Škrtič zelený

Jan Vítek
23. 5. 2020   VašeVěc

Ze všech plazů jsou nejodpornější škrtiči. Obejmou oběť v jakoby přátelsky, zapnou své nadměrně vyvinuté svalstvo a svírají a svírají. Prý syčí oběti konejšivě do uší, ale ta neslyší, lapá po dechu, může jen trochu vydýchnout, čímž umenší objem hrudníku a škrtič okamžitě zesílí objetí.

Škrtič zelený se nachází na celém světě. Od ostatních škrtičů, kteří hýří barvami, se odlišuje fádní zelení. To proto, aby se mohl se dostat k oběti, aniž upoutá její pozornost, vyvolat v ní sociální neklid a přivodit změnu režimu. Název Škrtiče zeleného Strýček Sam ukradl, říkají jedni, vypůjčil, říkají druzí, od Čechů. *) Tak či onak, je to už zapomenutá historie. Co nás zajímá je jeho modus operandi, abychom použili mluvu mužů zákona.

Když petrolejářská firma Saúdské Arábie prodá sto tisíc barelů ropy Číně, k transakci je nutně zapotřebí Zelený škrtič Strýčka Sama.

Když loni evropská letecká společnost Air France koupila 60 tryskáčů od evropského výrobce značky Airbus, smlouva byla dojednána v dolarech, ačkoli obě strany běžně platí v euro.

Zkrátka bez dolaru si v mezinárodním obchodě ani neupšouknete. Proč? Byznys je džungle a v něm vládne právo silnějšího. Tím je dolar. Strýček Sam může pohrozit kterékoli cizí vládě, že buď bude tancovat, jak on bude pískat, anebo si ve finančním světě neškrtne, protože jí neuvolní byť jeden cent, do jejího devizového účtu, aby mohla něco koupit nebo prodat na mezinárodním trhu. Chytrý jak je, vytvořil si zákon, který mu to zakazuje. Bingo.

Páchat zločiny v mezích zákona umí mnozí. Páchat zločiny v rámci zákona dokáže jenom génius.

President Wilson stanovil, že základní linií americké mezinárodní politiky má být „mluvit tiše, ale mít velký klacek. Dnes jej nahrazuje Zelený škrtič. Není tomu tak dávno, co Strýček Sam uvalil na francouzskou banku BNP Paribas pokutu 8.9 miliard dolarů. Za co? Obchodovala se zeměmi, které Strýček Sam nemá rád, s Kubou a Íránem.

Překvapuje vás snad, že BNB je francouzskou bankou a že Francie nemá s Kubou a Íránem žádný problém? No, a co má být! BNP kšeftovala se zeměmi, které se Strýčkovi Samovi nelíbí, a proto byla po zásluze potrestána. Buď to uznala, nebo si spočetla, že ten pakatel nestojí za to, aby přišla o dolarový účet. Tak se prohnula.

Irácký parlament odsouhlasil letos v lednu stažení amerických vojáků ze země. Byla to nezávazná rezoluce, což znamená, že parta politiků se chce zviditelnit. Strýček Sam hned pohrozil Zeleným škrtičem a je zas ticho.

V paměti iráckého národa jsou natrvalo zapsány bankovní a obchodní omezení z devadesátých let minulého století, která měla způsobit smrt půl milionu dětí následkem nedostatku potravin a léků. Tuto skutečnost někteří zpochybňují, ale v květnu 1999 ji přiznala v televizním rozhovoru pro CBS Madeleine Albraightová, která tehdy byla americkou velvyslankyní v OSN. Na otázku reportérky, zda tato žertva byla odpovídající cena za oslabení režimu, odpověděla: „Myslím, že je to těžká volba, ale cena podle nás za to stála.“

Nedávno uveřejnil Washington post článek nadepsaný „Spolu s explozivním růstem případů koronaviru v Iránu, US mu brání v přístupu k lékům a léčebným přístrojům.“ Zelený škrtič zcela udusil dovoz základních medikamentů a zařízení na jejich domácí výrobu. Řada jiných nutných prostředků, včetně dýchacích přístrojů a speciálních dýchacích masek, vyžaduje speciální bankovní povolení. V Iránu je dnes snad největší úmrtnost na Covid-19 na světě.

Podle posledních zpráv Zelený škrtič silně svírá Venezuelu. Následkem nedostatku dolarů, vláda musí tisknout víc bolivarů, aby mohla dovážet nejnutnější věci a udržovat ekonomiku v chodu. Nadbytek bolivarů v oběhu podporuje růst cen na trhu a inflaci. Roztáčí se čertovo kolo. Stále méně dolarů a stále nižší hodnota bolivaru = dražší dovoz, víc inflace, víc nedostatkových věcí, úpadek výroby, růst nezaměstnanosti = víc nespokojenosti a protestů. Zkrátka, po nedávném selhání invaze se připravuje další pokus o změnu režimu.

Nakonec jedno poučení: když Škrtič zelený pokojně syčí, neznamená to, že je v pohodě, ale že se chytá zaútočit.

*) musíme autora opravit. Název “dolar” vznikl z názvu mince tolar, která byla ražena v Banské Štiavnici v Horních Uhrách čili dnešním Slovensku.