Absolutní výsměch, zlatokopové, vysoká škola lhaní. Vy budete ucpávat lidem hubu? Všichni rozebírají Veselého a Lipovskou, Žantovský připomněl úplně jiné kandidáty

Petr Žantovský
1.2.2020 ParlementníListy
Volba šesti nových členů Rady České televize vyvolala rojení nejen mezi kandidáty, kterých bylo nominováno nevídaných devadesát, ale i mezi mravokárci typu Martina Fendrycha. Ten svým novým komentářem, v němž hází slovy jako ucpat hubu či vyhnat elity, přinutil Petra Žantovského k zamyšlení, jakou elitu představuje kupříkladu stávající radní Zdeněk Šarapatka. Přitom mu je smutno ze seznamu adeptů i z toho, že je nominují občanská sdružení jako Český klub zlatokopů, Náruč nebo Každý koš pomáhá.


Článkem Roberta Schustera „Lipsko sužují střety radikálů s policií, magnetem pro extremisty z celého Německa se stala čtvrť Connewitz“ z úterních lidovek začíná pravidelný mediální přehled. „Pojednává o tom, že v Lipsku, největším saském městě, dochází už několik týdnů k pravidelným rvačkám mezi levicovými radikály, tedy spíše jenom gaunery, kteří si šli na ulici vybít svoji přebytečnou energii a mohli by být trestáni podle běžných trestných zákonů za výtržnictví, a policisty. Zajímavé je, co tento problém odstartovalo. Spolkové ministerstvo vnitra totiž zakázalo internetový portál Linksunten.Indymedia, který je součástí mezinárodní sítě podobně zaměřených webů Indymedia. To je radikálně levicový internetový názorový portál. Jeho úřední zákaz vyvolal v řadách příslušníků názorově blízkých tomuto médiu radikální pouliční aktivitu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

To samo o sobě by za zvlášť zajímavou zprávu nepovažoval, protože střety radikálů s policisty v ulicích nijak vzácné nejsou. „Mě na tom nezajímá vlastně ani ten portál Indymedia, ale ten samotný fakt úředního zákazu. Je něco naprosto nepředstavitelného v demokratické zemi – a Německo o sobě říká, že je demokratické – aby zakázali portál pouze proto, jaké názory se na něm vyskytují a jaká agitace provozuje. I když toto je mezinárodní a organizované a má to nějakou ideologickou platformu, tak mi to silně připomíná svého času příběh patnácti či šestnáctiletého nadšence pro komunismus tady v Česku, který byl soudně stíhán. Vybavuji si, že dostal podmínku za to, že provozoval jakýsi prokomunistický web. Už tehdy jsem byl velice pobouřen, protože něco takového rozhodně nepatří do demokratického světa, protože názor je názor a každý může zastávat takový, jaký se mu zamane,“ tvrdí mediální analytik.

Médium jako prostor pro sdělování myšlenek Němci nerespektují

Je přesvědčen o tom, že tímhle to začíná. Nejdříve se zakážou portály, které jsou radikální, ať už levicově nebo pravicově. „To je jedno, kdo tomu dá jakou nálepku. Samozřejmě jsou postihovány aktivity různých třeba i neonacistických nebo jiných úderek, jsou rozháněny privátní mejdany nějakých holohlavých hajlujících hlupáků někde v restaurantu, který si pronajali. Ale to považuji za stejně nebezpečné a stejně hloupé od našich či jakýchkoli orgánů činných v trestním řízení nebo územních administrativních orgánů. Tím, že něco zakážete, to jenom glorifikujete. Funguje to vždy a zcela bezchybně. Na téhle primitivní úrovni, která je vidět na první pohled, zakázali nějaký portál, a tím vyhnali lidi od počítačů do ulic, dali jim do rukou dlažební kostky a na druhou stranu postavili policii, která si na nich trénuje svaly. To je zcela neproduktivní a nesmyslné,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Takto to funguje na všech úrovních, jak ukazuje událost z roku 2017, kdy pár měsíců před volbami vyhodil tehdejší premiér Bohuslav Sobotka z vlády Andreje Babiše. „Dopadlo to tak, že pan Babiš zvítězil ještě drtivěji, než mu prorokovaly předvolební průzkumy, protože mu Sobotka nasadil jednak gloriolu, tak trnovou korunu. A obojí se u nás oceňuje sympatiemi a případnou přízní bez ohledu na nějaké třeba i věcné výhrady vůči tomu či onomu člověku či myšlence. No a v Německu zakázali internetový portál, tedy médium, což je prostor pro sdělování myšlenek a jako takový by neměl být podroben žádné restrikci. Maximálně lze přijmout myšlenku, že autoři textů, kteří vyzývají k trestným činům, budou podle občanského nebo trestního zákona souzeni za nabádání k trestným činům. Ale není to důvod k tomu, aby se zakázal nějaký portál. Navíc se dá čekat, že hned poté vznikne sedm podobných,“ poznamenává mediální odborník.

