Michal Brand
22. 6. 2019
Spojené Státy mění svoji strategii ve vztahu k použití jaderných zbraní. Podle nové strategie je prý použití jaderných zbraní výborná strategie pro „obnovení strategické stability“. Samozřejmě jen v tom případě, kdy jaderné zbraně použijí jako první proti nějaké zemi samotné Spojené Státy. Co znamená „obnovení strategické rovnováhy“? V kontextu celkové strategie USA se jedná zcela jistě o zachování absolutní nadvlády USA nad všemi zeměmi světa. Za jakoukoli cenu. I za cenu rozpoutání jaderné apokalypsy.
Už chápete, k čemu je potřeba „obranný“ protiraketový deštník? K zabránění jaderné odvety ze strany zemí napadených Američany, třeba k zabránění odvetě Ruska nebo Číny poté, co budou tyto země napadeny ze strany USA jadernými zbraněmi v zájmu „obnovení strategické stability“, tedy v zájmu udržení totalitní americké nadvlády nad světem.
(Evropa bude samozřejmě obětována, jako místo, kde USA nadzemními jadernými výbuchy vytvoří skutečný protiraketový deštník, protože přes takové oblasti neproletí žádná raketa – extrémní ionizace atmosféry z nadzemních jaderných výbuchů nad Evropou zlikviduje spolehlivě jakoukoli elektroniku z odvetných raket Ruska v reakci na jaderný útok ze strany USA. Evropané při tom sice pochcípají, ale čert to vzal, hlavně že si USA „obnoví strategickou stabilitu“.
Spojené Státy se proměnily ze země inspirující svobodou v totalitní režim, který navíc rozpoutává zločinné války jako na běžícím pásu. Režim, který vyhrožuje ostatním a diktuje, co ostatní smí nebo nesmí. Vydírá, zastrašuje, vraždí po milionech. Jen válka v Iráku stála více než 1,5 milionu mrtvých Iráčanů – a to nepočítám předchozí nelegitimní sankce, které samy o sobě – jak si pochvalovala Krvavá Madla Allbright – mají na svědomí více než půl milionu mrtvých iráckých děti a nezjištěné desetitisíce mrtvých dospělých. V zájmu „strategické stability“. Hitler měl „Konečné řešení“ a „odsun Židů na východní území“, USA mají „obnovení strategické stability“.
Zadluženost USA měřená federálním dluhem dosahuje, podle oficiálních údajů, celkem více než 22 tisíc miliard dolarů (https://usdebtclock.org/ ). Na jednoho Američana je to hezkých 68 tisíc dolarů. A to navíc k dluhu samotného Američana (zadluženost amerických domácností dosahuje úrovně dalších 15,6 tisíc miliard dolarů na hypotékách, se spotřebitelskými úvěry, studentskými půjčkami a dalšími podobnými půjčkami pak jde celkem o dalších 19 tisíc miliard dolarů. Další desetitisíce miliard dolarů jsou v dluzích municipalit, tedy jednotlivých států USA a jednotlivých měst, navíc k zmíněnému federálnímu dluhu. Každý Američan tak fakticky dluží celkem zhruba 115 tisíc dolarů před započtením dluhů států a měst, resp. 223 tisíc dolarů po započtení municipálního dluhu. Každý americký daňový poplatník tedy fakticky dluží 182 tisíc dolarů z titulu federálního dluhu, společně se samotným zadlužením amerických domácností pak zhruba 337 tisíc dolarů na hlavu, společně s municipálním dluhem pak zhruba 887 tisíc dolarů na jednoho každého daňového poplatníka.
Z pohledu poměru dluhu vůči HDP (hrubý domácí produkt, v angličtině GDP (Gross Domestic Product) je zadlužení americké federální vlády samotné na úrovni přesahující 105% GDP. A to pokud bereme do úvahy oficiální, jemně řečeno přikrášlený údaj o Hrubém domácím produktu USA. HDP USA totiž, mimochodem na rozdíl od zemí EU, zahrnuje totiž nejen položky skutečné, ale i položky domyšlené. Vymyšlené. Například americká „statistika“ navyšuje osobní příjem (Personal Income) o položky, které sice nejsou osobním příjmem a nemají žádnou reálnou podobu, ale teoreticky by takovým příjmem za zcela jiných okolností být mohly. Stačí si zadat do vyhledávače Imputed Income – imputovaný příjem, příjem, který reálně neexistuje, ale do statistiky se šikne. Například když někdo bydlí ve vlastním domě, neplatí nájem majiteli nemovitosti, Když neplatí nájem, je to prý jako kdyby nájem platil a měl příjem v této výši. takže je to vlastně Imputed Income. Zahrnutý do vykazovaného HDP, leč neexistující. Další oblast „kouzel“ s vykazovaným HDP v USA je kouzlení s „quality adjustments“. Výrobce aut, pro příklad, letos vyrobí jedno auto, stejně jako vloni. Prodá to jedno auto za 50 000 dolarů, stejně jako vloni. Ale protože „statistik“ došel k názoru, že letošní auto je mnohem kvalitnější než auto loňské, ve výkazu HDP upraví tuto položku, provede „quality adjustment“ a vykáže v HDP nikoli 50 000 dolarů, ale třeba 52 000 dolarů. Když projdete analýzy amerických statistik HDP, včetně komentářů samotného amerického Fedu k uváděným údajům, zjistíte, že zhruba 20% amerického HDP vůbec neexistuje. Jde o čistě vymyšlené položky. Zadlužení USA tak dosahuje zhruba 131% reálného HDP (výši dluhu 105 dělíme místo vymyšlenými 100 skutečnými 80) a je tak zhruba na úrovni Mozambiku, Itálie, Portugalska, Jemenu a dalších zemí ze dna světového žebříčku. Pokud vezmeme celkové zadlužení, včetně municipálního dluhu a dluhu samotných domácností na úrovni 350%HDP.
