Lži a vytlemení politici z opozice – tak se v Praze “slavil” tragický den v Ostravě

Růžena Chrastekova
13.12.2019 VašeVěc

Morální zrůdnost milionchvilkařů, s vytlemenými opozičními politiky na Václaváku v Praze v den, kdy každý elementárně slušný člověk v naší zemi byl zděšen a smuten z toho, co se odehrálo v Ostravě, je nejpříhodnějším vysvědčením té menšiny, hrstky lidí, usilující o destabilizaci a rozvrat naší společnosti. Jejich amorálnosti, naprosté absenci empatií, slušnosti, soucitu, sounáležitosti.

To, že Václavákem při jejich demonstraci hlasitě z tribuny zněly jenom a pouze lži, je už tak nějak v poslední době pražským folklorem, dokonce i to, že si zase našli stádo, s prominutím, manipulovatelných a zfanatizovaných přímo, účastníků demonstrace.

Těžko posoudit, která lež, co tam zazněla, byla největší a nejúdernější, nejvíce podnítila ten dav k nenávistnému jásotu.

Lež o počtu účastníků, několikrát znásobeném proti skutečnosti, kterou v sérii těch ostatních lží, co vypouštěli k davu ti dva fašounci a jeden udavač, byla davem přijata dalším jásáním, protože je ujišťovala v tom, že je jich strašlivě moc a jistojistě tak dosáhnou kýžených cílů. Teda těch, které jim vůdcové z tribuny předkládali jak šťavnaté seno vyhladovělému skotu.

Cíl je jasný – svržení premiéra Babiše a nádavkem ještě prezidenta Zemana. Jakýmkoliv způsobem, formou, prostředky. A protože ty důvody, argumentačně pevné, silné, relevantní, jaksi nejsou, musí se lhát až do roztrhání těla, k pravdě přidávat, ubírat z ní, fakta otáček, přibarvovat. Vždyť úkol, zadání zní jasně.

Pravda, od bubínků prý upustili (beztak tam těch bubeníčků bylo dost), ani bílé podkolenky nebyly (zatím?) povinné, po vzoru a následování jejich zřejmých idolů, tenkrát na několik let úspěšných, vrahů demokracie a svobody, Hitlerjugend.

Ubývá jich, naštěstí, těchto destrukčníků, také proto, že ty obří lži jejich náckovských vůdců už tolik nepřitahují, naprosto většinová společnost je přemýšlivá a vyspělejší, než si oni, fíreríčkové a jejich loutkovodiči, zadavatelé v pozadí, myslí.

Prostě křišťálová noc se, zaplaťpřírodo, nekonala, byť byla plánovaná a s důkladností našich západních sousedů připravována.

Fiasko a ještě k tomu nechutné, v souvislosti s tragédií v Ostravě.

Několik tisíc demonstrantů, z různých důvodů frustrovaných nespokojenců, si sporadicky vulgárně zařvalo, zopakovalo fašounskými vůdci předložené a předžvýkané lži, kterým předtím pár chvil tleskali, infantilně si zamalovali na chodnících, budovách a podlaze hlavního nádraží stupidity hodné jejich úrovně (ne)přemýšlení, ve finále ale nikoho mimo svoji nízkoúrovňovou sektu nemoudré lidskosti, v podstatě neoslovili. Nestáli nikomu ani za ten plivanec do tváře, cestující v hale hlavního nádraží je měli za dobrovolné informátory o svých spojích, jelikož si zcela zřejmě mysleli, že ti profesionální z přepážky informací jsou v demisi.

Se zparafrázovaným citátem textaře básníka – i kdyby jste si hlasivky vykřičeli, jako moře byla vaše sprostota a nekonečná série lží, ničeho tím nedosáhnete, demokracie tady žije dál. Ani bilion vašich prolhaných slov a lživě vámi uváděný, mnohokrát znásobený počet účastníků zájezdů na demonstrace proti demokracii, nepřesvědčí naprostou většinu občanské společnosti, aby vás následovala.

Tak si nás, tu naprostou většinu, neberte nadarmo do svých prolhaných úst a nezaštiťujte se občanskou společností. Ta vámi pohrdá a odsuzuje vaše pokusy o státní převrat, protože my, Češi, Moravané a Slezané nejsme jako někteří krvelační Ukrajinci a Majdan tady nedopustíme.