rozhovor s Václavem Vlkem
5.2.2020 ParlamentníListy
Česká televize fandí všemu, co se líbí pražské kavárně a našim přátelům v Bruselu. Od veřejnoprávní televize čekáme něco lepšího, než nám poskytuje v podobě průměru či podprůměru a neustálého uvědomělého politického školení na všech kanálech. Publicista a chartista Václav Vlk považuje za směšnou představu, že u nás existují nezávislá veřejnoprávní media a že by změnou financování nebo jiným složením Rady mohla přijít o údajnou nezávislost. Vždyť Českou televizi ve skutečnosti ovládají tzv. progresivní politické síly, různé party v jejím vedení a společnost ani vláda na ni nemají téměř žádný vliv. Ovlivnit by Českou televizi mohla jen nějaká celospolečenská revoluce.
Jak údajně řekl Winston Churchill: „Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval,“ také poněkud pochybuji, že Česká televize předběhla Novu, a když, tak nikoli proto, že by byla tak výborná, ale proto, že Nova od dob Železného už jen pomalu upadá. Skutečný počet diváků samozřejmě neznám, ale jedno vím určitě. Na Novu její „nováci“ moc nenadávají, zatímco na ČT nadává kdekdo. Je to tím, že jak od Ulice, tak od seriálu přezdívaného „Ordinace v růžových kalhotkách“ nikdo nic intelektuálního neočekává. Příznivci tupých nováckých seriálů jsou spokojeni, s čímkoli lepším jako Policie Modrava či Specialisté je velice spokojena i širší veřejnost. Zatímco od veřejnoprávní televize veřejnost očekává přeci jen něco lepšího. A dostává se jí průměru či podprůměru a neustálého „uvědomělého“ politického školení na všech kanálech.
Působí na vás Česká televize při informování o domácím dění, že by stranila politickým subjektům typu TOP 09, jak se o ní traduje, a naopak nebyla ani trochu nakloněna jiným, jako je třeba hnutí ANO, což dokumentovala úletem s reportáží, v níž označila Andreje Babiše třikrát za bývalého premiéra?
Česká televize prostě fandí všemu, co se líbí „pražské kavárně“ a našim přátelům v Bruselu. A když se k tomu hlásí TOP 09, tak velebí ji. A od doby televizní krize v roce 2000, kdy se zmocnili České televize takzvaní „havlisté“, kteří ovšem se skutečným Havlem nemají a ani před rokem 1989 nic společného neměli, nemají jiný program než „velebit pravdu a lásku“. Ovšem v jejich podání. Logicky tedy pomlouvají jakékoli jiné politické proudy, jedno zda ODS, KDU-ČSL, nebo ANO, které mají jiný politický názor. Například „antibabišismus“ je už úplnou obsesí jak v hlavních Událostech, tak prakticky ve všech pořadech vysílaných na ČT24. Když komentátor říká, že „Babiš je bývalý premiér“, tak je to krásná ukázka toho, kdy je přání otcem myšlenky a kdy je huba rychlejší než mozek.
Ve světě se mluví o nutnosti změnit financování veřejnoprávních médií. Týká se to i britské veřejnoprávní BBC, k níž Česká televize svého času vzhlížela. Premiér Boris Johnson dokonce zvažuje zrušení televizního poplatku, který by měl být dobrovolný. U nás se často objevuje návrh, že by televizi bylo možné platit ze státního rozpočtu a koncesionářský poplatek by byl zrušen, protože se jedná jen o další daň. Myslíte si, že by změnou financování mohla veřejnoprávní média přijít o svou nezávislost, jak také zaznívá?
Obávám se, že nikoli. V politické realitě takzvaného sociálního státu, ve které žijeme, je to vlastně jedno. Stejně tak jako ona údajná platba „státního a důchodového pojištění“ je ve skutečnosti jen jinak nazývaná daň. O jejím účelu a použití nakonec vždy rozhodne vláda a momentálně vládnoucí politická moc a z velké části také ideologický šik takzvaných „nevládek“. Zda se to vybere jako poplatek za rozhlas a televizi či jinou formou, je vlastně jedno. Představa, že u nás existují nezávislá veřejnoprávní media, je skutečně směšná. Ve skutečnosti Českou televizi a Český rozhlas ovládají tzv. „progresivní politické síly“, různé party ve vedení ČT a společnost ani vláda na ni nemají téměř žádný vliv.
