Jiří Jírovec
10. 6. 2020
Jděte loket v paži, prchejte nohy na ramenou a probůh, ať se nevracíte! (rada senátorům dle Vladislava Vančury).
Pánové ze Senátu přivezou ostrovanům bonmot: “Groše nesmí zvítězit nad hodnotami.”
Hodnoty jsou jejich, nikoli nezbytně naše. Mohli mluvit o tolarech, jenže to by mohlo vést k nežádoucí záměně měny. Zkuste si to říct nahlas.
Peněz se u nás často nedostává, zato slova laciní. Některé výroky lze považovat za tak levné, že jsou až bezcenné. O prezidentovi lze říct, že je prase hodné vykrvení, místopředsedu Sněmovny, označit za svini nebo jemněji za zmrda, a neodsouzeného obvinit, že je zloděj nebo udavač. Nic se nestane, vše je v současné české normě.
Stateční se neshrbují před nikým. Ti obzvláště erektovaní občas kritizují nejen USA, ale dokonce i Izrael. Za soudružskou kritikou rychle přichází vysvětlení, že byla myšlena jinak.
Naše společnost je bezbřeze svobodná. Demokraticky přijatý zákon umožňuje zřizovat ghetta, nechat domy zdevastovat a pak je v zájmu veřejnosti vykoupit zpátky, aby mohla být podána žádost o dotaci na jejich zbourání.
Můžeme svobodně přepisovat historii a vracet se k pravidlům, která byla kdysi napsána proti cibulí smrdící spodině. Nesluší se zmiňovat, že za Protektorátu šlo o židy.
Chudáky naše města a obce nechtějí. Jistě ale přijde den, kdy bude nalezeno konečné řešení hodné 21. století.
V rámci osobní svobody zatím mohou lidé (prý z vlastní volby, jak obecně věřeno) žít na ulici.
Jejich svoboda byla hrubě napadnuta osočením, že se nám bezdomovci shlukují bez roušek a odmítají jít domů.
V době, kdy kvarteto Babiš – Vojtěch – Hamáček – Prymula vyhnalo přizpůsobivé občany do domácího vězení, byli bezdomovci bezprecedentně donuceni nasadit roušky a uklidit se do stanů. Lze doufat, že zmíněný exces již byl odstraněn, stany šly do skladiště a bezdomovcům jsme vrátili svobodu žít na ulici jako doma.
Pokud budou senátoři Vystrčil a Drahoš vyprávět svoje zkazkové hodnoty dostatečně přesvědčivě, možná na ostrově zůstanou jako motivátoři. Z hodnot již zůstalo jen vyprázdněné slovo a řeč je o grošících, které u nás Tchaj-wan investuje štědřeji než Čína.
Klauni nejsou, ale šašků je…, postěžoval si kdysi Jan Werich. Mnoho politiků by muselo někam odjet, aby klaunů maličko přibylo.
