Stanislav A. Hošek
3. 5. 2019
Všichni, tedy především organizátoři demonstrací proti jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti, prozrazují veřejnosti ve skutečnosti své zásadní prozření. Nějak málo pochopitelně jakoby až teď najednou zjistili, že s naším právním řádem, Ústavou počínaje, není něco v pořádku. Konkrétně, že ani těch asi milion zákonů, jak tvrdí právní experti, které nám zákonodárci skoro za třicet let naordinovali nezajišťuje, aby naše zem byla právním státem.
Jestliže totiž trojice Zeman, Babiš, Benešová mohou zničit právní stát, nebo alespoň jej tak ohrozit, že to stojí někomu jít i v dešti do ulic mávat fangličkami a zahulákat si, pak se nabízí jedno velice silné podezření. Organizátoři, aktivisté a především sponzoři spolku „Milion chvilek pro demokracii“, kteří se s takovou iniciativou chopili organizace nových protestů proti Babišovi a Zemanovi s vysokou pravděpodobností sami velice dobře vědí, že tomu tak v naší zemi, již od listopadu 1989, prakticky je. Že kupříkladu prezident, premiér a ministr spravedlnosti mohou zničit právní stát, ba dokonce podle nich i demokracii a já nevím co všechno ještě. Pak ale podle mého názoru chodí plakat na špatný hrob. Měli by si přiznat, že celých třicet let tady nebyl právní stát, ale stát, v němž právo, demokracii, svobodu, lidská práva, občanské svobody a všechno ostatní zajišťovali jen a jenom určité osoby.
Takže Česká republika byla, a dosud je jakousi konstituční pseudomonarchií. Proč ale jakási, přece já nemusím hovořit v náznacích, vždyť nepatřím do spolku korektní politiky. Takže si dovoluji jasně tvrdit. Naše zem byla, až do posledních voleb, pseudomonarchií „havlistů“, či jak říká jeden známy analytik „pražské havlérky“, abych neurážel slušné návštěvníky pražských kaváren, ne to bože poctivé pražské kavárníky. Závěrem proto jedna knížecí rada všem zaníceným strážcům právního státu. Stačí, alespoň podle mne, když budou věnovat milion vteřin přípravě takových právních norem a především Ústavy, které z naší vlasti vytvoří opravdový právní stát, který se nepodaří ohrozit ani té nejvykutálenější kamarile politiků. To se jim ale určitě nepovede na „Street exhibition“, abych mluvil řečí jejich pravděpodobných chlebodárců.
