 |
| Profesor Jan Keller |
Rozhovor s profesorem Janem Kellerem
27. 5. 2020 ParlementníListy
„Pokud by nedošlo k brexitu, žádné záchranné balíčky by se nyní nevymýšlely,“ komentuje aktuální plán Berlína a Paříže známý sociolog, bývalý europoslanec profesor Jan Keller. Evropská unie je podle něj podivná bytost, která by se chtěla napůl podobat Adamu Smithovi a napůl matce Tereze. „Na takové křížení by si netroufl ani Mičurin.“ V souvislosti se vztahy mezi USA a Čínou upozorňuje: „Jestliže někomu přenecháte svoji ekonomiku a druhého se vám nepodaří rozparcelovat a přivlastnit si jeho zdroje, musíte připravovat válku.“ V závěru rozhovoru jsme se pak raději neměli ptát na starostu Řeporyjí. „Tak to se vám příliš nepovedlo. Rozhovor by měl končit něčím hezkým, optimistickým a uklidňujícím, nikoliv něčím olezlým, slizkým a odpudivým.“
Existenční hrozby vyžadují výjimečné zásahy. Německo a Francie navrhují vytvořit evropský program v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) na hospodářskou obnovu po koronavirové krizi. Mělo by jít o kombinaci grantů a úvěrů. Podporu z fondu mají čerpat země a sektory nejhůře postižené pandemií. Co říkáte plánu Berlína a Paříže?
Domnívám se, že tady nejde v první řadě o koronavirus. Jsem si jistý, že pokud by nedošlo k brexitu, žádné záchranné balíčky by se nyní nevymýšlely a nechystaly. Naprostá většina uvažované částky má sloužit jako jakási kompenzace Itálii, aby neuvažovala o odchodu z Evropské unie. Je to jeden ze zakládajících členů, takže psychologické dopady by byly ještě větší než v případě brexitu.
Jeden z hlavních argumentů proti přijetí eura říká, že pokud bychom euro přijali, museli bychom přispívat v rámci eurozóny na ty země, které jsou na tom nejhůře, zatím především na Řecko. Nedává smysl, abychom se při nevýhodném kurzu koruny solidárně podíleli na vylepšování bilancí ekonomik, které používají euro a jsou navíc mnohem větší, výkonnější, produktivnější, zkrátka modernější než ta naše. Proč bychom měli dávat almužny svému ekonomickému vzoru?
Zmíněné země poukazují na zásadní problém, a sice na to, že Evropská unie je vyloženě schizofrenní útvar. Na jedné straně mají v Bruselu plná ústa podpory svobodného obchodu a volného trhu. Chtějí odstraňovat všechny bariéry, které brání fungování trhu přes jakékoliv hranice. Když se ale vyskytne problém, mají být v rámci těchto hranic obdarovávány země, kterým se nedaří. Evropská unie je podivná bytost, která by se chtěla napůl podobat Adamu Smithovi a napůl matce Tereze. Na takové křížení by si netroufl ani Mičurin.
Určitě bude. A dovedu si představit, kolik bruselských politiků, kteří naoko odchodu Británie litují, se ve skrytu duše tetelí radostí. Ale pokud vím, jedná se v současné době o přijetí Albánie, takže počet členů se zase vyrovná. Pokud odejde Itálie, mohli bychom přijmout třeba Kosovo.
Tady se ukazuje, že pan premiér neuvažuje dostatečně proevropsky. Trestat někoho za jeho úspěch přece vůbec neodporuje našim nejvyšším hodnotám. Jak jinak vysvětlit, že Maďarsko má být trestáno za to, že se ubránilo vlně ilegální migrace? Připravuje se trest pro Řecko, které zatím odolává turecké snaze exportovat přes něj do Evropy další migranty. Tresty jsou v našem společenství pro úspěšné a vysoké odměny pro neúspěšné. Ale o tom balíčku ve výši půl bilionu eur už jsme mluvili. … …. …. …. ….
(text celého rozhovoru najdete zde)
