Tereza Spencerová
13. 3. 2020   ParlementníListy
OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ 

Podívejme se na rozšíření koronaviru na širším Blízkém východě. Íránu kosí virus i vládní představitele. Je pravda, že Peršané nebezpečí COVID-19 nejen podcenili, ale i tutlali? Myslíte, že chudší země, zejména africké, budou zasaženy mimořádně? A otevřeně se ptejme: Jaká může být infekčnost nové nemoci u migrantů, kteří se dobývají do Řecka?

Obecně na Blízkém východě není zatím situace nijak kritická. Třeba turisticky lákavý Egypt se stovkou milionů obyvatel hlásí 60 případů nákazy, přičemž takřka polovina nakažených se prý už i vyléčila, a jedinou tamní obětí byl německý turista, který si podle všeho koronavirus do Hurgády přivezl s sebou z domova. Velký nárůst hlásí Katar, Saúdové nebo Bahrajn, ale jsou to stále jen řádově stovky případů. A třeba Kuvajt je na tom z hlediska počtu potvrzených případů zhruba stejně jako my, ale přitom už zrušil veškeré letecké spojení se světem a vyhlásil zákaz chození ven, nechali zavřít restaurace, zakázali jakékoli veřejné shromažďování a na 14 dní platí jakýsi „státní svátek“ čili povinné volno pro všechny. Pěkně doma, za zavřenými dveřmi.

V regionu je na tom nejhůř, jak říkáte, Írán, kde už koronavirus zabil přes 350 lidí. Možná máte pravdu v tom, že Teherán zpočátku údaje o nákaze „tutlal“, ostatně hrozbu marginalizovaly při „rozjezdu“ epidemie prakticky všechny státy. A co víc, blízkovýchodní náturu obecně nějakými zákazy a příkazy beztak nelze příliš „sešněrovávat“. Takže i kdyby „netutlali“, epidemie by propukla tak jako tak, bez ohledu na to, že by přišli hned od počátku s nějakými radikálními kroky. Pokud navíc máte hromady fanatiků, kteří v rámci projevů náboženské horlivosti olizují jakési posvátné mříže, máte prostě problém. A co víc, jejich specifický problém spočívá v amerických sankcích, které mimo jiné zakazují i dodávky léků a látek, z nichž se léky mohou vyrábět. Čili Západ může Írán kritizovat za to, jak situaci zvládá, ale Teherán může ukázat právě na Západ a hodit většinu viny na něj. A bude mít navíc i pravdu. Pokud tedy Západ ve svých strategiích „změny režimu“ stále počítá s tím, že by si mohl nějak získat „srdce a mysli“ íránských davů a nasměrovat je proti jejich vládě, tak v těchto dnech a týdnech v myslích íránských davů znovu jen potvrzujeme svou monstróznost…

Pokud se ptáte na identitu migrantů, tak se vsadím, že Turecko o nich bude mít poměrně dobrý přehled. Je ovšem otázkou, za co se o své informace s námi podělí.

Angela Merkelová zaujala ke koronaviru poměrně odevzdaný postoj – že se s tím nedá nic moc dělat. Jak to hodnotit ve srovnání s čínským příkladem, kde se zdá, že virus zastavili? A velmi tvrdě řečeno: Burzy letí dolů a podnikatelé úpí. Nejen pan Hrušínský a jeho divadlo, tedy.
Jak už jsem naznačila v předchozí otázce, pan Hrušínský se fakt nemusí bát, že by v tom zůstal sám, naopak, co nevidět „pojde koza i sousedům“, protože vývoj v Evropě naznačuje, že po divadlech se zavře možná skoro všechno.

