 |
| Dr. Jiří Jaroš Nickelli |
Jiří Jaroš Nickelli
19. 5. 2020 ČeskéNárodníListy
Ruský komentátor V.V.Pjakin často správně hodnotí světovou politiku jako akty globálního významu. V prognóze Eurochalifátu, obnovy R–U, nebo v realizaci projektu Trojmoří ovšem používá ambivalentní fakta a nebere v potaz antagonismy jednotlivých složek projektů.
Správně používá odkazy na aktivity různých klanově–korporátních skupin,které sledují své vlastní zájmy na ukor zájmů ať tradičních nebo zformátovaných států současnosti. A právě v antagonismech těchto korporátních skupin tkví čertovo kopyto výbuchů těchto projektů. Jak?
Autor pokládá snahu vytvořit Eurochalifát pod dominátem Iránu za hotový proces,a nepředpokládá možnost střetu západních států s tímto projektem. Na první pohled to tak dnes vypadá. Ale jen na první pohled.
Zatímco se zdá, že islamizace západní Evropy je již muslimy vyhrána, nebere se v potaz dosavadní vření pod Papinovými kotly jednotlivých národních států.
Kdo jsou hořícími poleny pod kotly států Západu? Francie, hnutí Le–Penové, Německo – hnutí AfD, Británie – UKIP a další seskupení. Jediný stát, který se zdá být ztracen v islamizaci, je Švédsko,ale i tam může dojít k výbuchu. Za výbuchy pokládám možné občanské války, které znemožní trvalou integraci muslimů. Tak jako válka na Donbasu znemožňuje trvalou integraci Ukrajiny. Takže celý projekt islamizace Západu může být nejen zpomalen, ale i dlouhodobě přerušen – přes veškerou snahu klanově korporátních skupin jej dokončit. Zde nic není jisté.
A projekty R–U, resp.U–R a Trojmoří?
V integraci seskupení V4, vládnou velké antagonismy jednotlivých členů, z nichž nejdůležitější je antagonismus Polska a Uherska o vedoucí roli. Češi a Slováci již v tom nehraji větši roli, než roli případných přídavných článků. Dodejme slabých článků po všech stránkách.
Osvětleme to na příkladu zamýšlených projektů R–U a Trojmoří. Pjakin operuje s tím, že údajně jediný historický stát v seskupení jsou Uhry, což není historická reálie. Rakousko a Česko, jsou rovněž historicky generované státy, a jejich dočasná inferorita nic nemění na historické genezi. Polsko mělo rovněž historickou genezi, ovšem daleko déle přerušovanou, než Rakousko nebo Česko. A zde vidíme zásadní slabiny projektu nazvaného Pjakinem Uhersko–Rakousko,a to pro sanaci Habsburské knihovny a pražského okultního kruhu…
Antagonismy vedoucí roli v této “Podunajské federaci” (stará myšlenka, prosazovaná jž za Karla I., která se nemohla zdařit), jsou tak velké, že integrace by nemohla mít delší trvání,ani kdyby se ji zdařilo dočasně politicky slepit! Rakušané by se nikdy nesnížili k tomu, být podřízeni Uhrům, jako naopak. Každý kdo byl v Rakousku ví, že nostalgie po vedoucí roli v obnovené federaci (monarchii?) je tak živá a silná ,že by Rakušané NIKDY nepřijali jakoukoli podřízenou roli. U Uhrů je to totéž.
Mimochodem, mapy Velkouherska, kterými V.V.Pjakin operuje,nejsou nic nového. Ostatně i Rumuni operuji de facto stejnou mapou jako Uhři.Obě mapy jsem viděl, v muzeích Uher i Rumunska. Už za socialismu…
Tudíž projekt bude uskutečnitelný jen velmi těžko, a pokud by se uskutečnil, potrvá jen krátce, než se zboří, jako staré Rakousko–Uhersko. Ostatně i Poláci patřili k úspěšným bořitelům staré monarchie, viz Dmowski, Paderewski, Pilsudski a další.
Jinak se to má s projektem Trojmoří pod manifestovaným vedením Polska. Tomuto projektu by mohly věnovat pozornost i elity Česka, Slovenska a Slovinska. Zas je tu antagonismus Rakušanů, o Uhrech nemluvě. A navíc, jelikož jde o globalistický projekt vzniklý pod patronací U.S.A. je otázka, jaká bude jeho životnost v souvislosti s probíhající faktickou občanskou válkou o moc mezi zjednodušeně řečeno clintonovci a trumpovci.
Takže oba projekty mají závažné trhliny, bránící jejich současnému uskutečňování.
Celý tento politický galimatyáš středovýchodní a středojižní Evropy (problémy Balkánu, zvláště zničené Jugoslávie, navazují!) samozřejmě zavinilo sjednocení Německa, před kterým velice výstižně varovala již Margaret Thatcherová, která toto sjednocení pokládala za konec tradiční Evropy a hrozbu pangermánské dominance v Evropě – jakkoli je Německo okupovaný stát!
Ovšem v jednom ohledu lze s V.V.Pjakinem jednoznačně souhlasit – jestliže existuje nějaká mocnost, která může ochránit středovýchodní a středojižní Slovany před likvidací, pak je to jedině Rusko.
Dr. Jiří Jaroš Nickelli,
