Ivan David
28. 4. 2020
Jde o “přechodné období”, protože reforma “Společné zemědělské politiky” nebude včas projednána. Evropská komise do návrhů “reformy” napsala naprosto nepřijatelná ustanovení, podle nichž měly být sníženy zemědělské dotace ve prospěch imigrace. Později návrhy ještě zkomplikovala převáděním peněz na nesmyslný “Zelený úděl”.
Všechny tyto kontroverzní návrhy vyvolaly velký odpor jak v Zemědělském výboru, tak i v Radě ministrů zemědělství. Komise navíc opět odmítla přidat peníze na dotace státům na Východě na úroveň dotací na Západě, i když dorovnání plateb na západní úroveň mělo být podle smlouvy o přistoupení ČR k EU provedeno už do roku 2013.
Evropský parlament nyní během COVID-krize pracuje na dálku. Poslanci, kteří neuvázli v Bruselu mají možnost i ze svých domovských států hlasovat o návrzích směrnic a nařízení, které předložila Komise. Poprvé od začátku pandemie máme nyní možnost hlasovat plnohodnotně i ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.
Při jednání o návrzích dílčích opatření proti ekonomické krizi vyvolané opatřeními proti šíření koronaviru vedení Evropského parlamentu (EP) vyhovělo Evropské komisi (EK) a spustilo jednání v nouzovém režimu. Počet pozměňovacích návrhů k balíčku opatření Komise byl z rozhodnutí vedení EP omezen jen na pět návrhů změn ke každému navrženému předpisu. V EP přitom působí 7 frakcí a k tomu skupina nezařazených poslanců. V nouzovém režimu tedy nedostaly všechny frakce možnost předložit pozměňovací návrh.
Dnes je to trochu „normálnější“. Hlasujeme o návrhu nařízení, kterým se stanoví přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) po roce 2020. Návrh tohoto nařízení europalament začal projednávat ještě před koronavirovou krizí. V Zemědělském výboru proto všichni poslanci dostali možnost předložit neomezený počet pozměňovacích návrhů. Celkem se jich sešlo 506.
Na první pohled to vypadá jako velké číslo. Řada poslanců však navrhuje totéž co jiní kolegové. Je to důkaz, že Komise návrh napsala špatně, v rozporu s potřebami zemědělství v jednotlivých zemích. Každý poslanec měl možnost se doma poradit se zemědělskými odborníky včetně zástupců Národní platební agentury. Na základě těchto porad jsem předložil 90 pozměňovacích návrhů. Z nich 80 se týká prodloužení doby “přechodného období”, protože není realné se dříve připravit na “společnou zemědělskou politiku”, jejíž projednávání mělo skončit v červenci, ale bylo přeušeno. V jedné verzi navrhuji prodloužení o 2 roky a ve druhé o 3 roky. Velkou nevýhodou nařízení, podle nichž jsou vypláceny dotace zemědělcům je, že jejich účinnost je stanovena na dobu určitou. Platnost nařízení podle nichž jsou vypláceny dotace nyní končí 31. 12. 2020.
Už když jsem v červenci loňského roku začal pracovat v Zemědělském výboru bylo jasné, že reformu nelze do konce letošního roku dokončit tak, abyx mohla být od příštího roku uplatněna v praxi. Na podzim si to konečně přiznala i Komise, a předložila návrh nařízení o přechodných opatřeních, v němž navrhla prodloužit platnost současných dotací o rok. Už při prvním projednávání jsem upozornil (a nebyl jsem sám), že rok stačit nebude. I kdyby se podařilo do konce roku 2021 dokončit jednání v EP, čemuž kvůli velkým rozporům a dalším změnám předloženým kvůli Zelenému údělu Komisí nevěřím, jsem přesvědčen, že shody mezi Parlamentem EU a Radou ministrů se napoprvé nepodaří dosáhnout. Domnívám se, že o reformě budeme hlasovat minimálně ještě jednou. A považuji za dost pravděpodobné, že nakonec budeme hledat s ministry nějaký kompromis v dohodovacím řízení, což představuje jednání asi na 2 roky…
Samotné schválení tří reformních nařízení však nestačí. K návrhům bude muset Komise vypracovat prováděcí nařízení, což je něco jako prováděcí vyhláška na národní úrovni. A teprve až to celé bude sepsané a vyhlášené v Úředním věstníku, tak budou moci sednout k počítačům programátoři v národních platebních agenturách. A teprve až budou mít přeprogramovaný systém na nová pravidla bude možné přijímat žádosti a proplácet dotace zemědělcům. Po důkladné poradě se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) jsem proto navrhl prodloužit přechodné období o 2 nebo o 3 roky. K tomu jsem navrhl ponechat ČR možnost vyplácet národní dotace, které by bez dalšího povolení z Bruselu musely zaniknout. Podle připravované “reformy” mají být navíc zemědělské dotace sníženy ve prospěch nesmyslných “ambiciózních” plánů Evropské komise.
Pokud by se nepodařilo prosadit hlasováním dostatečné prodloužení přechodného období, mohlo by se stát to, co v Maďarsku v roce 2004. Maďaři ke dni vstupu do EU neměli dokončené programování informačního systému v národní platební agentuře. A i když jejich zemědělci na dotace měli právní nárok, nemohly jim být být vyplaceny. Proto jsem předložil sadu pozměňovacích návrhů, které by měly zajistit fungování systému i v příštím a dalším roce.
Na obrázcích se můžete podívat jak nyní hlasujeme z domovských zemí. Sekretariát nám poslal sadu hlasovacích lístků, které vyplníme, podepíšeme, naskenujeme a odešleme sekretariátu Výboru.
Zítra by nám měli oznámit, které pozměňovací návrhy byly schváleny. Držte palce našim zemědělcům a samozřejmě všem spotřebitelům, aby to dobře dopadlo.
