakázal identifikovat ze zahraničí placené Sorosovy neziskovky. Právě ty se nyní snaží v Británii podrazit nohy Johnsonově vládě (ve spolupráci s muslimským starostou Londýna), která dala jasně najevo, že jde do “tvrdého Brexitu”.

Také barevná revoluce probíhá v USA pod taktovku neziskovek a nadnárodních korporací. Ty se rozhodly věnovat na udržení rasových nepokojů a hořících amerických měst podle svých vlastních slov více než jeden a půl miliardy dolarů hnutí Black Lives Matter zaštiťující rasovou revoluci po celém západním světě.

Past do které se snaží liberální demokraté podporující revolucionáře z Antify vlákat prezidenta Trumpa podporou nezákonnosti v ulicích sklapne patrně naprázdno. Vznik pirátské „Antifa zóny“ ve východní části Seattlu, stejně jako kapitulace před požadavky na rozpuštění policie v některých demokraty ovládaných městech ale ukazují, že vidina udržení nepokojů až do podzimních prezidentských voleb dostává stále jasnější obrysy.

Zatímco americký Deep State vsadil vše na jednu revoluční kartu v křečovité naději, že hořící americká města odradí americké voliče od volby Donalda Trumpa, druhá divize globální moci v Bruselu rozjela rozsáhlou operaci na definitivní likvidaci zbytků státní suverenity členských států rozpuštěním ve společné dluhové pasti a sebevražedném “zeleném údělu”, který podřeže poslední zdravé kořeny národních ekonomik.

Absurdní rasová karta se stala záminkou pro revoluční běsnění globální mládežnické avantgardy, která se nyní vypořádává s celými dějinami západní křesťanské civilizace, jež má být podle revolučních vizionářů nahrazena globální orwellowskou společností bez minulosti a jakýchkoli duchovních kořenů a tradic. Cílené útoky na sochy a památníky významných osobností, panovníků a vůdčích státníků Západu ukazují, že totální přepsání dějin pokládají za podmínku globalistické vlády nad světem.

Útoky ze všech stran

V tomto si “liberální demokraté”, v jejichž jméně se toto šílené představení odehrává, v ničem nezadají se svými velkými vzory z dob leninské říjnové revoluce, nacistického Německa nebo Islámského státu. Koneckonců, na vzniku všech tří režimů se tyto kruhy významně podílely. Islámský džihád je jen jednou z forem nátlaku, který dnes tyto skupiny používají proti západní – donedávna ještě křesťanské – civilizaci, která jim kromě křesťanského Ruska a konfuciánské Číny stojí v cestě za světovládou.

Kromě frontálního útoku vedeného americkým Deep State a bruselským politbyrem se proto znovu rozhořívá i nová fáze migrační krize, (k čemu jsou migranti dobří vidíme dnes v ulicích amerických měst), kterou se podařilo pozastavit díky odvážnému postoji orbánovského Maďarska a zemí V4. Po březnovém a dubnovém neúspěšném útoku na řeckou hranici po souši to od května Turci podporovaní Bruselem zkoušejí po moři. Díky odhodlání Řeků, se ale jejich snahy o uchycení na řeckých ostrovech zatím nesetkávají s větším úspěchem.

Oddíly prvního sledu tvořené tureckými tajnými službami, islámskými džihádisty staženými ze Sýrie a mužstvem tvořeným migranty z Afriky a Asie narážejí kromě řecké námořní stráže také na odhodlání místních rybářů, kteří kolem svých ostrovů vytvářejí domobranu a varují včas před invazními plavidly nepřítele. Mnozí z nich se dokáží také menším migračním plavidlům účinně postavit nenechávají řecké výsostné vody bez dozoru.

Na čí straně?

Turci proto vytvořili speciální oddíly zaměřené na boj proti řeckým rybářům. Tyto námořní jednotky pirátů zvláštního určení byly minulý týden v Turecku zaregistrovány pod krytím „zájmového spolku“ Lovci z Edirne. Přímo ve svých stanovách otevřeně deklarují, že jejich cílem je „lovení řeckých rybářů“. Podle řeckého serveru pronews.gr organizace na svých webových stránkách uvádí, že „loví pouze Řeky a nebere zajatce, ale střílí je“. Řecké vojenské lodi, které střeží námořní hranici s Tureckem, již musely ostrou střelbou odrážet několik pokusů „Edirnských pirátů“ o napadení řeckých rybářů v řeckých teritoriálních vodách.

Turci potřebují volnou ruku ve Středozemním moři nejen pro chystanou invazi na řecké ostrovy, ale v neposlední řadě také pro svoje záměry v Libyi, kde drží u moci spolu s Bruselem džihádistickou vládu v Tripolisu. Proti ní stojí Libyjská národní armáda, které velí maršál Chalífa Haftar podporovaný Ruskem, Egyptem a zčásti též Francií, který svádí s džihádisty podporovanými Turky tvrdé boje.

Když minulý týden Turecký konvoj vezoucí islamistům zbraně zaregistrovaly řecké lodě, posádky nevěřily vlastním očím. Místo aby lodě plující pod „vlajkou“ EU Turky zastavily, vytvořily jim koridor na ochranu, aby mohly v klidu doplout do libyjských přístavů a porušovat tak okatě embargo OSN na dovoz zbraní do Libye. Když se šokovaní Řekové obrátily na kapitány doprovodných lodí EU, dostalo se jim odpovědi o „nejasných rozkazech“ z Bruselu.

Podle řeckého serveru pronews.gr kvůli této „chybě“ telefonoval řecký premiér Kyriakos Mitsotakis do Bruselu. Při ostré výměně názorů s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem zazněla i slova o „sabotáži“. Kvůli zradě lodí pod velením Bruselu se Turkům podařilo do Libye na pomoc džihádistům přisunout minulý týden další posily a techniku. V Libyi se tak schyluje k velké bitvě nejen o obrovské zásoby ropy, kterými země disponuje. Turecko zde chce mít „prst na spoušti“ pro další trasu migrantské invaze do Evropy.

Vypadá to, že všichni spěchají, aby měli co nejsilnější pozice před závěrečným měřením sil, které proběhne začátkem listopadu ve Spojených státech. Teprve výsledek tohoto souboje na řadu let určí, zda má západní civilizace ještě nějakou naději, nebo se definitivně posune k okraji srázu.

Propast je již na dohled.