Jiří Kobza
13. 6. 2019
Plivnout si na SPD? Od vzniku této vlastenecké a přímou demokracii prosazujícího hnutí velice snadné, vhodné a moderní. Především ale beztrestné! V současnosti se politický boj posunul do ostřejší fáze po celé Evropě a tak nehledejme strategický záměr špinění SPD a podobných stran pouze v ČR. Hledejme podobné snahy všude, kde se zejména tradiční strany vyznačují ztrátou důvěryhodnosti, soudnosti a vlastenectví, tedy i v zahraničí. Můžeme říci celkem přesně, že narůstající nenávist vůči evropským vlastencům je vedená (a nejspíš i financovaná) shora, v celoevropském měřítku, v celé šíři a komplexnosti.
Je vedená od pomlouvačných kampaní a označování vlastenců za extremisty, fašisty, nacisty apod. v médiích, přes šikanování aktivisty i úřady (např. ministerstvem vnitra) až po nevybíravé útoky ze strany politických konkurentů, kteří při vlastních klesajících preferencích ztrácejí nervy. Nezapomínejme na internetové aktivisty, trolly, demonstranty a další, jejichž vystoupení se vyznačují rostoucí agresivitou a vulgaritou.
Koho ale tolik ohrožují vlastenecké názory v Evropě? V první řadě jde o dosud beztrestně vládnoucí socialisty, liberály a celý sektor neziskových organizací. Jde o všechny, kteří zavrhují tradiční Evropu národních států, evropské tradice a rodinu. Ohrožení vlastenectvím obyčejných lidí se cítí především ti, co (za cizí peníze) se snaží podle podivných zvrácených plánů převést Evropu z kontinentu samostatných národních států na bezprávné euroregiony, vedené všemocnou evropskou komisí a neziskovkami. Vlastenci tedy ohrožují tyto usurpátory moci na jejich cestě k ještě větší moci.
Kdo stojí za tímto šířením (předsudečné) nenávisti proti SPD? Komu vadí vlastenecké názory a podpora přímé demokracie? Je zde na místě opět připomenout, že vlastenecké a národovecké názory posilují v celé Evropě a členové podobně orientovaných stran (např. německé AFD) jsou vystavováni stejně brutálnímu tlaku, mediálnímu špinění, šikanování, obtěžování, nálepkování až po fyzické útoky na jejich funkcionáře.
Za nedlouhou historii SPD jsme měli možnost nabrat zkušenosti se všemi formami politického boje a seznámit se se všemi formami nenávisti, které jsme průběžně vystavováni.
Proč taková nenávist zejména proti SPD v ČR i jinde?
Odpovědí mne napadá hned několik.
1/ SPD prosazuje přímou demokracii, odvolatelnost politiků a neomezené závazné referendum, noční můry pro „tradiční“, liberální a proevropské strany.
2/ SPD hlásá pravé vlastenectví, hájí zájmy ČR proti zvůli EU a v posledních volbách do Sněmovny hnutí SPD volilo 580 000 voličů
3/ SPD má jasný a čitelný program boje proti nelegální migraci, hlasitě se ozývá proti vnucování podivně legalizovaných migrantů z jiných zemí a odmítá vydírání ČR v otázkách migrace ze strany EU.
4/ poukazuje na nevýhodnost našeho područí EU
5/ odmítá zneužívání systému sociální podpory
Co už jsme v SPD zažili?
Trvalé (neopodstatněné) označování našeho hnutí jako extremistického (nahnědlého) různými aktivistickými novináři v masmédiích a např. zprávě MV o extremismu.
Dtto od politických konkurentů, kde například zejména někteří členové ČSSD jsou ukázkovým příkladem politické nenávisti a pod vedením ČSSD zavedlo MV pojem „předsudečná nenávist“ jejíž projevy jsou trestné.
Napadání a obtěžování našich lidí na petičních stáncích SPD anebo těch známějších členů SPD na ulicích slovními útoky a nadávkami, označení za fašistickou špínu patří k těm mírnějším (většina útočníků přitom nemá zdání o významu slova fašismus).
Rozbíjení výloh s reklamou na SPD, poškozování aut členů SPD se samolepkou SPD
Rozbití dveří poslanecké kanceláře SPD v Praze 10 
Zůstává nezodpovězenou otázkou, kam až jsou aktivisté konkurenčních prounijních stran ochotni zajít? Jaká vlna násilí nás ještě čeká? Dopadneme jako na Ukrajině na Majdanu, s desítkami mrtvých, za potlesku a podpory nějakých dalších zahraničních politiků?
Nebo zvítězí česká skepse, Sorošovi dojdou prostředky na demonstranty a ti půjdou otravovat někam jinam?
My v SPD rozhodně odmítáme násilí jako prostředek politického boje, odmítáme být jeho obětí a využijeme všech demokratických nástrojů k obraně. Opravdu si chceme zopakovat 30tá léta v Německu? Opravdu chceme politické násilí na ulicích? Doufal jsem, že už jsme z podobných šíleností vyrostli.
Přestává legrace a jestli se včas nevzpamatujeme, nebo se necháme strhnout, dopadneme moc špatně.
