Soros versus Merkelová – Odmítnutí kandidatury Webera a Weidmanna

George Soros je aktivnější více, než kdy jindy. Zatímco Nadace otevřené společnosti (Open Society Foundations/OSF) opěvuje svého zakladatele za 30 let filantropických aktivit, rozhodl se finančník čelit nárůstu vlastenectví ve východním Německu, podpořit liberální kandidáty v demokratických primárkách ve Virginii v USA a vydat na tyto záměry stovky tisíc dolarů.

V Itálii se magnát s maďarským původem nechal slyšet v článku publikovaném v IlSole24Ore 22. 6. 2019.

Soros cílí na tzv. systém Spitzenkandidátů: Základ tohoto mechanismu spočívá v tom, že je prezident Evropské komise nepřímo odvozen od výsledků voleb do Evropského parlamentu – funkce je tedy vyčleněna pro hlavního kandidáta evropské politické strany (skupiny) s nejvyšším počtem křesel v Evropském parlamentu.

„Volby do Evropského parlamentu dopadly minulý měsíc lépe, než se čekalo,“ poznamenává George Soros, „a to z prostého důvodu: Tichá většina pozvedla hlas ve prospěch Evropy a vyjádřila vůli zachovat hodnoty, na kterých je Evropská unie založena. Zároveň ale také vyzývá k radikální změně ve způsobu, jakým unie funguje “.

Hlavním zájmem těchto voličů je podle zakladatele Open Society Foundations „změna klimatu“.

„Jedním z institutů, které je nutné změnit,“prohlásil Soros, „ je systém Spitzenkandidátů – doslova „vedoucích kandidátů“. Ve skutečnosti je takový mechanismus horší než naprostá absence demokratického výběru. Každý členský stát má skutečné politické strany, ale jejich kombinace na transevropské úrovni vytváří umělé konstrukty, které slouží pouze k podpoře osobních ambicí jejich vůdců. To lze vidět především v Evropské lidové straně (EPP), která od roku 2004 předsedá Komisi.“

„Pokud jde o systém Spitzenkandidátů,“ poznamenal, „vzhledem k tomu, že nebyl založen na žádné mezivládní dohodě, mohl by být snadno změněn. Bylo by mnohem lepší, kdyby se předseda Evropské komise vybíral přímo ze seznamu pečlivě předvybraných kvalifikovaných kandidátů, i kdyby to vyžadovalo úpravu smluv.“

Soros napadl kandidaturu Manfreda Webera, kandidáta Angely Merkelové, která „se zdá být ochotna přijmout prakticky jakýkoli kompromis, aby si udržela parlamentní většinu“, včetně „přijetí pozic Viktora Orbána, autokratického maďarského premiéra“ (a místopřísežného nepřítele finančního liberála).

Magnát také obviňuje Fidesz, stranu maďarského premiéra, že nerespektoval závazek přijatý skupinou EPP, aby umožnil univerzitě „mnou založené svobodně vykonávat svou činnost“.

„Navzdory tomu,“ řekl, „se skupina EPP rozhodla, že Fidesz nevyloučí, ale pouze mu pozastavila členství. Orbán,“ varuje George Soros, „se snaží rehabilitovat obraz Fidesze jako člena EPP.”

Finančník radí a určuje agendu EU i v otázce volby předsedy Evropské rady, který by „mohl být i nadále volen kvalifikovanou většinou členských států, jak to vyžaduje Lisabonská smlouva“.

Odmítá také kandidaturu Jense Weidmanna do čela ECB: „Německo je hlavním zastáncem systému Spitzenkandidátů a pokud Weber neuspěje, bude Německo prosazovat, aby ECB vedl prezident Bundesbank, Jens Weidmann. Což je kandidát velmi vzdálený ideálu, kandidát, který svědčil před německým Spolkovým ústavním soudem proti ECB v soudním řízení, směřujícím ke zrušení tzv. programu přímých peněžních transakcí bank.“

Na webu OSF 88letý naturalizovaný Američan rodem z Budapešti píše:„Můj úspěch na finančních trzích mi dal větší míru nezávislosti než má většina ostatních lidí.“

Tato nezávislost, uvádí dále OSF, “umožnila (Sorosovi) vytvořit cestu k otevřenějšímu a spravedlivějšímu světu pro všechny”.

To je prý misionářským posláním George Sorose, toho Sorose, který nyní diktuje novou organizační strukturu Evropské Unie evropským vůdcům a stranám, s deklarovaným cílem omezit rostoucí vliv vlasteneckých stran.

Soros contro Merkel: boccia Weber e Weidmann vyšel 24. června 2019 na IlGonarl.it. Překlad Maru – děkuji.