Poslední bitva o Libyi

V tomto momentě není moc naděje a pocitu optimismu ohledně uzavření míru v Libyi mezi válčícími stranami.

Jedním z důvodů tohoto pesimismu je neúspěšná návštěva generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese (a jeho vyslance OSN pro Libyi Ghasana Salameho) v Tripolisu, která vyvrcholila ve čtvrtek na tiskové konferenci.

Poté, co tam dorazili na rozhovory s OSN vybranou vládou GNA Fayeze Serraje… v očekávání naděje na národní konferenci o usmíření plánovanou na polovinu tohoto měsíce, byli zadrženi ochrankou.

Současně totiž polní maršál Chalífa Haftar nařídil Libyjské národní armádě (LNA) „postup“ na Tripolis.

„Libyi opouštím s těžkým srdcem a hlubokým znepokojením. Stále doufám, že je možné se vyhnout krvavé konfrontaci v Tripolisu a okolí.“

Ačkoliv se „premiér“ Serraj a polní maršál Haftar setkali minulý měsíc v Abú Dhabí, aby diskutovali o možné dohodě o sdílení moci, bez ohledu na to ve středu večer vypukly boje Haftarovými silami a „militanty“ loajálními Serrajově vládě.

Ve čtvrtek ráno Haftarovy jednotky LNA oznámily, že převzaly kontrolu nad městem Gharyan, asi 50 km jižně od hlavního města Tripolisu.

Pan Guterres okamžitě začal volat po zastavení eskalace a znovu zopakoval svůj názor, že „vojenské řešení“ v osmém roce země neexistuje, což znamená pomalu hořící občanskou válku.

„Za těchto okolností žádná mezinárodní konference být nemůže,“ řekl novinářům v Tripolisu.

Zatímco ve večerním rozhovoru pro rozhlasovou stanici ve čtvrtek Haftar nařídil „vítězný pochod“ na Tripolis, aby „otřásl zemí pod nohama nespravedlivého bratra“ a dodal „Tripolis, my slyšíme vaše volání“, aby zakončil prohlášením, že „kdo vyvěsí bílou vlajku, bude v bezpečí“.

Tak to zrekapitulujme; dva hlavní soupeři moci jsou vláda Fayeze Serraje, zvaná GNA, mezinárodně uznaná a OSN vybraná, opakuji vybraná, nikoliv zvolená, která sídlí v Tripolisu a soupeřící vláda, sídlící na východě země v Benghází (a Tobruku), nicméně tato byla zvolena libyjským lidem, vláda zvaná HoR, což je náčelník armádního štábu polní maršál Chalífa Haftar.

Haftarova armáda také nedávno dokončila operaci, která jí umožnila ovládnout velké oblasti na jihu země.

Tyto hlavní územní zisky byly převážně získány „spoustou dohod“ s místními skupinami milic, spíše než bojem proti nim. Velice libyjské řešení!

Otázka za milion zní: Má, či bude mít Haftar zabezpečenou permanentní dohodu s dostatečným počtem důležitých milic v Zintánu a Misurátě? Tyto milice jsou v současné době placeny těmi, co dnes ovládají Tripolis.

Pokud by hypoteticky existovala trvalá dohoda mezi Zintánem a/nebo Misurátou a Haftarem, pak by měl Haftar šanci zabrat Tripolis a odhadem by v červnu mohl vyhlásit prozatímní vládu.

Mnoho lidí si neuvědomuje, že 75 letý Haftar nemá chuť po vládnoucí moci. Haftar by byl raději postavou ve stylu ceremoniálního prezidenta. Jeho primárním cílem je vymýtit bývalé teroristy jako je Abdul Hakim Belhadj a všechny vyšší členy Muslimského bratrstva, kteří v současnosti drží skutečnou moc v Tripolisu.

Nezapomeňme, že se Haftar těší osobní podpoře Egypta, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, kteří ho vidí jako potenciálního vůdce. Také Rusko a Francie jsou příznivě nakloněny Haftarovi. Nakonec by se dalo předpokládat, že i USA k němu budou laskavé, jako v minulosti, kdy už s Haftarem Amerika spolupracovala.

Závěrem je tedy předpověď, že maršál Haftar přesvědčí dostatek západních milic, aby buď rezignovaly, anebo se s ním spojily a že ta poslední bitva může začít v Tripolisu… s nadějí, že převládne Haftar a nakonec přinese do Libye mír.

Překlad Messin
Zdroj: https://www.globalresearch.ca/last-battle-libya/5673885