Mirko Radušević
1.10.2019 iPrima
Jen pár dní před dnešním výročím Čínské lidové republiky se americká letadlová loď Ronald Reagan našla v obklíčení čínského vojenského loďstva.
Reann Mommsenová, mluvčí sedmé flotily, pod kterou letadlová loď spadá, uvedla, že pohyb lodě patří k rutinním úkolům amerického námořnictva a její polohu nechtěla uvádět. Satelitní fotografie, které se objevily na sociálních sítích, dokumentují americkou loď nacházející se v obklíčení několika neidentifikovaných válečných plavidel. Informaci přináší server Japan Times s tím, že se zřejmě jedná o čínské lodě. K situaci došlo severovýchodně od sporného řetězce Spratlyho ostrovů. Zatímco Američané mluví o rutinní operaci, čínské ministerstvo obrany situaci kvalifikuje jako „demonstraci síly a zintenzivnění militarizace regionu“. Navíc ministerstvo vyzvalo Američany, aby si uvědomili obavy zemí regionu o svoji bezpečnost a sami aby vycházeli vstříc klidu a stabilitě.
Peking již vede léta spory s několika zeměmi v asijsko-pacifické oblasti o teritoriální svrchovanost četných ostrovů v Jihočínském moři, na kterých byly objeveny zdroje uhlovodíků. USA sice nejsou žádnou ze stran ve sporu, ale neuznávají nároky Číny a trvají na „volné plavbě“ v tomto regionu.
 |
| Mapa Jihočínského moře: Paracelsovy a Spratlyho ostrovy |
Pro dnešní oslavy 70. výročí založení Čínské lidové republiky se plánuje demonstrativní ukázka její bojeschopnosti s ukázkou současných účinných zbraní, které země dosáhla v rámci modernizace armády. Analytici tvrdí, že velká vojenská přehlídka k výročí země bude nejspíše chtít předvést špičkové protiletadlové rakety a balistické střely schopné zničit americké letadlové lodi a zasáhnout americké základny v Japonsku. Přítomnost Američanů u sporných Spratlyho ostrovů je brána jako snaha USA pokropit čínské technologické a expanzionistické snahy studenou vodou. USA mají obavu, že čínské základny v této oblasti by nakonec mohly vést k omezení volného pohybu plavidel, což představuje strategicky důležité námořní koridory. Zde každoročně prochází zboží v ceně kolem třech miliard dolarů. To je důvod, proč americká armáda v tomto regionu pravidelně provádí cvičení, které nazývá navigační operací Freedom of Navigation Operation (FONOP). Vojenská námořní operace se již několikrát stala příčinou vzájemných vojenských provokací a konfliktů.
 |
| Čínská radarová stanice na Útesu ohnivého kříže – jednom ze Spratlyho ostrovů |
Peking tvrdí, že v oblasti na ostrovy nasadil své moderní zbraně, které mají sloužit pouze k obranným účelům. Analytici však poukazují na to, že ve skutečnosti jde o kontrolu dopravní cesty. Američané v tomto sporu argumentují úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu UNCLOS (United Nations Convention on the Law of the Sea), která definuje námořní teritoria přímořských států. Podle smlouvy pobřežní moře sahá do vzdálenosti dvanáct námořních mil (22,2 kilometru) od linie pobřeží. I v pobřežním moři má každý právo proplouvat. Následuje dvanáct mil přilehlá zóna a 200 mil od pobřeží je výlučná ekonomická zóna, ve které má daný stát právo na průzkum a využívání přírodních zdrojů.
Spratlyho ostrovy jsou skupina asi 750 malých atolů a skalisek roztroušených na ploše přibližně pětkrát větší než Česká republika a nárok si na ně činí pět zemí.
Čína vybudovala na několika útesech těchto ostrovů platformy s děly a protiletadlovými zbraněmi a na útesech Subi a Mischief postavila letiště.
