Povídání o přírodní rozmanitosti

Včera 22. června se konalo setkání členů Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova s komisařem pro životní prostředí, oceány a  rybolov Virginijusem Sinkevičiusem. Tématem byla biodiverzita, neboli přírodní rozmanitost. Po dvacetiminutovém úvodu komisaře měli možnost pohovořit minutu a půl koordinátoři frakcí a pak po minutě ostatní členové výboru.

V českém překladu jsem jako koordinátor frakce Identita a demokracie řekl toto:
“Nejen podle oficiálních zpráv, ale také jako turista a bývalý amatérský entomolog pozoruji během posledních padesáti let zřetelný úbytek rozmanitosti v přírodě. V dokumentech Evropské komise nalézám seznam cílů a zdůrazňování jejich důležitosti, ale nic o proveditelnosti a efektivnosti.
Některá opatření jdou proti sobě. Například navrhované omezování chovu hospodářských zvířat snižuje možnost hnojení organickými hnojivy, tím snižuje výnosy a zvyšuje potřebu orné půdy. Je méně koprofágního hmyzu a s ním mizí ptáci, kteří se jím živí. Navíc půda ztrácí schopnost pojímat vodu. Nebo bezvýhradná ochrana vlků, vyder a kormoránů likviduje nejen hospodářská, ale i divoce žijící zvířata.

Máme odpovědnost nejen k přírodě, ale i k hospodářství a jsme povinni nakládat hospodárně se svěřenými penězi. Všechny peníze ve veřejných fondech patří občanům, ne poslancům nebo úředníkům.
❓ První otázka. Máte pro své ambiciózní plány na utrácení veřejných peněz projekty, u kterých byla potvrzena efektivita? Kde je možné si to ověřit?
❓ Druhá otázka: Jakým systémem mají být fondy rozdělovány?
❓ Třetí otázka: Jak byly cíle projednány se zástupci států, od kterých se očekává plnění požadavků?
❓ Čtvrtá otázka: Nakolik vede podpora biodiverzity v Evropě k ničení přírody v zemích mimo Evropu?
❓Pátá otázka: Jak bude kompenzováno zdražení zemědělského hospodaření a snížení výnosů?”

Boj za přírodní rozmanitost je součástí programu Green Deal (Zelený úděl), na která má jít v novém Víceletém finančním rámci asi třetina všech peněz. Jak je z členských států dostat, o to se vede spor. Na první pohled zní „Zelený úděl“ bohulibě. Všichni přece máme rádi přírodu. To jen na první pohled. Ani mě, pokud bych nebyl ze své činnosti obeznámen, by nenapadlo, že neexistuje vůbec žádný projekt, tedy skutečný plán, co je kde třeba udělat, jakým způsobem, v jakém pořadí a navíc s předem známým výsledkem.

Existují dokumenty plné vzletných frází o potřebách a cílech, ale žádný projekt. Bude se tedy postupovat eurounijním způsobem. Vyberou se peníze, dají se na hromadu, úředníci napíší výzvy (třeba záchrana mokřadů, ochrany vlků, odškodnění majitelů zavřených elektráren, dotace na nákup elektromobilů…) a o  peníze se budou hlásit čilí zájemci, kteří napíší, co hodlají v té věci činit. Peníze jim budou přiděleny, nebo jejich žádosti zamítnuty podle kritérií stanovených bruselskými úředníky.
Funguje to skvěle, známe přece budování fotovoltaických elektráren, cyklostezek, po nichž skoro nikdo nejezdí, rozhleden, z nichž není nic vidět, atd. K tomu připočtěme korupci a její ozdravný vliv na společnost. Je to jako stavět dům bez projektu a najímat řemeslníky, aby realizovali práce podle vlastní fantazie a bez ohledu na ostatní.

Dlužno konstatovat, že jsem obdržel k věci přírodní rozmanitosti velmi rozumné stanovisko od Ministerstva zahraničních věcí ČR. Obávám se, že je pro Evropskou komisi a zelené fanatiky zcela nepřijatelné.
Na své otázky jsem nedostal odpověď, protože komisař byl vyzván předsedou, aby odpovídání na otázky zkrátil a komisař se rozhodl své vystoupení zkrátit právě o  odpovědi na moje otázky.

I tak jsem se dozvěděl mnoho zajímavého, například že omezení hnojení a používání chemických postřiků zajistí kvalitnější produkci, takže ji zemědělci budou moci prodávat dráže a navíc budou občané zdravější a tak se ušetří na zdravotnictví. Jedním z cest jak snížit přírodě škodlivou a zdraví nebezpečnou živočišnou výrobu je zákaz reklamy na masné výrobky.

Příště se budu věnovat Zelenému údělu systematičtěji, aby si občané uvědomili, kam nás vede Evropská unie.