Zbyněk Fiala
28.11.2019 VašeVěc
Americko-čínská obchodní jednání se znovu dávají do pohybu. V úterý měla charakter telefonního rozhovoru, který vedli čínský místopředseda vlády Liu He (Liou Che) s americkým obchodním vyjednavačem Robertem Lighthizerem a ministrem financí Stevenem Muchinem. Svět to pozoruje s napětím. Už teď je značná část čínského zboží zatížena cly ve výši 25 procent a ve hře je americká hrozba, že USA od prosince zvednou cla i na zbylé dovážené zboží o 15 procent. Avšak zatímco spolu představitelé obou stran mluvili, do oběhu se dostaly americké statistiky, ze kterých je zřejmé, že americké zájmy nebyly cly nikterak posíleny. Spíše naopak, vydělala na tom Čína.
Jak spočítala americká centrální banka Fed, která má sledování cenové hladiny v popisu práce, prakticky veškeré náklady celní ochrany zůstaly na americké straně. Neuspěl pokus přinutit čínské výrobce ke snižování cen a obchodním ztrátám. Jestliže je čínské zboží na hranici zatíženo clem 25 procent, pak výrobci, kteří by chtěli udržet stejnou prodejní cenu, musí snížit vývozní cenu o 20 procent. Nic takového se však nestalo, tohle zboží už se prostě dá prodat i dráž. Údaje o dovozu z období od června 2018 do září 2019 ukazují, že dovozní ceny klesly jen o dvě procenta. To je v souladu s poklesem cen, který byl zaznamenán v mnoha jiných zemích vlivem zpomalení růstu globálního obchodu, uvádí Fed.
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4280370/studie-fed-trumpova-cla-plati-americane-ne-cinane.html
A protože se moc nezměnily ani objemy čínského vývozu do USA, čínské firmy vydělaly i na desetiprocentním poklesu jüanu vůči dolaru. Když si ty stejné dolarové tržby převedly na jüany, dostaly o deset procent víc.
Snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa ochránit domácí průmysl lze pochopit, slíbil to voličům a má podporu i té části ekonomů, která má obavu z narůstajícího obchodního schodku USA. Tento schodek dosáhl v loňském roce rekordní úrovně téměř 420 miliard dolarů. Čína vyvezla do USA za 540 miliard dolarů, ale Američané byli schopni vyvézt do Číny zboží jen za 120 miliard dolarů.
Největší položkou loňských čínských vývozů do USA byly počítače, mobily, oděvy a obuv. Domů Číňané dováželi hlavně letadla, soju a auta. Objem amerického vývozu do Číny se v posledních letech moc neměnil, zato dovoz z Číny v minulých dvou letech znovu rostl, a docela prudce. S tím obchodním schodkem to však nelze brát úplně doslova, hodně zboží vyvezeného z Číny pocházelo z amerických závodů v Říši středu. A když Američané vyvážejí do Číny suroviny pro své oděvní závody, pak růst vývozu zboží, které z toho bylo v Číně vyrobeno, může ohlašovat i přírůstky přidané hodnoty. Obchodní schodek tak může zakrývat případy, kdy se USA ve skutečnosti daří zvyšovat výtěžnost svých čínských investic.
Nicméně na čínské straně se hromadí dolary, a to ČLR staví do nepříjemného světla zdroje nerovnováhy. To musíme brát vážně, protože se jedná o největší ekonomiku světa, která už přeskočila USA i EU. Samozřejmě, podle toho, jak to počítáme. Kdybychom započetli i cenové vlivy a dívali se na to, co se dá za srovnatelnou sumu v dané zemni koupit (parita kupní síly PPI), je Čína největší, a to dokonce už čtvrtým rokem v řadě.
Ale PPI je index a dolary jsou dolary. Ve směnné hodnotě, v dolarech nebo v přepočtu na dolary, jsou největší USA, jejichž letošní HDP je očekáván ve výši 21,5 bilionu dolarů, zatímco Čína má o třetinu méně, 14,2 bilionu dolarů. Chvíli jsem ty statistiky nesledoval, a tak mne tak krátký odstup překvapil. Čína přitom roste třikrát rychleji než USA, „dohonit a předhonit“ je na dohled.
Politické počasí ve Washingtonu je nejisté, ale zprávy z probíhající fáze americko-čínských vyjednávání jsou nadějné. Čínská agentura Xinhua přinesla oficiální komuniké, podle kterého obě strany „diskutovaly o tom, jak přistupovat k základním zájmům obou stran, shodly se na potřebě vyřešit i návaznosti a souhlasily s pokračováním kontaktů nad zbývajícími otázkami první fáze obchodní dohody“. Uf! Něco mi říká, že to bude dobré, ale co, to se z toho přesně vyčíst nedá.
Podle dalších čínských zdrojů se sbližovala stanoviska obou stran a mluvilo se i o zrušení cel. To by znamenalo, že jednání nebyla ovlivněna diplomatickou přestřelkou nad událostmi v Hongkongu, kde to ostatně vyřešily volby, aspoň na chvíli. A Hongkong také začal okamžitě fungovat i obchodně. Alibaba tam v pátek uvedla své další akcie na trh (secondary listing) za 11 miliard dolarů, což je letos největší objem kapitálu získaný ve světě jednorázově z trhu. Financial Times to hodnotí jako projev důvěry v roli Hongkongu ze strany jedné z největších světových firem. Akcie Alibaby už se obchodují pět let v New Yorku, ale s hongkongským trhem, kam chtěla už na jaře, společnost váhala po začátku nepokojů.
Tak jako je Walmart největším čínským dovozcem, je Alibaba největším čínským vývozcem. Co dokáže, to ukázal letošní „Den osamělých“ (Singles Day), který je vždy 11.11., tedy v den samých jedniček. Vztahy se navazují prostřednictvím dárků. A tak se během tohoto dne prodalo na této internetové obchodní platformě celosvětově za 38 miliard dolarů. Je to více než dvakrát víc než loňských 13 miliard dolarů. Takovému obchodnímu tsunami je skutečně těžké se nějak postavit.
