Jurij Kondratěv
2. 11. 2019 pravda
Z poměrně vysokého stupínku Mezinárodního měnového fondu zaznělo prohlášení nejen o dalších finančních nesnázích a neshodách, ale přímo o celé finanční apokalypse. Co je to za nové objevy? Nemusíte být prorokem, je třeba být pouze specialistou na ekonomii, abyste mohli jasně říci, že současnému finančnímu systému došla pára. Proto bude jeho finanční složka brzy odstraněna nikoli něčími zlomyslnými činy, ale jednoduše na základě současných reálií. A existuje pro to nejméně několik desítek různých důvodů.
S šéfredaktorkou Pravdy.Ru Innou Novikovou o tom hovořil ekonom, historik, ředitel Ústavu pro studium národních krizí Nikolaj Sorokin.
Nikolaji, protože se zabýváte krizemi, začneme hned s nimi. Minulý týden navíc bývalý šéf Banky Velké Británie baron Mervyn King oznámil, když hovořil na sympoziu MMF, že USA a s nimi celý svět čeká finanční apokalypsa. Do jaké míry to je reálné? Jak můžete komentovat toto tvrzení?
Je těžké mluvit o apokalypse. Je to přece jenom příliš nadnesené prohlášení. Apokalypsa je, kdo to neví, zánik světa jako takového a jeho nahrazení nějakým jiným světem, který s sebou přinese Ježíš Kristus. Proto je obtížné mluvit o apokalypse, i když pouze finanční. I když, samozřejmě, v této oblasti již dlouho není všechno v pořádku.
Můžeme však jednoznačně říci, že tomu finančnímu systému, který byl vytvořen svého času na základě dohod z Bretton Woods, byl poté prodloužen s významnými změnami na Jamajce v roce 1971, poté prošel mohutnou korekcí díky zavedení tzv. reaganomiky, tj. stimulace poptávky a vytvoření takzvané spotřebitelské společnosti, opravdu došla pára.
Tento ekonomický systém se rozhodně vyčerpal a jeho finanční složka bude brzy odstraněna nikoli něčími zlomyslnými činy, ale jednoduše na základě současných reálií. Nemůže již existovat, protože další umělá stimulace poptávky pomocí běžného tiskařského stroje na peníze již není možná.
Existuje pro to nejméně několik desítek různých důvodů. Nyní se jimi nebudeme zabývat. Svět a světový kapitalismus se však samozřejmě musí vrátit k normální ekonomice, kdy si lidé vydělávají peníze prací, kdy se hlavní část hrubého domácího produktu vyrábí v reálném sektoru, kdy finanční kapitál slouží jako pomocný kapitál, nikolinení hlavním a určujícím kapitálem, kdy jeho podíl na celkovém produktu tvoří pět, maximálně sedm procent, a ne 70-80 procent jako nyní. A samozřejmě, tento systém již není životaschopný.
Mluvíte o socialistickém, komunistickém systému, o nějakém samostatném systému, nějaké jeho sféře nebo o celém globálním systému?
Ne. Mluvím teď jen o tom, jak bude kapitalismus v nejbližší době reformován. Nemluvím teď vůbec o socialismu, ani o komunismu, ani o nějakých alternativních, dokonce jenom možných způsobech výroby. Mluvím výhradně o kapitalistickém systému, a dokonce nikoli pouze o kapitalistickém systému, ale právě o metropoli – o USA, o ekonomice USA a jí relativně blízkých metropolitních zemích na úrovni Kanady a Velké Británie.
A co Německo?
Ne. Německo v této struktuře není metropolí, Německo je v této struktuře v lepším případě poloperiferií, protože je od počátku podřízeným územím …
Německo je ve skutečnosti nejsilnějším evropským státem ve všech ohledech. A v Evropě je 500 milionů lidí.
To nic neznamená. Pro finančníky je Německo kolonií. Za prvé, po druhé světové válce byla kolonií prvotně, zcela a beze zbytku v každém smyslu. Podle výsledků druhé světové války je byť hlavní, byť zvláštní, byť globální, ale nicméně americkou kolonií.
Nachází se tam několik desítek vojenských základen, jsou tam umístěné vojenské kontingenty, nacházejí se tam i americké jaderné zbraně. Ale nejdůležitější není ani toto. Nejdůležitější je, že finanční a ekonomický systém Německa, mimochodem, stejně jako Japonska, je řízen a regulován metropolí.
To, co dělají, dělají omezeným způsobem. Je to jen část toho, co dnes Spojené státy dovolují pro zdání jejich hospodářské samostatnosti, nezávislosti, obecně abilities, tj. možnosti jakéhosi samostatného rozhodování. Je však také třeba jasně pochopit, že v každém případě jde o sekundární ekonomiky. S metropolí to nemá nic společného, s výjimkou osobních vazeb některých zástupců Německa na establishment USA.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
