Černé prasátko, novinářský póvl a šmejd. Na to nemá ani Rejžek. Petr Žantovský pro vás přebral to největší sprosťáctví nad smrtí Karla Gotta

Pravidelný Týden v médiích začne tentokrát velice smutnou událostí. „Skonu Karla Gotta se média věnovala opravdu hodně. To platí i pro celovečerní speciál České televize. Viděl jsem to téměř celé a musím říct, že jsem byl velmi mile překvapen Michaelem Kocábem, který se na adresu zesnulého zpěváka vyjádřil s velkou úctou, s velkým pochopením a velmi pochvalně. To bych od něj jako od člověka nejen názorově, ale i hudebně velmi vzdáleného fakt nečekal. Zřejmě každý máme v sobě kus něčeho dobrého, co se potom objeví v nějaké kritické situaci. Takže před panem Kocábem bych smekl. Zato bych nesmekl před těmi moderátory, kteří celý večer neustále vraceli do hry různé politické souvislosti, až to bylo nevkusné. Známe podobné situace, když se zastřelil skladatel Karel Svoboda, tak ‚odborník‘ na podobné podpásovky Jan Rejžek hned den nato nelenil a napsal o něm tak sprostý a nactiutrhačný nekrolog, že zvraceli i jeho nejbližší spolupracovníci a názoroví souputníci,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Uznává, že takhle hluboko Česká televize svým speciálem neklesla, nicméně to permanentní vracení politických souvislostí do hry mu přišlo skutečně nevkusné. „Nás, co jsme tady celá ta léta žili, Karel Gott neustále provázel. Byť já všude říkám, že sám od sebe bych si žádnou jeho písničku nepustil, protože to není můj šálek čaje a mám rád jiné hudební žánry, tak jsem ho absolutně respektoval jako profíka, jako člověka, který měl své lidské hodnoty. Měl jsem to štěstí, že jsem ho mohl poznat přes jeho tiskového tajemníka Jana Adama trošku osobně, i když jen velmi zdálky, ale i tak bych potvrdil všechna ta pozitiva, která ve zmíněném vysílání řekl Michael Kocáb. Proto mi přišlo ne úplně vkusné několik hodin po jeho smrti tahat do pietního okamžiku nějakou politiku. Ale nemyslím, že to Česká televize až tak přehnala, takže symbolické černé prasátko bych tentokrát udělil Deníku N, který přišel s ‚inteligentním‘ titulkem, v němž ho charakterizoval mimo jiné jako zombie či idiota hudby,“ poukazuje mediální analytik.

Nevkus Deníku N je tak do nebe volající, že na to nemá ani Rejžek

Za zombie označil Karla Gotta začátkem roku 2000 historik architektury Zdeněk Lukeš, který byl za prezidentování Václava Havla na Pražském hradě členem kulturní sekce a následně památkového odboru. „A idiotem hudby ho v jednom románu nazval Milan Kundera, kdy napsal, že Husák je prezident zapomnění a Gott je idiot hudby. Ale bylo to v určitém kontextu. O Kunderovi se však i tradovalo nebo spíš se mu připisovalo známé úsloví, že Gustáv Husák byl nepříliš významný politik v éře Karla Gotta. Tohle tvrzení – navzdory tomu, že Husákovi ubírá na určité kvalitě, určitě to nebyl hloupý politik – vyjadřuje ducha doby mnohem víc. Větším symbolem je Karel Gott, o tom není nejmenšího sporu. Nevkus Deníku N, který to druhého října vetkl do titulku článku o smrti Karla Gotta, je tak do nebe volající, že na to nemá ani Rejžek. To se musí ještě přiučit, měl by nastoupit do Deníku N, kde je to zřejmě běžný komunikační úzus,“ podotýká Petr Žantovský.

