Generál NATO ve výslužbě předpověděl Evropě katastrofu

Armin Siebert
21.5.2019 Sputnik
Bývalý generální inspektor Bundeswehru a bývalý předseda vojenského výboru NATO, generál ve výslužbě Harald Kujat, který dříve zastával nejvyšší úřad v německých ozbrojených silách, v rozhovoru pro Sputnik. 




Pro Radio Deutschland prohlásil, že smlouva INF, od níž odstoupily USA, se ještě dá zachránit. Přitom Evropa a mj. německá vláda nemají v žádném případě sedět s rukama v klíně.

Pane Kujate, myslíte si, že se smlouva INF ještě dá v té či oné podobě zachránit?

Dá se zachránit v každém případě. Pro začátek by bylo třeba zkoordinovat opatření pro vzájemnou kontrolu, abychom zjistili, do jaké míry jsou odůvodněná vzájemná obvinění USARuska. Paní kancléřka by mohla přijít s podobným návrhem. Bylo by to snadno organizovatelné, kdyby byla obnovena dohoda o vzájemných inspekcích, jejíž termín vypršel v květnu 2001, a kdyby byly do ní zařazeny systémy, proti nimž vystupuje Rusko. Pak by bylo možné zjistit, co je pravda, a co ne.

Ale zdá se, že se obě strany už smířily s tím, že smlouva INF bude zrušena. Hlavním poraženým bude Evropa, ta se ale tomu prakticky nebrání.

Americké námořnictvo v Arabském moři provedlo vojenské cvičení k odstranění „íránské hrozby“

V zásadě obě strany, jak USA, tak i Rusko, mají zájem na jejím vypovězení. To je spojeno na jedné straně s tím, že počet strategických jaderných systémů byl vážně snížen v souladu se stále ještě platnou dohodou o odzbrojení – se smlouvou START III. V roce 2021 má být prodloužena. Tím ztrácí samozřejmě obě strany strategickou pružnost. Takže se obě objedou i bez INF. A pro Evropu to bude samozřejmě katastrofa. Tato smlouva je ale zastaralá, protože jiné země, mj. Čína, už mají podobné zbraně.

Čína je pro USA jenom záminkou. Její rakety středního doletu nepředstavují pro USA žádnou hrozbu. Otázka je také v následujícím. Když chtějí zařadit do INF třetí stranu, je třeba smlouvu vypovědět? Anebo by bylo možná lepší ji zachovat? Tato smlouva přece znamená, že zmizela celá kategorie zbraní – to je „nulové řešení“. A méně než nula přece být nemůže, dokonce když se ke smlouvě připojí třetí strana.

Tak proč v Evropě všichni mlčí? Anebo je tato hrozba dost abstraktní?

Ne, není vůbec abstraktní. Je to spojeno s tím, že se USA chtějí zbavit vlastních závazků vůči svým evropským spojencům. To je rozhodující okamžik. A dochází k tomu pod heslem „Amerika nade všechno!“

Jak hodnotíte nynější vztahy mezi USA a Ruskem? Ministra zahraničí USA Pompea přivítali přece v Soči minulý týden docela vřele.

Je třeba vždy chápat rozdíl mezi diplomatickými procedurami a podstatou věci. Myslím si, že USA také velmi dobře chápou, že úzkou spolupráci s Ruskem a odstranění příčin konfliktu potřebují neméně než Rusko. A dříve či později k tomu dojde. Budou vždy samozřejmě otázky, v nichž se zachovají rozpory mezi stranami, ty ale mají také mnoho společných zájmů – například na strategické bilanci, která zabrání reálným konfliktům mezi supervelmocemi. Společné zájmy mají také na urovnání konfliktu v Sýrii a na stabilitě na Blízkém východě. Takže styčné body jsou. Obě strany to jen musí pochopit. Myslím si, že Rusko to chápe. Možná to pochopí jednou také Spojené státy.

Alespoň Rusko podle všeho už není na prvním místě na seznamu „státních nepřátel“ USA, ale na čtvrtém. Co si myslíte, bude válka s Íránem?

Myslím si, že ne. Američané vyvíjejí samozřejmě nátlak na Írán tím, že odstoupily od jaderné dohody. Američané ale uvidí, že zůstali v tomto světě sami a že jejich bezpečnost záleží také na tom, že mají spojence a partnery.

Mimochodem o spojencích: jak se má Německo zachovat vůči Rusku?

To záleží na tom, jak s ním budeme vést dialog. V zahraniční politice to znamená, že Německo má rozhodnout, v jakých oblastech potřebuje úzkou spolupráci s Ruskem a jak se to dá uskutečnit. Přitom bude samozřejmě nekonečná výměna výčitek málo efektivní. Takže bude třeba se vzdát těchto výčitek a pokusit se najít takovou cestu, která by odpovídala zájmům obou stran. Jde v podstatě o to, aby byla obnovena vzájemná důvěra, a to je možné jen za vzájemného respektování zájmů.