Česká televize se skutečně rozrostla do neuvěřitelného molocha stejně jako BBC, a dokonce ji dokázala předstihnout. Jak správně řekl profesor Parkinson v knize „Zákony profesora Parkinsona“, takováto organizace se, pokud ji někdo nedokáže drsnou silou omezit, množí geometrickou řadou. A pak už není odnikud a nikým zvenčí řiditelná. Ona už se zaobírá vlastně jen sama sebou a vše, co přichází zvenčí, ji vlastně obtěžuje. Jejím smyslem činnosti už není cokoli reálného. Šest televizních programů v jednom jazyce a pro desetimilionový stát a řízených z jednoho politicko-organizačního centra je skutečně nesmysl.
Co čekáte od zpravodajského kanálu CNN Prima News, který má být spuštěn do konce března, a od zpravodajství Novy poté, co se jejím vlastníkem stává skupina PPF Petra Kellnera?
Nevím, co bych měl čekat. Kdybych věděl, co se od toho dá čekat, budu bohatě placeným poradcem nějaké soukromé reklamní firmy. Něco ale lze odhadnout. Voliči republikánů v USA překřtívají CNN, tedy Cable News Network, na Comunnist News Network. To je, myslím, výstižné. Rozhodně neočekávám, že by to byla politicky neutrální stanice. Ostatně, jediný známý reportér CNN u nás, pan Tomáš Etzler, neskrývá, že je progresivní levičák a nenávidí Donalda Trumpa. Asi tímto směrem lze očekávat vývoj informací na české CNN.
Co bude prezentovat Kellnerova Nova je ve hvězdách. Podle řevu našich „pokrokových“ mainstreamových novinářů je jasné, že z toho mají strach a budou do zpravodajství Novy bušit, co to půjde. Doufám, že zpravodajství Novy bude alespoň nějak korigovat politickou nalejvárnu, kterou se bez většího úspěchu pokouší na nás už 30 let realizovat Česká televize a třeba ČTK.
Bude tedy divákovi servírováno jiné zpravodajství, než je zvyklý od České televize? Budou veřejnoprávní zprávy hltat voliči TOP 09, ODS, STAN či Pirátů, zatímco voliči hnutí ANO, SPD či Trikolóry si raději přeladí na zprávy soukromých televizí?
Veřejnoprávní zprávy České televize nebude hltat nikdo. On už je nikdo nehltá. Už i starší generace je z té ubohé úrovně zpravodajství ČT otrávená. To se skládá z politických agitek, neustálého komentování statistických rozborů. Značnou část zpráv vyplňují tzv. prázdné informace. Hlasatel mele, kde a kdo jaká procenta přidal či ubral, aniž by však podal informace, které by mohly ona procenta zreálnit. Například se vykřikuje, že se nějaká procenta něčeho zvedla, v porovnání s jiným okamžikem. Ale proč se porovnává třeba 4. čtvrtletí roku 2019 s prvním pololetím naprosto jiného roku a co to skutečně znamená, se zamlčí. Redakce zřejmě nemá žádné skutečné informace, a tak vaří ideologicky z vody nějakých irelevantních statistických údajů. Jako Radio Jerevan, které porovnávalo výsledek závodu sovětského a amerického sprintera na sto metrů slovy: Sovětský závodník doběhl na krásném druhém místě, zatímco Američan byl až předposlední.
Postupuje v intencích bývalých hlášení Československé televize buď o pokroku hospodářství v tunách oceli a vytěženého uhlí, nebo o úpadku, jak firma XYZ v obci Ztracená Lhota zvýšila, či snížila výrobu o tři nebo pět procent. Což je jako informace „prázdná informace“, nic nevypovídající, která se jen jako informace tváří a slouží jako ideologická pomůcka. Diváci ČT jsou už také znechuceni z nudných jakoby rozhovorů se stále stejnými „mluvícími hlavami“, kdy se všichni navzájem přesvědčují o své jediné pravdě. A pokud někdo jen trochu uhne od redakcí vytyčeného směru, je ihned vyřazen z debaty či doslova uječen moderátorem. Nedávný konflikt komunisty Filipa a guru našich komentátorů Václava Moravce v nedělních Otázkách je toho dokladem. Komunista nekomunista, Filip měl pravdu, když se ohradil vůči způsobu, jak se nechutně snažil Moravec zabránit tomu, aby Filip mohl říci svůj názor. Jistě, že část starších diváků zůstane z pohodlnosti u zpráv České televize.