Připomíná také, že zmíněný článek, který vyšel 2. října, byl připraven 21. července. „Je pravda, že v mnoha novinách i v jiných médiích jsou připraveny nekrology osobností, o nichž se ví, že jsou dlouhodobě nemocné. Dokonce si pamatuji, že svého času dokonce i ČTK vydala falešnou zprávu, že zemřel Ludvík Vaculík. Ten se tomu potom strašně chechtal a říkal, že to mu podle toho známého úsloví zaručí dlouhověkost. Také se dožil téměř devětaosmdesáti let. To se může stát, ale Deník N to tam fláknul tak, jak to měl připravené i s tím datem 21. července. To je opravdu amatérismus. Nejen tedy sprosťáctví, ale ještě i amatérismus. Takže za tento týden putuje moje černé prasátko na adresu Deníku N. Mírou sprostoty Deníku N ‚zdatně‘ konkuruje komentář Pavla Šafra na Forum24. Od něj však už takové výrazy jako ‚komunistický lokaj první třídy‘ nemohou překvapit vůbec nikoho,“ nepochybuje mediální odborník o smutné proslulosti dotyčného.

Truc koncert poutají tím, že si kopnou do Nohavici, který tam nebude

Druhé dnešní zastavení se týká textu, který pod titulkem „Nohavicu kvůli StB nechtějí na megakoncert k výročí republiky“ vyšel na Novinkách s autorstvím Stanislava Dvořáka. „Novinky si obvykle, pokud tam nepíše pan Pehe nebo pan Mitrofanov, drží docela slušnou úroveň. Ale tentokrát to neplatilo. Je to sice zpravodajský materiál, nicméně formulovaný velice zajímavým způsobem. Jedná se o to, že se má 28. října ve Foru Karlín konat jakýsi truc koncert, který má za cíl protestovat proti poměrům, co tady panují, to znamená proti prezidentovi, premiérovi a tak dále. Na to má každý právo. Mezi účinkujícími nalezneme celkem pochopitelně lidi z nějakého názorového okruhu, jako jsou Aneta Langerová, Tomáš Klus, Jan Burian, Jaroslav Hutka, Dan Bárta a podobně. Nic proti tomu. Článek vypadá jako píárko, protože se v něm do velkých detailů vypisují nejen ti účinkující, ale i technicko-organizační věci,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Přemítá, proč píárový článek jak vyšitý, který tak pouze není označený, je poután výkřikem o Jaromíru Nohavicovi a útokem na něj, přestože na tom koncertu nebude. „Nebude tam, protože ho prý nepozvali. Nechci za něj mluvit, nejsem jeho tiskový mluvčí, ale jak ho znám, tak by v takové společnosti ani vystupovat nechtěl, protože se i ta kulturní fronta skutečně diverzifikovala a názory se různí na společenské, politické i jiné souvislosti. Takže se v článku píše vlastně o ničem. Smyslem toho psaní o ničem je znovu si kopnout do Nohavici, kopnout si do člověka, který je populárnější než většina těch, které jsem jmenoval. Na rozdíl od nich zcela nezávisle prodává kvanta desek a pořádá velmi úspěšné koncerty. Ani nemusí rušit koncerty po Slovensku pro nezájem veřejnosti jako Aneta Langerová. Je to prostě solitér, který si vybudoval svoji pozici pouze a jedině svojí prací, svým talentem a umem, tak je potřeba ho okopat,“ míní mediální analytik.

Koncert ovládne famílie Kroupů, taťka kdysi utekl z topící se ODA

Součástí onoho okopávání je znovu a znovu vytáhnout všechny jeho hříchy, počínaje jeho údajnou spoluprací s StB. „Nevím, proč ji v tuto chvíli připomínají. Kromě toho je to věc sporná a sporně interpretovaná. A ředitel Paměti národa Mikuláš Kroupa k tomu v článku přidává další jeho ‚hříchy‘, že dostal od Putina vyznamenání Puškinův řád a dokonce od prezidenta Zemana. To je něco tak nehorázného. Říká: ‚To myslím, že písničkářům nesluší‘. Proč ne? Copak písničkář je nějaká nadbytost, nebo podbytost? Je to Marťan, který nesmí dostat státní vyznamenání za práci, kterou vykonal? Kdybychom se podívali do seznamu vyznamenaných předchozími prezidenty Havlem a Klausem, také bychom .. … ….. …….. …….. (celý text najdete zde)