Expedice RUSKO 2019 – první pokračování

Jiří Jágr
2. 1. 2020
Termín expedice: 4. 8. – 30. 8. 2019
Moskva
Sobota 10. 8. 2019
Ráno přijíždím do Moskvy. Moskva mě vítá silným deštěm. Vím, že v Sokoľnikách je kemp s možností postavení stanu a to je vše. Do Sokoľníků jezdí metro a z Leningradského nádraží jsou to jen dvě stanice. V Sokoľnikách nikdo neví, kde je kemp. Nakonec mi poradí strážce parku, kterým autobusem jet.  

Od zastávky je to ještě 15 minut pěšky. Kemp byl plný Němců a Italů, kteří zde byli se svými karavany. Čekal jsem, že déšť přestane, ale nepřestal. V dešti jsem postavil stan takovou rychlostí, že jsem tomu sám nechtěl věřit. Pak jsem skoro celý zbytek dne prospal. K večeru jsem si šel koupit do hypermarketu Pjatorečka něco k jídlu. Blízko tohoto supermarketu je železniční zastávka vlaku do Moskvy.

Autokempink v Moskvě – Sokoľnikách. Teplá voda, čisté toalety a sprchy jsou zde samozřejmostí. Velice ochotný personál na recepci. Je možné si zde postavit stan, ubytovat se v chatkách nebo odstavit karavan.

Neděle 11. 8. 2019

Ráno je slunečné a já vyrážím do Moskvy. Jedu vlakem. Na Komsomolském náměstí v Moskvě jsou vedle sebe 3 nádraží. Leningradské, Jaroslavské a Kazaňské. Já jsem přijel na Jaroslavské a zastavil se na Kazaňském nádraží, abych zjistil, jak mi jezdí vlaky do Kazaně. Na perónu jsem pozoroval české lokomotivy ČME-3, které slouží k manipulaci vlaků. Lokomotiva, kterou jsem si prohlížel, byla z roku 1990. Byla to jedna z posledních lokomotiv dodaných pražským ČKD do SSSR. Na jiné koleji stála československá elektrická lokomotiva ČS-2K, vyrobena v Plzni, která dotáhla vlak z 1000 km vzdálené Samary. Vedle ní stála elektrická lokomotiva ČS-7, vyrobená v Plzni.

Lokomotivy ČME-3, vyrobené v ČKD Praha, na Kazaňském nádraží v Moskvě slouží pro přistavování dálkových rychlíků

Až mě zahřálo u srdce vidět tolik československých lokomotiv, které i přes své stáří i nadále poctivě slouží v Rusku. Dá se říci, že jsem hrdý, že pocházím z bývalého Československa, které vyrábělo nejen strojírenské výrobky na světové úrovni. Tyto lokomotivy jezdí jak v sibiřských podmínkách, tak i v tropických oblastech bývalého SSSR.

Moskevský Kreml sloužící mimo jiné i jako oficiální sídlo prezidenta Ruské federace
Cestou do Kremlu jsem se zastavil u Velikého divadla a udělal památný snímek této budovy. Pak jsem se prošel u Kremlu, zastavil jsem se u hrobu neznámého vojína u Kremelské zdi. Na nádvoří Kremlu se stavěla veliká tribuna. Na Lenina čekala ohromná fronta turistů. Podíval jsem se do obchodního domu GUM. Po nábřeží řeky Moskvy jsem došel k mohutné budově Ministerstva obrany. 
Velké divadlo v Moskvě. Možné je zde shlédnout činohry, operní a baletní představení.

Zašel jsem si do Parku úspěchů národního hospodářství SSSR (VDNCH). Je to veliký výstavný areál. Je zde socha Ciolkovkého – průkopníka raketových motorů. Jsou zde také sochy kosmonautů Gagarina, Tereškovové a dalších sovětských kosmonautů. Park zdobí nádherné fontány a krásná parková úprava. Každá bývalá sovětská republika má zde svůj pavilón. U prohlídky tohoto areálu nemá cenu spěchat. Překvapilo mě, že park je vzdálen jen několik stanic tramvají od kempu Sokoľniky. Z tohoto parku je krásný výhled na televizní věž Ostankino.

