 |
| Sociolog Petr Hampl |
22. 5. 2020 Sputnik a blog Petra Hampla
Skupina poslanců předložila návrh, který má Česko přivést k potravinové soběstačnosti. Část opozice jej však považuje za hrozbu a důrazně proti němu vystoupila. Naopak český sociolog Petr Hampl se domnívá, že se jedná o jednu z nejlepších polistopadových iniciativ.
Česko již delší dobu trápí rostoucí ceny potravin a jejich import. Řešení řada politiků vidí v docílení potravinové soběstačnosti. Přesně o to usiluje návrh skupiny poslanců v čele s Margitou Balaštíkovou (ANO) a Zdeňkem Podalem (SPD), který má podpořit domácí výrobu.
Sociolog Petr Hampl tuto iniciativu uvítal a označil ji za jeden z těch nejlepších návrhů, které tu za 30 let padly.
“Návrh na povinné procento domácích potravin v obchodech patří k tomu jednoznačně nejlepšímu, co se tu objevilo od roku 1989. řeší nesmírně závažný problém (potravinovou soběstačnost) a nevystavuje nikoho nepřiměřené šikaně státní byrokracie. A dokonce ani nevytváří nároky na státní pokladnu. Optimální.
Však už taky nadnárodní skupiny znervózněly a jejich zástupce, jakýsi Tomáš Prouza, začal vyjadřovat dojemnou obavu o naši svobodu. Až jsem z toho byl naměkko. Pokaždé, když tenhle pán vyjadřuje zájem o moje dobro, okamžitě vím, na čem jsem.
Připomínám, že neexistuje něco jako svoboda sama o sobě. To by musela být „svoboda panující nad masami otroků“, jak to popsal Isaiah Berlin. Svobodný může být jenom konkrétní člověk (či snad zvíře).
A budou farmáři méně svobodní, když získají možnost pěstovat místo řepky obilí, a někdo to od nich bude chtít?
Budou spotřebitelé méně svobodní, když na pultě bude místo holandského rajčete ležet české?
Budou prodavačky méně svobodné, když budou z beden vyndávat místo španělských jablek česká?
Budou méně svobodní korporátní otroci, pardon manažeři? Kdepak, tam už není co ubrat.
Zkrátka, nenechme se ošidit. Nejde o svobodu, ale o zisky a bonusy těch, kdo si stejně nezaslouží.“ napsal Hampl na Facebook.
Naopak opozice varuje před negativními důsledky. Především se obávají zvýšení cen a omezení svobody spotřebitele.
„Prosím, nekomentujme tento návrh tak, že se to stane. To se nesmí stát! Nikdo v téhle zemi (levicový, pravicový, apolitický) si nezaslouží jíst předražené odpadky pro větší zisky agrobaronů. Braňme se! Nenechme si zakázat svobodný výběr kvality i ceny!“ napsal k návrhu šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.
Hamplovi se však nelíbí zneužívání slova „svoboda“.
„A budou farmáři méně svobodní, když získají možnost pěstovat místo řepky obilí, a někdo to od nich bude chtít? Budou spotřebitelé méně svobodní, když na pultě bude místo holandského rajčete ležet české? Budou prodavačky méně svobodné, když budou z beden vyndávat místo španělských jablek česká?“ napsal. „Zkrátka, nenechme se ošidit. Nejde o svobodu, ale o zisky a bonusy těch, kdo si stejně nezaslouží,“ uzavřel věc Hampl.
Potravinová soběstačnost
Potravinová soběstačnost je iniciativou skupiny poslanců, kteří ji přidali jako pozměňovací návrh novely, jež řeší dvojí kvalitu potravin. Novelu bude příští týden projednávat Poslanecká sněmovna.
Potravinové soběstačnosti má být dosaženo prostřednictvím povinného zvyšování podílů českých potravin na pultech domácích obchodů. Příští rok by měl dosáhnout 55 % a každý rok by se zvyšoval o 5 %. K roku 2027 by na pultech již mělo být 85 % českých potravin.
Pro potravinovou soběstačnost se dříve vyslovil i sám premiér Andrej Babiš.
„Dneska jsou čísla o soběstačnosti katastrofální. Každý stát se má dlouhodobě zasadit o to, aby uživil svoje obyvatele. Máme 30 let od revoluce. V 90. letech, kdy nebyla vize v zemědělství, politici řekli, že si vše dovezeme,“ prohlásil například premiér na sněmu Agrární komory v Brně v květnu 2019.
Redakce Nové republiky k tomu dodává:
ano, určitě musíme se opět dopracovat soběstačnosti v potravinách, které jsme s to sami v našich klimatických podmínkách vypěstovat a vyrobit. Je to součást státní suverenity a dlouhodobé opatření pro překonání jakékoli budoucí potravinové krize způsobené např. probíhající změnou klimatu.
Opatření, které navrhují poslanci ANO a SPD je sice rychle proveditelné, ale stojí jen na byrokratických základech místo na svobodném nedeformovaném trhu.
Problém vidíme především v dotacích cizích státních subjektů na vývoz potravin jejich zemědělců. Jsou to různé dotace na udržování zemědělských pozemků, na palivo a energie pro zemědělce, dotace na dopravu při vývozu potravin atd. atd. atd. To vše činí trh pokřivený, neregulérní a k našim zemědělcům velmi nespravedlivý a nefér. Je hlavním důvodem dovozu potravin s dampingovými cenami, kterým naši zemědělci a výrobci nemohou konkurovat.
Politika dotací je hlavním politickým nástrojem Evropské unie. Proto se domníváme, že pokud se politika EU zásadním způsobem nezmění, je nutné z ní odejít a dál nepoškozovat naše hospodářství. Potravinová soběstačnost je základní součástí bezpečnosti i prosperity jakékoli společnosti.
