Badatelé chtějí nové norimberské procesy tentokrát pro komunisty

Jiří Jírovec
13. 1. 2020
Tato zpráva pochází z naprosto důvěryhodného zdroje. [1] Nejde tedy o fake news nebo rusko-čínskou propagandu. My Češi jsme odhodlaně vykročili na cestě za odstraněním zla. Můžeme jít světu příkladem v odstraňování soch, označování hrobů lumpů, odebírání čestných občanství a možná i řádů. Pravda, poněkud jsme zaostali ve stíhání starců. Tam nás předstihla třeba Kanada, která již vydala ke stíhání naturalizované Němce. 


Přijala je po válce, protože tvrdili, že neměli nic společného s nacismem. Dodatečně se zjistilo, a přišlo to vhod, že tehdy imigračním úředníkům lhali, ztratili kanadské občanství, které bránilo jejich deportaci.

Policie ČR šetří naše staříky, například Jakeše a Štrougala. Jejich případ je zapeklitý, protože není zcela jasné, zda stát může na svých hranicích ustavit pásma, do kterých je omezený přístup, na samotné hraniční čáře postavit plot nebo zeď a opatřit je ostnatám drátem a elektřinou nabitými dráty. Pokud to lze udělat, pak stačí, aby takové pásmo bylo viditelně označeno tabulemi s nápisem “Vstup zakázán”.

Spor je tedy o otázku zda má každý (světo)občana právo odejít do jakékoli části světa, která mu připadá vhodná pro život a případně pro jeho konec. Byl to sám Jára Cimrman, který si zvolil svoji vlast Böhmen pro tento účel jako nejvhodnější.

Nedávno jsme slavili zbourání Berlínské zdi. Ta bránila lidem v cestě za lepším životem. Byla postavena zločinci, kteří popírali právo jedince na svobodnou volbu. My jsme se slávou rozstříhali zátarasy na našich hranicích. S odstupem času se ukázalo, že demolice zátarasů byla poněkud předčasná.

Samozřejmě ctíme zásadu, že všichni lidé jsme si rovni, ale někteří jsme si přece jenom rovnější.

No a tak se stalo, že americký prezident staví plot na hranici s Mexikem. Má bránit Mexičanům (čti: lidem), aby šli za lepším a svobodnějším životem na sever.

Podle některých medii Trump zvažuje, že vojáci mohli migranty střílet do nohou, zeď opatřit hroty schopnými propíchnout kůži a elektřinou nabitými dráty. Za inovaci lze považovat vodní příkopy s aligátory a hady. [2] [3] [4]

Kdyby to byla pravda, pak by Trump byl stejný zločinec jako Jakeš.

O tom, že Gottwald měl na rukou krev Horákové, protože oslyšel výzvy ze světa, aby ji nedal popravit, jsme dobře informováni. Jenže stejné platí o Eisenhowerovi. Na jeho rukou je krev Ethel Rosenbergové, které výzvy ze světa také nepomohly. S odstupem času se ukázalo, že byla nevinná, že proti ní svědčil příbuzný, aby odvrátil pozornost od vlastní ženy. To již ale byla v pánu.

Horáková i Rosenbergová měly smůlu, že se v té době špióni popravovali. V roce 1962 se přišlo na to, že se lze domluvit a špiony vyměnit kus za kus. Dárovat jim tak život za službu, kterou své zemi poskytli. Tak byl vyměněn Powers (pilot sestřeleného U-2) za Abela.

Rozdíl mezi dvěma popravenými ženami je v tom, že se za smrt první komunisté omluvili, kdežto Američané za svůj omyl nikoli.

Skutečná velmoc se totiž nikdy za nic neomlouvá. Každou omluvu lze totiž propagandisticky zneužít jako falešnou či nedostatečnou.

[Ve svém komentářích z 6.9. 2016] prezident Obama popsal Laos jako nejvíce postižený národ těžkým bombardováním v historii. Průměrně osm bomb za minutu bylo shozeno během vietnamské války mezi roky 1964 a 1973, tedy více než v průběhu celé druhé světové války…

Odhaduje se, že při americkém bombardování Laosu v rámci “tajné války” mezi roky 1964 a 1973 bylo svrženo přes dva miliony tun bomb a zahynulo 350 000 civilistů. Problémem je inevybuchlá munice z kobercových náletů – podle průzkumu z roku 2009 tato munice zabila 29 tisíc lidí od roku 1964, v posledních dvou letech se stále více než 100 lidí ročně stane obětí, 60 % zemře, 40 % jsou děti. [5]

Kobercové nálety jsou považovány za válečný zločin. Americké presidenty a generály je možné považovat za adepty válečného zločinění, protože jejich geopolitické zájmy vždy vedly k ničení.

Kam zařadit Henry Kissingera, který hrál významnou roli v pozadí vietnamské války a bombardování Vitnamu, aby později pomohl vyjednat mírovou smlouvu, která válku ukončila. [6] [7]

Mohli bychom zmínit roli, kterou hrála Madeleine Albright v Kosovu, zejména pokud jde o smlouvu z Rambouillet. Byla napsána tak, aby ji Miloševič nemohl podepsat a tím otevřel cestu k bombardování.

To ale není nic proti její odpovědí na otázku, zda smrt asi půl milionu iráckých dětí (v důsledku ekonomických sankcí) za odstranění Husseina stála. Albrightová řekla: my si myslíme, že ano.

Zde je její naprosto zrůdná odpověď v originále:

Leslie Stahl: We have heard that a half a million children have died. I’m mean that’s more children than died in Hiroshima. You know, is the price worth it?
Albright: I think this is a very hard choice, but the price we think, we think the price is worth it
Voice Over, Stahl: Worth it because she believes the sanctions are working.
Albright: He has come cleaner on some of these weapons programs than we thought before and he has recognized Kuwait and that was one of the very important reasons that this whole war started
Albright: It is a moral question, but the moral question is an even a larger one, Don’t we owe ito the American people and to the American military and to the other countries in the region that this man not be a threat.
Stahl: Even with the starvation?
Albright: I think Leslie it is hard for me to say this because I am a humane person, but my first responsibility is make sure that United States forces do not have to go and refight the Gulf War [8] [9]

Ráno 20. prosince 1989, několik hodin po začátku operace Just Cause zdůvodnil George H. W. invazi Panamy mimo jiné odvoláním se na ochranu životů amerických občanů v Panamě.

Bezprostřední příčinou byla smrt amerického vojáka, který se pokoušel dostat přes kontrolní body na panamskou vojenskou základnu. [10] Počet obětí na panamské straně se odhaduje na několik tisíc.

Nápad zmíněný v úvodu, je geniální. Jen nesmí skončit na polovině cesty. Má-li být spravedlnost dotažena až do konce, musí platit “padni komu padni”. Musíme se zbavit předsudku, že lze zabíjet legálně. Ať již ve jménu boha, vyšších mravních ideálů nebo geopolitických cílů.

V době, kdy se opět stavějí ploty na hranicích a nejmocnější muž světa mluví o elektrickém proudu, hrotech a střelbě na přelézající či podlézající bude odsouzení Jakeše nebo Štrougala vypadat trapně.

Možná stojí za připomenutí, že Hussein, Noriega, bin Laden, Kaddafi i Miloševič byli jednou dobou Američanům užiteční. Nakonec se všichni zprotivili a jsou v pánu.

Nechoď, Vašku, s pány na led, mnohý příklad známe, že pán sklouzne a sedlák si za něj nohu zláme. Tak varoval již KHB.