Když jsem včera ráno ještě v rozespalosti zahlédla titulek, který v podstatě jen lakonicky citoval lakonickou Merkelovou, že prý se nakazí až 70 procent Němců, fakt jsem hodně rychle probudila. Chápu význam občanských a jiných svobod a jsou mi opravdu drahé, ale nikdy by mě nenapadlo, že budou nadřazovány i pandemii. Fakt to tentokrát „zvládneme“? Pokud ten COVID 19 zase rychle nezmutuje do něčeho strašnějšího, asi nebudou umírat lidé po desítkách tisíc, natož po milionech, ale i tak. Chod společnosti se do značné míry zastaví. A pokud to bude nejen v důsledku samotného viru, ale i řízeně, tak v pořádku, mně – a jistě nejen mně – připadá logické, že určitá prevence je účinnější než následné sčítání škod. A ty budou velké, bez debaty.

Na druhou stranu samozřejmě není důvod k propadání nějaké hysterii, panice nebo strachu, který jako by se šířil rychleji než virus sám. Prostě, nestahujme kalhoty, dokud je brod daleko, myjme si ty ruce, pokud jsme to nedělali náhodou už před epidemií, pokládejme nahlas otázky, proč se děje to, co se děje, ale přitom všem se hlavně nepoddávejme strachu. Na jednu stranu sice není čas a prostor na nějaké frajeřinky, ale současně není důvod ani k panice. Koneckonců, 99,9999999 procenta z nás to očividně přežije. A pak, za nějaké tři čtyři měsíce, až epidemie podle všeho opadne, bude čas začít v klidu řešit, jak znovu pomoci na nohy panu Hrušínskému a dalším divadlům. Nebo se třeba rozhlédnout kolem, jestli ještě vůbec existuje nějaká EU, přinejmenším v podobě, v jaké jsme ji znali doposud. Anebo zhodnotit, co jsme se během epidemie dozvěděli o sobě a lidech kolem.

Rusko koronavirem extra netrpí – dokonce se uvažuje, že hokejové mistrovství světa by se ze Švýcarska přesunulo do Soči. Místo toho ale Rusové spadli do ropné cenové války se Saúdy. O co v tom vlastně jde? Kdo víc riskuje? Může se stát, že Rusové upadnou do další rozpočtové krize, protože cena ropy pod 30 dolarů je prostě málo? A jinak, co říci k návrhu, aby v rámci nové ústavy mohl Putin znovu kandidovat?

Když jsem viděla, že Putin může být prezidentem Ruska až do roku 2036, tak mě jako první napadlo něco jako: „tý vago, já už budu dávno pod drnem, a on tam bude vládnout pořád…“ Pobavilo mě to. Jiný kraj, jiný mrav. Většině Rusů to zatím nijak zásadně nevadí, těch pět opozičníků, kteří umějí dělat hluk, jako by jich bylo sedmnáct, nemá smysl příliš brát vážně, a tak ať si to Rusko užije. Je to fakt jejich problém. Rozhodně jim do toho nebudu kecat v situaci, kdy sami nevíme kudy kam a v rámci EU nemáme ani jistotu, že máme nějaké vedení ve smyslu toho slova.

Ale ptáte se na „ropnou cenovou válku“ a říkáte, že je to válka Saúdů proti Rusům. No, ono to tak možná „zvonku vyzerá“, ale Saúdové i Rusové si mohou nízké ceny za ropu dovolit, protože i při 30 dolarech za barel jsou stále ještě v plusu. A díky tomu si udrží svůj podíl na globálním trhu. A přitom cena aktuálně už z oněch počátečních 30 zase povylezla asi na 35 dolarů. Včera se ke snižování cen přidaly ještě Irák, Emiráty a Kuvajt, takže dumping vládne ropným světem. A v něm jediným poraženým zatím jsou američtí frackingoví těžaři, z nichž jen minimum umí těžit ropu za 40 dolarů za barel, ale většina těží za 60 dolarů. Takže „cenová válka Saúdů proti Rusku“ zatím nejvíc útočí na USA, a je proto otázkou, jestli to měli domluvené předem, nebo se to tak nějak „vyvrbilo cestou“. To zatím není jasné.