Pokud by USA, federální vláda, měla platit skutečný tržní úrok – tedy pokud by Fed netiskl ničím nekryté peníze a jimi netlačil úrokové sazby uměle dolů (stejně jako to činí Evropská centrální banka nebo Česká národní banka, abychom byli fair) – pak si troufám odhadnout fair tržní úrokovou sazbu na americký federální dluh ve výši někde okolo před-eurové Itálie nebo Řecka v nejlepším případě. Zhruba 15-20% roční úrok. Při aktuálním dluhu USA by tak celý federální rozpočet nestačil ani na platby úroků. Dokonce ani stoprocentní zdanění příjmů Američanů by nestačilo ani na samotné placení úroků z dluhu federální vlády.
Americké domácnosti by pak musely samozřejmě ze svého dluhu platit úrok vyšší než méně riziková federální vláda. Odhadem 25-35% roční úrok. Celý příjem amerických domácností by nestačil ani na platby úroků z dluhů domácností – a to by Američanům nezbylo ani na základní životní potřeby. Natožpak na daně na platby úroků z federálního dluhu.
Proč může Fed tisknout fakticky ekonomicky nekryté dolary? Protože dolar je krytý americkou ochotou vybombardovat a zničit každou zemi, která naruší „strategickou stabilitu“ a přestane ochotně přijímat bezcenné americké dolary. Jako se to stalo Iráku. Nebo Libyi. Jako dnes hrozí USA jadernou válkou Rusku a Číně. Dolar je krytý jednak cizí ropou – za dolary nakoupíte přinejhorším ropu. Sice ne ropu nutně z USA, většinou úplně odjinud, ale za americké dolary. A to není špatná alternativa, protože ropa je strategickou surovinou číslo 1 – bez ropy nemá vláda země XY ani možnost poslat tanky postřílet protestující obyvatele. Ani jídlo není tak důležité, stačí ho jen trochu, pro posádky těch tanků. Bez ropy je prostě kolaps státu téměř okamžitý, v řádu dnů, maximálně do týdne. I s hladomorem vydrží vláda země XYZ mnohem, mnohem déle – za podmínky zachování mobility vlastní armády a její těžké techniky. A druhá „opora“ amerického dolaru je hrubá, brutální a zcela nehumánní, nelidská vojenská síla, kterou se Spojené Státy nerozpakují použít proti kterékoli zemi, která je příliš slabá na odvetu. Irák, Sýrie, Libye, Vietnam, Grenada, Afghánistán……stovky zemí …
https://en.wikipedia.org/wiki/Timeline_of_United_States_military_operations (Eufemisticky jde o americké války označené “military operations”, vojenské operace, aby snad světový agresor číslo jedna nevypadal hned na první pohled nehezky.)
Kdyby měly USA platit tržní úrok, federální rozpočet by nestačil ani na úroky. Kdyby měly americké firmy platit od toho odvozený tržní úrok, ze dne na den přestane existovat celá americká ekonomika. Kdyby měly od toho odvozené tržní úroky platit (děsivě předlužené) americké domácnosti, musí okamžitě vyhlásit osobní bankrot zhruba 99,9% Američanů.
Co tedy tak hrozného „spáchal“ například Irák? Začal požadovat za ropu platby v Eurech.
Co tedy tak hrozného páchá dnes například Írán? Začal požadovat za ropu platbu v Eurech.
(https://www.zerohedge.com/news/2016-02-07/iran-says-no-thanks-dollars-demands-euro-payment-oil-sales )
Končí monopol amerického dolaru na obchodování ropy. Tím končí jedna ze dvou opor možnosti USA utrácet ničím nekryté peníze půjčované za směšný, uměle nízký, netržní, zmanipulovaný úrok. Zbývá už jen druhá opora ekonomicky nekrytého amerického dolaru – hrubá, brutální a nemilosrdná vojenská síla.
Jaderná apokalypsa k „obnovení strategické stability“, kdy si USA budou i nadále neomezeně půjčovat, neomezeně paraziticky utrácet a tisknout nekryté peníze.
„Strategická stabilita“ podle narkomana. Jaderná.