Kdo neslouží liberálně demokratické ideologii, je solí v očích

Navíc vtip je v tom, že Indymedia je mezinárodní portál a značka, kam jsou zvyklí chodit lidé určitého názoru. „Takže německá vláda ukázala prostředníček určitému typu lidí. Nepatřím k nim, to v žádném případě, ale štve mě to z principu, že si někdo dovolí hodnotit, rozlišovat, kastovat. To je rasismus naruby. Nelíbí se nám levicový radikální server, tak ho zakážeme. Zakážeme všechny ty lidi v něm, jako by nebyli, překážejí naší slavné liberální demokracii. Obávám se, že to je příklad pro některé české orgány, které by mohly podobně zatočit nejen s levicovými, ale i úplně jinými portály včetně Parlamentních listů. Když by si někdo dal tu práci a chtěl na ně přilepit tu nálepku, tak mu ji prostě dá. Portály tohoto všeobecného zaměření, které neslouží výhradně a pouze jedné liberálně demokratické ideologii, jsou solí v očích těch, kteří vládnou nebo vládnout chtějí. Je to velmi nebezpečné jako precedens pro naši zemi,“ varuje Petr Žantovský.

Před týdnem Český filmový a televizní svaz rozdal svým zasloužilcům ceny Trilobit 2020, což by zcela ušlo zájmu veřejnosti, pokud by si k tomu nevymyslel anticeny Zlatý citron. Neuděluje je však lidem z branže, ale nepohodlným za „za styl moderování“. Nutně ji tedy musel vyfasovat i Luboš Xaver Veselý. „To, že si pro ni Xaver přišel souvisí samozřejmě s jistou excentričností jeho povahy. Ocenil jsem to, líbilo se mi, že si pro cenu přišel, stejně jako to, co tam řekl, protože měl absolutní pravdu. Tedy to, že lidé z jedné názorové skupiny, kteří si navzájem přihrávají kšefty v České televizi, rozhodují o kvalitách a nekvalitách jiných za asistence kamer České televize. To jde proti smyslu existence veřejnoprávních médií. Podle § 2 zákona č. 483/1991 Sb. o České televizi smysl a fungování téhle televize spočívá v tom, aby spojovala a poskytovala pluralitní podklady pro vytváření názorů občanů,“ připomíná mediální analytik.

Rozdají si ceny a utvrzují se, že jsou jediní oprávnění hodnotit

Občany a své diváky má navzájem propojovat, nikoli rozdělovat, nemá sloužit jednomu názoru v politickém ani náboženském směru. „Má posilovat toleranci všeho druhu. To je něco, co Česká televize po celou dobu svého vysílání pošlapává. Každou minutou svého vysílání snad kromě časomíry a zpravodajství o počasí a občas o sportu pošlapává podstatu zákona o České televizi. A Xaver Veselý tam toto řekl jinými slovy, ale velice správně. Zdůraznil také, že jeho projekt nikdo neplatí pod pohrůžkou exekuce, které by byli vystaveni ti, kteří by neživili molocha z Kavčích hor. A doporučil koncesionářům, ať si sami udělají obrázek. To, že si zprivatizovali názor na kvalitu či nekvalitu lidé jako Vladimír Just, značí, že je v tom prostředí něco strašlivě nezdravého. A to ať už jde o FITES, ARAS či další organizace tohoto typu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.