Pondělí 12. 8. 2019

V tento den jsem chodil obdivovat architektonické řešení stanic moskevského metra. Majitel kempu mi doporučil navštívit tyto stanice:
Arbatskaja – jsou zde k vidění překrásné lustry
Ploščaď revolucii – jsou zde k vidění sochy
Kievskaja – krásné mozaiky
Majakovskaja – krásně architektonicky řešená stanice

Moskevské metro – stanice Komsomolskaja.

Komsomolskaja – Leninova socha, krásné lustry a architektonické řešení stanice. Zde jsem potkal skupinu turistů ze Srílanky. Jako skupina se na této stanici fotografovali a nějak se neuměli dohodnout kdo kde bude stát. Nedalo mi to a na památku jsem si je vyfotil.

Po návštěvě stanic jsem se šel podívat na budovu Lomonosovovy univerzity. Tato stavba mě svojí krásou ohromila. Něco tak nádherného jsem viděl poprvé v životě. Před universitou je park se sochou Lomonosovova. Na cestě do Sokolniků mě v metru oslovila pokladní co prodávala jízdenky na metro. Ihned poznala že jsem Čech. Paní pokladní mi sdělila, že roky učila v Praze ruský jazyk. Bylo to neuvěřitelně krásné setkání. 
Lomonosovova univerzita v Moskvě, v popředí socha Michaila Vasilijeviče Lomonosovova. Kousek od univerzity je stanice metra Universitet.

Úterý 13. 8. 2019

V tento den jsem vyrazil na Arbat. Je to obchodní ulice – obchod vedle obchodu. Po skončení prohlídky Arbatu jsem zamířil k úřadu pana Lavrova – ministra zahraničí Ruské federace. Stejně tak, jako Lomonosovova universita je i tato stavba mohutná. Od Ministerstva zahraničních věcí jsem kráčel k nové a velice moderní mrakodrapové výstavbě, která mi připomínala mrakodrapy ve Frankfurtu. Kromě kanceláří jsou zde i veliká obchodní centra, ve kterých nakupuje hromada lidí. I tato centra, kromě množství různého zboží, září čistotou. Svojí kvalitou se klidně mohou srovnávat se zahnívajícím Západem. Večer jsem se stavil na Kazaňském nádraží, kde jsem si koupil jízdenku – platzkartu na noční vlak do Kazaně. Na nádraží jsem obdivoval patrové vagóny u vlaku směrujícího do Kazaně. V těchto patrových vozech byly pouze kupé a ne platzkarty.

Moskva City. Jsou zde obchody, byty, kanceláře a prostor pro zábavu. Doporučuji tento komplex navštívit. V blízkosti je stanice metra.

Středa 14. 8. 2019

V tento den balím stan a odjíždím nočním vlakem do Kazaně. Odpoledne se procházím po nábřeží řeky Moskva v oblasti Lužniků. Kromě toho zavítám blíže ke stadiónu Lužniky. Před stadiónem se nachází krásný park s fontánou. Procházku si doslova vychutnávám. Večer nasedám do vlaku směr Kazaň. Cestuji v novém vagónu s uspořádáním platzkarta. Lehátko mám na boku nahoře. Krátce po odjezdu vlaku jsem zalehl a vzbudil se příští den před Kazaní. Ve vagónu byla fungující klimatizace a vynikající vlakový personál.

Do Kazaně jsem cestoval nočním rychlíkem a to ve vagónu 3. třídy (platzkartnyj). Vagón byl čistý, klimatizovaný a ke všemu i s ochotným personálem. V každém platzkartném vagónu je samovar s teplou vodou.
Park úspěchů Národního hospodářství SSSR (VDNCH). V případě, že se budete chtít podívat do tohoto parku, stačí se zeptat na VDNCH (na toto slyší obyvatelé Moskvy).























Pokračování