Jiří Jírovec
28. 6. 2019
Debata před hlasováním o (ne)důvěře Babišově vládě vyjevila lidu strašnou jistotu:
Kdyby byl místo Babiše u moci Petr Fiala v čele demokratických sil, mohli jsme mít hotové dálnice, rychlodráhu, zvlhlou krajinu i zdigitalizovanou společnost. Dostupných bytů by bylo habaděj a i v těch nejskromnějších by se rádo obcovalo za udržení důchodového systému.
Mladí ekonomičtí pohrobci Klause by se hravě vypořádali s problémem, jak převést do praxe poučku o potřebě snižování daní a ctnostech vyrovnaných rozpočtů. Tito mladí dravci by vyřešili i problém s únikem dividend a zisků do zahraničí.
Fiala by před svými boys mávl kouzelnickou hůlkou a ejhle: Měli bychom dost peněz nejen na sociální služby (o tu jednu příslovečnou miliardu navíc), ale i na zbraně. Ministryně války Jana Černochová by ta 2% HDP uměla získat z vyrovnaného rozpočtu, ale hlavně utratit je za Rusko odstrašující techniku.
Za takové situace mohly i demonstrace mít jiný, tak nějak radostnější charakter. Byly by drženy pod heslem “Máme všeho dost”. Z tribuny by davu požehnal boží representant Duka a možná by přišel i někdo z pražské židovské obce, aby všechno bylo košer z hlediska našich tradic.
Když se občan probudil k raním zprávám, zjistil, že to zase Babiš přežil a zářná budoucnost se odkládá do roku 2021. Jak se ale mozek se postupně roztáčel k realitě, přišly pochybnosti, jestli ty fialovské bláboly byly skutečně vyslovovány nebo se člověku jen zdály.
